Konverzační příručka

cs V bance   »   bg В банката

60 [šedesát]

V bance

V bance

60 [шейсет]

60 [sheyset]

В банката

V bankata

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
Chtěl / chtěla bych si otevřít účet. Б---ис-а--/ ---ала-д--с- -твор-----тк-. Б__ и____ / и_____ д_ с_ о_____ с______ Б-х и-к-л / и-к-л- д- с- о-в-р- с-е-к-. --------------------------------------- Бих искал / искала да си отворя сметка. 0
Bi------a- / i--a-- ---si--t----- s--tk-. B___ i____ / i_____ d_ s_ o______ s______ B-k- i-k-l / i-k-l- d- s- o-v-r-a s-e-k-. ----------------------------------------- Bikh iskal / iskala da si otvorya smetka.
Tady je můj pas. Ет--п-с--рта-м-. Е__ п_______ м__ Е-о п-с-о-т- м-. ---------------- Ето паспорта ми. 0
E---pa-p--t--mi. E__ p_______ m__ E-o p-s-o-t- m-. ---------------- Eto pasporta mi.
A zde je moje adresa. Т-в--е а-----т --. Т___ е а______ м__ Т-в- е а-р-с-т м-. ------------------ Това е адресът ми. 0
To----e adres---m-. T___ y_ a______ m__ T-v- y- a-r-s-t m-. ------------------- Tova ye adresyt mi.
Chtěl / chtěla bych si na svůj účet uložit peníze. Б-х ----л---и---ла д- -н--а-пар- -о -м--к-та с-. Б__ и____ / и_____ д_ в____ п___ п_ с_______ с__ Б-х и-к-л / и-к-л- д- в-е-а п-р- п- с-е-к-т- с-. ------------------------------------------------ Бих искал / искала да внеса пари по сметката си. 0
Bi-------l-/-isk--a -a--nesa -ari -----e-kat- -i. B___ i____ / i_____ d_ v____ p___ p_ s_______ s__ B-k- i-k-l / i-k-l- d- v-e-a p-r- p- s-e-k-t- s-. ------------------------------------------------- Bikh iskal / iskala da vnesa pari po smetkata si.
Chtěl / chtěla bych si ze svého účtu vybrat peníze. Бих-и-ка- / ---ал--да и-т-г-- пар---т сме--а-- -и. Б__ и____ / и_____ д_ и______ п___ о_ с_______ с__ Б-х и-к-л / и-к-л- д- и-т-г-я п-р- о- с-е-к-т- с-. -------------------------------------------------- Бих искал / искала да изтегля пари от сметката си. 0
B--- i-k-- / iska----- -z---l-- -a-i -t--me-kata -i. B___ i____ / i_____ d_ i_______ p___ o_ s_______ s__ B-k- i-k-l / i-k-l- d- i-t-g-y- p-r- o- s-e-k-t- s-. ---------------------------------------------------- Bikh iskal / iskala da izteglya pari ot smetkata si.
Chci si vyzvednout výpisy z účtu. Би----ка--/ и-к--- да-в--м--извл--ения---от см-тк--а. Б__ и____ / и_____ д_ в____ и___________ о_ с________ Б-х и-к-л / и-к-л- д- в-е-а и-в-е-е-и-т- о- с-е-к-т-. ----------------------------------------------------- Бих искал / искала да взема извлеченията от сметката. 0
Bikh---k-l /-isk-l- -a -zem- iz-----e-i-ata-o- -me--ata. B___ i____ / i_____ d_ v____ i_____________ o_ s________ B-k- i-k-l / i-k-l- d- v-e-a i-v-e-h-n-y-t- o- s-e-k-t-. -------------------------------------------------------- Bikh iskal / iskala da vzema izvlecheniyata ot smetkata.
Chtěl bych proplatit cestovní šek. Би- -ск-- ---скал--д- оср---я -----път-и-е--и-че-. Б__ и____ / и_____ д_ о______ е___ п_________ ч___ Б-х и-к-л / и-к-л- д- о-р-б-я е-и- п-т-и-е-к- ч-к- -------------------------------------------------- Бих искал / искала да осребря един пътнически чек. 0
Bi-h-i--a- /--sk----d- ----brya----in-p-------ski--h--. B___ i____ / i_____ d_ o_______ y____ p__________ c____ B-k- i-k-l / i-k-l- d- o-r-b-y- y-d-n p-t-i-h-s-i c-e-. ------------------------------------------------------- Bikh iskal / iskala da osrebrya yedin pytnicheski chek.
Jaký se platí poplatek? Ка-ви ---та-с-те? К____ с_ т_______ К-к-и с- т-к-и-е- ----------------- Какви са таксите? 0
Ka--i-s--ta---te? K____ s_ t_______ K-k-i s- t-k-i-e- ----------------- Kakvi sa taksite?
Kde to mám podepsat? К-д---а се -о-п-ш-? К___ д_ с_ п_______ К-д- д- с- п-д-и-а- ------------------- Къде да се подпиша? 0
K--e--a--- ---p-sh-? K___ d_ s_ p________ K-d- d- s- p-d-i-h-? -------------------- Kyde da se podpisha?
Očekávám převod peněz z Německa. О--ква- п--вод-от -ерм---я. О______ п_____ о_ Г________ О-а-в-м п-е-о- о- Г-р-а-и-. --------------------------- Очаквам превод от Германия. 0
Oc-akvam pre-od ot-G---a--y-. O_______ p_____ o_ G_________ O-h-k-a- p-e-o- o- G-r-a-i-a- ----------------------------- Ochakvam prevod ot Germaniya.
Tady je číslo mého účtu. Това е номер- -- -е-к-та-м-. Т___ е н_____ н_ м______ м__ Т-в- е н-м-р- н- м-т-а-а м-. ---------------------------- Това е номера на метката ми. 0
To-a ------e-a-n--m-t-ata-mi. T___ y_ n_____ n_ m______ m__ T-v- y- n-m-r- n- m-t-a-a m-. ----------------------------- Tova ye nomera na metkata mi.
Přišly ty peníze? П---т- п-и-ти-на-а-ли? П_____ п__________ л__ П-р-т- п-и-т-г-а-а л-? ---------------------- Парите пристигнаха ли? 0
P--it- ---stignakh- --? P_____ p___________ l__ P-r-t- p-i-t-g-a-h- l-? ----------------------- Parite pristignakha li?
Chtěl / chtěla bych vyměnit tyto peníze. Бих--скал /-иска-- д- об--ня -е-- ---и. Б__ и____ / и_____ д_ о_____ т___ п____ Б-х и-к-л / и-к-л- д- о-м-н- т-з- п-р-. --------------------------------------- Бих искал / искала да обменя тези пари. 0
B-k------l - ---al-------me-ya -e-- pa-i. B___ i____ / i_____ d_ o______ t___ p____ B-k- i-k-l / i-k-l- d- o-m-n-a t-z- p-r-. ----------------------------------------- Bikh iskal / iskala da obmenya tezi pari.
Potřebuji americké dolary. Тря-ва---и-щатс---д-ла-и. Т______ м_ щ_____ д______ Т-я-в-т м- щ-т-к- д-л-р-. ------------------------- Трябват ми щатски долари. 0
T---b-at-m--s--h---k- -ol--i. T_______ m_ s________ d______ T-y-b-a- m- s-c-a-s-i d-l-r-. ----------------------------- Tryabvat mi shchatski dolari.
Dejte mi, prosím, menší bankovky. М--я,-д---е ми-д--б----а-к----. М____ д____ м_ д_____ б________ М-л-, д-й-е м- д-е-н- б-н-н-т-. ------------------------------- Моля, дайте ми дребни банкноти. 0
M--y------te--i--r-b----a-kn-t-. M_____ d____ m_ d_____ b________ M-l-a- d-y-e m- d-e-n- b-n-n-t-. -------------------------------- Molya, dayte mi drebni banknoti.
Je tady bankovní automat? Т-к-и-------а--ом--? Т__ и__ л_ б________ Т-к и-а л- б-н-о-а-? -------------------- Тук има ли банкомат? 0
Tuk-i-- l--b----mat? T__ i__ l_ b________ T-k i-a l- b-n-o-a-? -------------------- Tuk ima li bankomat?
Kolik peněz je možné najednou vybrat? Ка--а-с----м--е да--е--е-л-? К____ с___ м___ д_ с_ т_____ К-к-а с-м- м-ж- д- с- т-г-и- ---------------------------- Каква сума може да се тегли? 0
Ka-va------moz-e -- s--te---? K____ s___ m____ d_ s_ t_____ K-k-a s-m- m-z-e d- s- t-g-i- ----------------------------- Kakva suma mozhe da se tegli?
Jaké kreditní karty je možné použít? К-- -р--итна -ар-а м-же д-----и---лз-а? К__ к_______ к____ м___ д_ с_ и________ К-я к-е-и-н- к-р-а м-ж- д- с- и-п-л-в-? --------------------------------------- Коя кредитна карта може да се използва? 0
Ko-a kr--i--a--a-t----zhe-d--se---p-l-v-? K___ k_______ k____ m____ d_ s_ i________ K-y- k-e-i-n- k-r-a m-z-e d- s- i-p-l-v-? ----------------------------------------- Koya kreditna karta mozhe da se izpolzva?

