Slovníček fráz

sk Vo vlaku   »   cs Ve vlaku

34 [tridsaťštyri]

Vo vlaku

Vo vlaku

34 [třicet čtyři]

Ve vlaku

Vyberte, ako chcete vidieť preklad:   
slovenčina čeština Prehrať Viac
Je to vlak do Berlína? Je to v-a- -o Be----a? J- t- v--- d- B------- J- t- v-a- d- B-r-í-a- ---------------------- Je to vlak do Berlína? 0
Kedy odchádza vlak? V k--ik hodi--t-n-v-a- ---ížd-? V k---- h---- t-- v--- o------- V k-l-k h-d-n t-n v-a- o-j-ž-í- ------------------------------- V kolik hodin ten vlak odjíždí? 0
Kedy príde vlak do Berlína? V---lik--o-in-dorazí--en vlak d--Be--í-a? V k---- h---- d----- t-- v--- d- B------- V k-l-k h-d-n d-r-z- t-n v-a- d- B-r-í-a- ----------------------------------------- V kolik hodin dorazí ten vlak do Berlína? 0
Prepáčte, môžem prejsť? S d-vo-e---,-mo---p-ojít? S d--------- m--- p------ S d-v-l-n-m- m-h- p-o-í-? ------------------------- S dovolením, mohu projít? 0
Myslím si, že to je moje miesto. M--lím- -- t-to j------ís-o. M------ ž- t--- j- m- m----- M-s-í-, ž- t-t- j- m- m-s-o- ---------------------------- Myslím, že toto je mé místo. 0
Myslím, že sedíte na mojom mieste. My-lím,--e s-d-te -------m--tě. M------ ž- s----- n- m-- m----- M-s-í-, ž- s-d-t- n- m-m m-s-ě- ------------------------------- Myslím, že sedíte na mém místě. 0
Kde je lôžkový vozeň? K-e-je -p--- vůz? K-- j- s---- v--- K-e j- s-a-í v-z- ----------------- Kde je spací vůz? 0
Lôžkový vozeň je na konci vlaku. S--cí------e -a ---c- -----. S---- v-- j- n- k---- v----- S-a-í v-z j- n- k-n-i v-a-u- ---------------------------- Spací vůz je na konci vlaku. 0
A kde je jedálenský vozeň? – Na začiatku. A k-- -----del-í vůz? --Vep--du. A k-- j- j------ v--- – V------- A k-e j- j-d-l-í v-z- – V-p-e-u- -------------------------------- A kde je jídelní vůz? – Vepředu. 0
Môžem spať dole? Mo----p-t dol-? M--- s--- d---- M-h- s-á- d-l-? --------------- Mohu spát dole? 0
Môžem spať v strede? Moh--b--- spá---p-ost-e-? M--- b--- s--- u--------- M-h- b-c- s-á- u-r-s-ř-d- ------------------------- Mohl bych spát uprostřed? 0
Môžem spať hore? M--l-b--- s-át-n--oř-? M--- b--- s--- n------ M-h- b-c- s-á- n-h-ř-? ---------------------- Mohl bych spát nahoře? 0
Kedy budeme na hranici? Kdy -ud-m--n- --anic-? K-- b----- n- h------- K-y b-d-m- n- h-a-i-i- ---------------------- Kdy budeme na hranici? 0
Ako dlho trvá cesta do Berlína? Ja--dlo-ho trvá--es-a -o --r-í-a? J-- d----- t--- c---- d- B------- J-k d-o-h- t-v- c-s-a d- B-r-í-a- --------------------------------- Jak dlouho trvá cesta do Berlína? 0
Má vlak meškanie? Má-ten--l---zpož-ění? M- t-- v--- z-------- M- t-n v-a- z-o-d-n-? --------------------- Má ten vlak zpoždění? 0
Máte niečo na čítanie? Mát---ěc- n- -t-n-? M--- n--- n- č----- M-t- n-c- n- č-e-í- ------------------- Máte něco na čtení? 0
Môžem tu dostať niečo na jedenie a pitie? J---------žné k----t -ě-o---jíd---a -i-í? J- t--- m---- k----- n--- k j---- a p---- J- t-d- m-ž-é k-u-i- n-c- k j-d-u a p-t-? ----------------------------------------- Je tady možné koupit něco k jídlu a pití? 0
Zobudili by ste ma o 7.00? M--et- -ě--z--d-t-- 7--o-in? M----- m- v------ v 7 h----- M-ž-t- m- v-b-d-t v 7 h-d-n- ---------------------------- Můžete mě vzbudit v 7 hodin? 0

Bábätká vedia čítať z pier!

Keď sa bábätká učia hovoriť, dívajú sa svojim rodičom na ústa. Dospeli k tomu vývojoví psychológovia. Zhruba od šiestich mesiacov začínajú deti čítať z pier. Učia sa, ako pohybovať perami, aby vytvorili hlásku. Keď je deťom jeden rok, už niektorým slovám rozumejú. Od tohto veku sa ľuďom zase pozerajú do očí. Získavajú tým veľa dôležitých informácií. Z očí spoznajú, či sú ich rodičia veselí alebo smutní. Týmto spôsobom sa učia poznávať pocity. Zaujímavé je, keď na ne hovoríte cudzím jazykom. Potom totiž opäť začnú čítať z pier. Učia sa tak tvoriť cudzie hlásky. Ak hovoríte s deťmi, mali by ste sa teda na ne vždy pozerať. Okrem toho potrebujú deti k svojmu jazykovému vývoju dialóg. Rodičia totiž veľmi často opakujú, čo deti povedia. Deti teda dostávajú spätnú väzbu. Pre malé deti je veľmi dôležitá. Vedia, že im rozumiete. A to ich motivuje. Rady potom v učení pokračujú. Nestačí teda deťom len prehrávať audiokazety. To, že deti naozaj vedia čítať z pier, dokazujú štúdie. Malým deťom boli napríklad prehrávané videá bez zvuku. Išlo o videá v ich materinskom a cudzom jazyku. Videá vo svojom materskom jazyku sledovali deti dlhšie. Dávali pri nich aj väčší pozor. Prvé slová detí sú však na celom svete rovnaké. Mama a otec - vyslovia ich ľahko vo všetkých jazykoch!