Konverzační příručka

cs V bance   »   tr Bankada

60 [šedesát]

V bance

V bance

60 [altmış]

Bankada

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština turečtina Poslouchat Více
Chtěl / chtěla bych si otevřít účet. B-- he-ap-açt-rm-- -s-i--ru-. B-- h---- a------- i--------- B-r h-s-p a-t-r-a- i-t-y-r-m- ----------------------------- Bir hesap açtırmak istiyorum. 0
Tady je můj pas. İşt---a--po-t--. İ--- p---------- İ-t- p-s-p-r-u-. ---------------- İşte pasaportum. 0
A zde je moje adresa. V---şt--ad-e--m. V- i--- a------- V- i-t- a-r-s-m- ---------------- Ve işte adresim. 0
Chtěl / chtěla bych si na svůj účet uložit peníze. H--a--ma-par--yatır-ak -s-i---um. H------- p--- y------- i--------- H-s-b-m- p-r- y-t-r-a- i-t-y-r-m- --------------------------------- Hesabıma para yatırmak istiyorum. 0
Chtěl / chtěla bych si ze svého účtu vybrat peníze. Hes----d-n--a-a -e-mek---ti-----. H--------- p--- ç----- i--------- H-s-b-m-a- p-r- ç-k-e- i-t-y-r-m- --------------------------------- Hesabımdan para çekmek istiyorum. 0
Chci si vyzvednout výpisy z účtu. He-ap ---t-e-eri-i-alm-k-----yo--m. H---- e----------- a---- i--------- H-s-p e-s-r-l-r-n- a-m-k i-t-y-r-m- ----------------------------------- Hesap ekstrelerini almak istiyorum. 0
Chtěl bych proplatit cestovní šek. S--a----çeki -o-du--ak--stiyor-m. S------ ç--- b-------- i--------- S-y-h-t ç-k- b-z-u-m-k i-t-y-r-m- --------------------------------- Seyahat çeki bozdurmak istiyorum. 0
Jaký se platí poplatek? Masr--la-- -e-ka-ar? M--------- n- k----- M-s-a-l-r- n- k-d-r- -------------------- Masrafları ne kadar? 0
Kde to mám podepsat? Ne---- im--lam-- ger-k-y--? N----- i-------- g--------- N-r-y- i-z-l-m-m g-r-k-y-r- --------------------------- Nereyi imzalamam gerekiyor? 0
Očekávám převod peněz z Německa. A-ma-y----n---r-h--ale -e-------m. A---------- b-- h----- b---------- A-m-n-a-d-n b-r h-v-l- b-k-i-o-u-. ---------------------------------- Almanya’dan bir havale bekliyorum. 0
Tady je číslo mého účtu. He--p---mar-- ----d-. H---- n------ b------ H-s-p n-m-r-m b-r-d-. --------------------- Hesap numaram burada. 0
Přišly ty peníze? Pa----eld- m-? P--- g---- m-- P-r- g-l-i m-? -------------- Para geldi mi? 0
Chtěl / chtěla bych vyměnit tyto peníze. B- -a--yı b-zd---ak---tiyo-u-. B- p----- b-------- i--------- B- p-r-y- b-z-u-m-k i-t-y-r-m- ------------------------------ Bu parayı bozdurmak istiyorum. 0
Potřebuji americké dolary. A-erik-n-dol--------tiy-cı--v-r. A------- d------- i-------- v--- A-e-i-a- d-l-r-n- i-t-y-c-m v-r- -------------------------------- Amerikan dolarına ihtiyacım var. 0
Dejte mi, prosím, menší bankovky. L-t-e---a-- k-ç----a-kn-tla- -er-n--. L----- b--- k---- b--------- v------- L-t-e- b-n- k-ç-k b-n-n-t-a- v-r-n-z- ------------------------------------- Lütfen bana küçük banknotlar veriniz. 0
Je tady bankovní automat? B--a-a-b-r --ra mak-n--i v-r--ı? B----- b-- p--- m------- v-- m-- B-r-d- b-r p-r- m-k-n-s- v-r m-? -------------------------------- Burada bir para makinesi var mı? 0
Kolik peněz je možné najednou vybrat? N---a--r -a---çe--le---i-? N- k---- p--- ç----------- N- k-d-r p-r- ç-k-l-b-l-r- -------------------------- Ne kadar para çekilebilir? 0
Jaké kreditní karty je možné použít? Han-----e-i -ar---rı ----a---ab-l--? H---- k---- k------- k-------------- H-n-i k-e-i k-r-l-r- k-l-a-ı-a-i-i-? ------------------------------------ Hangi kredi kartları kullanılabilir? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Existuje univerzální gramatika?

Když se učíme nějaký jazyk, učíme se také jeho gramatiku. Když se děti učí svůj mateřský jazyk, děje se to zcela automaticky. Neuvědomují si, že se jejich mozek učí mnoha pravidlům. Přesto se svůj mateřský jazyk naučí od začátku správně. Protože existuje mnoho jazyků, existuje i mnoho gramatických systémů. Existuje také nějaká univerzální gramatika? Vědci se tím zabývají již dlouhou dobu. Odpovědět na tuto otázku by mohly nové studie. Vědci zkoumající lidský mozek učinili zajímavý objev. Několik lidí se muselo učit gramatická pravidla. Byli to studenti jazykových škol. Učili se japonsky nebo italsky. Polovina těchto gramatických pravidel byla zcela vymyšlená. O tom však studenti nevěděli. Poté jim byly přečteny různé věty. Studenti měli posoudit, zda jsou tyto věty gramaticky správné. Při tomto procesu byl monitorován jejich mozek. To znamená, že vědci měřili aktivitu jejich mozku. Mohli tak sledovat, jak jejich mozek na věty reaguje. A zdá se, že náš mozek gramatiku rozeznává! Při zpracování řeči jsou aktivní určité části mozku. Jednou z těchto oblastí je Brocovo centrum. Je umístěno v levém čelním laloku. Když studenti narazili na skutečná gramatická pravidla, byla tato oblast velmi aktivní. Aktivita naproti tomu značně klesla, když jim byla prezentována vymyšlená gramatika. Je tedy možné, že všechny gramatické systémy mají stejný základ. Všechny by se tak řídily stejnými pravidly. A tato pravidla by u nás byla vrozená…