Konverzační příručka

cs V bance   »   bg В банката

60 [šedesát]

V bance

V bance

60 [шейсет]

60 [sheyset]

В банката

[V bankata]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
Chtěl / chtěla bych si otevřít účet. Б-- ис--л - --к------ -и -------с-етка. Б-- и---- / и----- д- с- о----- с------ Б-х и-к-л / и-к-л- д- с- о-в-р- с-е-к-. --------------------------------------- Бих искал / искала да си отворя сметка. 0
B-------al-- -s-a-a d- si otvorya sm-t-a. B--- i---- / i----- d- s- o------ s------ B-k- i-k-l / i-k-l- d- s- o-v-r-a s-e-k-. ----------------------------------------- Bikh iskal / iskala da si otvorya smetka.
Tady je můj pas. Ет--п-сп-р-а---. Е-- п------- м-- Е-о п-с-о-т- м-. ---------------- Ето паспорта ми. 0
Et- pas---ta--i. E-- p------- m-- E-o p-s-o-t- m-. ---------------- Eto pasporta mi.
A zde je moje adresa. Т-в- - а--есът--и. Т--- е а------ м-- Т-в- е а-р-с-т м-. ------------------ Това е адресът ми. 0
To-a -e a-r-sy- -i. T--- y- a------ m-- T-v- y- a-r-s-t m-. ------------------- Tova ye adresyt mi.
Chtěl / chtěla bych si na svůj účet uložit peníze. Б-х -ск-л-- --к----да-в-----п-р-------етка-а -и. Б-- и---- / и----- д- в---- п--- п- с------- с-- Б-х и-к-л / и-к-л- д- в-е-а п-р- п- с-е-к-т- с-. ------------------------------------------------ Бих искал / искала да внеса пари по сметката си. 0
Bikh iska----is---- da --e----ari-po-s--t--t--s-. B--- i---- / i----- d- v---- p--- p- s------- s-- B-k- i-k-l / i-k-l- d- v-e-a p-r- p- s-e-k-t- s-. ------------------------------------------------- Bikh iskal / iskala da vnesa pari po smetkata si.
Chtěl / chtěla bych si ze svého účtu vybrat peníze. Бих--ска--- -с-а-- -а --те-л- п-р- от -м-----а--и. Б-- и---- / и----- д- и------ п--- о- с------- с-- Б-х и-к-л / и-к-л- д- и-т-г-я п-р- о- с-е-к-т- с-. -------------------------------------------------- Бих искал / искала да изтегля пари от сметката си. 0
B-k- --kal-/--s-ala-d--izt---y- --r---t-s-et-a-a--i. B--- i---- / i----- d- i------- p--- o- s------- s-- B-k- i-k-l / i-k-l- d- i-t-g-y- p-r- o- s-e-k-t- s-. ---------------------------------------------------- Bikh iskal / iskala da izteglya pari ot smetkata si.
Chci si vyzvednout výpisy z účtu. Б-- иск-л /--ск-ла да-в--ма из-лече--ят--о- с---к--а. Б-- и---- / и----- д- в---- и----------- о- с-------- Б-х и-к-л / и-к-л- д- в-е-а и-в-е-е-и-т- о- с-е-к-т-. ----------------------------------------------------- Бих искал / искала да взема извлеченията от сметката. 0
Bikh ---a- / iskala------ema ----e----iy--a-ot-sm-t--t-. B--- i---- / i----- d- v---- i------------- o- s-------- B-k- i-k-l / i-k-l- d- v-e-a i-v-e-h-n-y-t- o- s-e-k-t-. -------------------------------------------------------- Bikh iskal / iskala da vzema izvlecheniyata ot smetkata.
Chtěl bych proplatit cestovní šek. Бих--с-ал /--ск-л- да--с-е-ря---и---ъ------ки -ек. Б-- и---- / и----- д- о------ е--- п--------- ч--- Б-х и-к-л / и-к-л- д- о-р-б-я е-и- п-т-и-е-к- ч-к- -------------------------------------------------- Бих искал / искала да осребря един пътнически чек. 0
Bik--i-k-l /--s-----d- -srebr----edin --------s-i --ek. B--- i---- / i----- d- o------- y---- p---------- c---- B-k- i-k-l / i-k-l- d- o-r-b-y- y-d-n p-t-i-h-s-i c-e-. ------------------------------------------------------- Bikh iskal / iskala da osrebrya yedin pytnicheski chek.
Jaký se platí poplatek? Ка----са т---и-е? К---- с- т------- К-к-и с- т-к-и-е- ----------------- Какви са таксите? 0
K-k-i-s- t-k---e? K---- s- t------- K-k-i s- t-k-i-e- ----------------- Kakvi sa taksite?
Kde to mám podepsat? К-де----с- под-иша? К--- д- с- п------- К-д- д- с- п-д-и-а- ------------------- Къде да се подпиша? 0
Kyde--- s- po-pisha? K--- d- s- p-------- K-d- d- s- p-d-i-h-? -------------------- Kyde da se podpisha?
Očekávám převod peněz z Německa. О-а-вам п----д ----ерм---я. О------ п----- о- Г-------- О-а-в-м п-е-о- о- Г-р-а-и-. --------------------------- Очаквам превод от Германия. 0
O--akv-m--rev---ot--erm--i--. O------- p----- o- G--------- O-h-k-a- p-e-o- o- G-r-a-i-a- ----------------------------- Ochakvam prevod ot Germaniya.
Tady je číslo mého účtu. Това е -о-ер--н- --т---- -и. Т--- е н----- н- м------ м-- Т-в- е н-м-р- н- м-т-а-а м-. ---------------------------- Това е номера на метката ми. 0
Tov- y- -om-r- na ---k-t- mi. T--- y- n----- n- m------ m-- T-v- y- n-m-r- n- m-t-a-a m-. ----------------------------- Tova ye nomera na metkata mi.
Přišly ty peníze? П-ри---пр-сти-на-а-л-? П----- п---------- л-- П-р-т- п-и-т-г-а-а л-? ---------------------- Парите пристигнаха ли? 0
P-r-te --i-ti----ha --? P----- p----------- l-- P-r-t- p-i-t-g-a-h- l-? ----------------------- Parite pristignakha li?
Chtěl / chtěla bych vyměnit tyto peníze. Б-х-ис-а--/ -скала д- -----я--ез-----и. Б-- и---- / и----- д- о----- т--- п---- Б-х и-к-л / и-к-л- д- о-м-н- т-з- п-р-. --------------------------------------- Бих искал / искала да обменя тези пари. 0
B----isk-l - i----- -a--bmen-a --zi p---. B--- i---- / i----- d- o------ t--- p---- B-k- i-k-l / i-k-l- d- o-m-n-a t-z- p-r-. ----------------------------------------- Bikh iskal / iskala da obmenya tezi pari.
Potřebuji americké dolary. Т---в-т-м----тск--долар-. Т------ м- щ----- д------ Т-я-в-т м- щ-т-к- д-л-р-. ------------------------- Трябват ми щатски долари. 0
Trya---t----s-c-a-ski --l---. T------- m- s-------- d------ T-y-b-a- m- s-c-a-s-i d-l-r-. ----------------------------- Tryabvat mi shchatski dolari.
Dejte mi, prosím, menší bankovky. М--я- ---те--и---ебни -ан-нот-. М---- д---- м- д----- б-------- М-л-, д-й-е м- д-е-н- б-н-н-т-. ------------------------------- Моля, дайте ми дребни банкноти. 0
M-l--,-d--te-mi d--bni-ban-n--i. M----- d---- m- d----- b-------- M-l-a- d-y-e m- d-e-n- b-n-n-t-. -------------------------------- Molya, dayte mi drebni banknoti.
Je tady bankovní automat? Т-к -м---и-бан-о-а-? Т-- и-- л- б-------- Т-к и-а л- б-н-о-а-? -------------------- Тук има ли банкомат? 0
T-k i-a li----k--a-? T-- i-- l- b-------- T-k i-a l- b-n-o-a-? -------------------- Tuk ima li bankomat?
Kolik peněz je možné najednou vybrat? К---а-сума ---е -а -- т-г--? К---- с--- м--- д- с- т----- К-к-а с-м- м-ж- д- с- т-г-и- ---------------------------- Каква сума може да се тегли? 0
Kakv- --ma--o-h- -- -- te-li? K---- s--- m---- d- s- t----- K-k-a s-m- m-z-e d- s- t-g-i- ----------------------------- Kakva suma mozhe da se tegli?
Jaké kreditní karty je možné použít? К---кред-т-- --р---м-ж--д- -- изп-лзва? К-- к------- к---- м--- д- с- и-------- К-я к-е-и-н- к-р-а м-ж- д- с- и-п-л-в-? --------------------------------------- Коя кредитна карта може да се използва? 0
Ko-a -r-d--n-----ta ----e ---s--i-po---a? K--- k------- k---- m---- d- s- i-------- K-y- k-e-i-n- k-r-a m-z-e d- s- i-p-l-v-? ----------------------------------------- Koya kreditna karta mozhe da se izpolzva?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Existuje univerzální gramatika?

