Konverzační příručka

cs žádat o něco   »   sl za nekaj prositi

74 [sedmdesát čtyři]

žádat o něco

žádat o něco

74 [štiriinsedemdeset]

za nekaj prositi

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština slovinština Poslouchat Více
Můžete mi ostříhat vlasy? A-- mi lahk----s-riž--e-l-se? A-- m- l---- p--------- l---- A-i m- l-h-o p-s-r-ž-t- l-s-? ----------------------------- Ali mi lahko postrižete lase? 0
Ne moc nakrátko, prosím. N---rev-č na --a--o,-pr----. N- p----- n- k------ p------ N- p-e-e- n- k-a-k-, p-o-i-. ---------------------------- Ne preveč na kratko, prosim. 0
O něco kratší, prosím. Š- -a------j -- --atk-, -ros-m. Š- m--- b--- n- k------ p------ Š- m-l- b-l- n- k-a-k-, p-o-i-. ------------------------------- Še malo bolj na kratko, prosim. 0
Můžete mi vyvolat fotky? A-- --h-o razvi--te -e--like? A-- l---- r-------- t- s----- A-i l-h-o r-z-i-e-e t- s-i-e- ----------------------------- Ali lahko razvijete te slike? 0
Fotky jsou na cédéčku. F-togr-fij- -o-na -----. F---------- s- n- C----- F-t-g-a-i-e s- n- C---u- ------------------------ Fotografije so na CD-ju. 0
Fotky jsou ve foťáku. F-t--ra-ije -o v apar-tu. F---------- s- v a------- F-t-g-a-i-e s- v a-a-a-u- ------------------------- Fotografije so v aparatu. 0
Můžete opravit ty hodinky? Ali-l---- --p-avit--u--? A-- l---- p-------- u--- A-i l-h-o p-p-a-i-e u-o- ------------------------ Ali lahko popravite uro? 0
Sklíčko je rozbité. S-e-l- je-p-če-o. S----- j- p------ S-e-l- j- p-č-n-. ----------------- Steklo je počeno. 0
Baterie je prázdná. B-t-r--- -- pr-z--. B------- j- p------ B-t-r-j- j- p-a-n-. ------------------- Baterija je prazna. 0
Můžete vyžehlit tu košili? Al- lah-- --i-a-e -r--c-? A-- l---- z------ s------ A-i l-h-o z-i-a-e s-a-c-? ------------------------- Ali lahko zlikate srajco? 0
Můžete vyčistit ty kalhoty? Ali-la-k--o--stit- h-a--? A-- l---- o------- h----- A-i l-h-o o-i-t-t- h-a-e- ------------------------- Ali lahko očistite hlače? 0
Můžete opravit ty boty? Ali lah-- -o--av--e-če-lj-? A-- l---- p-------- č------ A-i l-h-o p-p-a-i-e č-v-j-? --------------------------- Ali lahko popravite čevlje? 0
Můžete mi připálit? Mi lah-o d-s-e-----j? M- l---- d---- o----- M- l-h-o d-s-e o-e-j- --------------------- Mi lahko daste ogenj? 0
Máte zápalky nebo zapalovač? I-a-e v----l-ce al- ----a-nik? I---- v-------- a-- v--------- I-a-e v-i-a-i-e a-i v-i-a-n-k- ------------------------------ Imate vžigalice ali vžigalnik? 0
Můžete mi přinést popelník? I-at- -ak-e- -e--lni-? I---- k----- p-------- I-a-e k-k-e- p-p-l-i-? ---------------------- Imate kakšen pepelnik? 0
Kouříte doutníky? K--it---igare? K----- c------ K-d-t- c-g-r-? -------------- Kadite cigare? 0
Kouříte cigarety? Ka--------arete? K----- c-------- K-d-t- c-g-r-t-? ---------------- Kadite cigarete? 0
Kouříte dýmku? K-dite -ip-? K----- p---- K-d-t- p-p-? ------------ Kadite pipo? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Učení a čtení

Učení a čtení patří k sobě. To platí samozřejmě dvojnásob při učení cizích jazyků. Kdo se chce naučit nový jazyk, musí přečíst mnoho textů. Když čteme literaturu v cizím jazyce, zpracováváme celé věty. Náš mozek se tak učí slovní zásobu a gramatiku v kontextu. To mu pomáhá ukládat nové informace. Naše paměť si hůře pamatuje samostatná slova. Při čtení se také učíme, jaký význam mohou slova mít. A vyvineme si tak cit pro nový jazyk. Cizojazyčná literatura nesmí být samozřejmě příliš obtížná. Moderní povídky nebo detektivky bývají často záživné. Denní tisk má tu výhodu, že je vždy aktuální. Knihy pro děti nebo komiksy jsou také vhodné pro učení. Obrázky pomáhají lépe pochopit nová slova. Nehledě na to, jakou literaturu zvolíte -- měla by být záživná! To znamená, že by měla mít živý děj, aby byl jazyk dostatečně různorodý. Pokud nic takového nenajdete, lze použít i speciální učebnice. Existuje mnoho knih s jednoduchými texty pro začátečníky. Při čtení je vždy důležité používat slovník. Jakmile některému slovu nerozumíte, měli byste si jej najít. Náš mozek se při čtení aktivuje a učí se nové věci rychleji. Vytvořte si soubor pro všechna slova, kterým nerozumíte. Tato slova si potom můžete často prohlížet. Také je dobré si neznámá slova v textu zvýrazňovat. Příště je tak okamžitě poznáte. Kdo čte často v cizím jazyce, dělá větší pokroky. Náš mozek se totiž rychle naučí cizí řeč napodobovat. Může se stát, že jednou budete v cizím jazyce i myslet…