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + bulharština (1-100) MP3 bulharština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Existuje univerzální gramatika?

Když se učíme nějaký jazyk, učíme se také jeho gramatiku. Když se děti učí svůj mateřský jazyk, děje se to zcela automaticky. Neuvědomují si, že se jejich mozek učí mnoha pravidlům. Přesto se svůj mateřský jazyk naučí od začátku správně. Protože existuje mnoho jazyků, existuje i mnoho gramatických systémů. Existuje také nějaká univerzální gramatika? Vědci se tím zabývají již dlouhou dobu. Odpovědět na tuto otázku by mohly nové studie. Vědci zkoumající lidský mozek učinili zajímavý objev. Několik lidí se muselo učit gramatická pravidla. Byli to studenti jazykových škol. Učili se japonsky nebo italsky. Polovina těchto gramatických pravidel byla zcela vymyšlená. O tom však studenti nevěděli. Poté jim byly přečteny různé věty. Studenti měli posoudit, zda jsou tyto věty gramaticky správné. Při tomto procesu byl monitorován jejich mozek. To znamená, že vědci měřili aktivitu jejich mozku. Mohli tak sledovat, jak jejich mozek na věty reaguje. A zdá se, že náš mozek gramatiku rozeznává! Při zpracování řeči jsou aktivní určité části mozku. Jednou z těchto oblastí je Brocovo centrum. Je umístěno v levém čelním laloku. Když studenti narazili na skutečná gramatická pravidla, byla tato oblast velmi aktivní. Aktivita naproti tomu značně klesla, když jim byla prezentována vymyšlená gramatika. Je tedy možné, že všechny gramatické systémy mají stejný základ. Všechny by se tak řídily stejnými pravidly. A tato pravidla by u nás byla vrozená…