Když se učíme nějaký jazyk, učíme se také jeho gramatiku. Když se děti učí svůj mateřský jazyk, děje se to zcela automaticky. Neuvědomují si, že se jejich mozek učí mnoha pravidlům. Přesto se svůj mateřský jazyk naučí od začátku správně. Protože existuje mnoho jazyků, existuje i mnoho gramatických systémů. Existuje také nějaká univerzální gramatika? Vědci se tím zabývají již dlouhou dobu. Odpovědět na tuto otázku by mohly nové studie. Vědci zkoumající lidský mozek učinili zajímavý objev. Několik lidí se muselo učit gramatická pravidla. Byli to studenti jazykových škol. Učili se japonsky nebo italsky. Polovina těchto gramatických pravidel byla zcela vymyšlená. O tom však studenti nevěděli. Poté jim byly přečteny různé věty. Studenti měli posoudit, zda jsou tyto věty gramaticky správné. Při tomto procesu byl monitorován jejich mozek. To znamená, že vědci měřili aktivitu jejich mozku. Mohli tak sledovat, jak jejich mozek na věty reaguje. A zdá se, že náš mozek gramatiku rozeznává! Při zpracování řeči jsou aktivní určité části mozku. Jednou z těchto oblastí je Brocovo centrum. Je umístěno v levém čelním laloku. Když studenti narazili na skutečná gramatická pravidla, byla tato oblast velmi aktivní. Aktivita naproti tomu značně klesla, když jim byla prezentována vymyšlená gramatika. Je tedy možné, že všechny gramatické systémy mají stejný základ. Všechny by se tak řídily stejnými pravidly. A tato pravidla by u nás byla vrozená…