Konverzační příručka

cs Na letišti   »   lt Oro uoste

35 [třicet pět]

Na letišti

Na letišti

35 [trisdešimt penki]

Oro uoste

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština litevština Poslouchat Více
Chtěl / chtěla bych si zabukovat letenku do Atén. Nor--i-u--ž-------bil--t--- --ėnu-. N------- u------- b------ į A------ N-r-č-a- u-s-k-t- b-l-e-ą į A-ė-u-. ----------------------------------- Norėčiau užsakyti bilietą į Atėnus. 0
Je to přímý let? Ar -ai ties------s-s-r-d--? A- t-- t---------- s------- A- t-i t-e-i-g-n-s s-r-d-s- --------------------------- Ar tai tiesioginis skrydis? 0
Sedadlo u okna v nekuřáckém oddělení, prosím. P---o--v-e-ą -r---lango-ne--k--ti---. P----- v---- p--- l---- n------------ P-a-o- v-e-ą p-i- l-n-o n-r-k-n-i-m-. ------------------------------------- Prašom vietą prie lango nerūkantiems. 0
Chtěl / chtěla bych potvrdit rezervaci. Nor--i---p-tv-r-in-i už-a-ym-. N------- p---------- u-------- N-r-č-a- p-t-i-t-n-i u-s-k-m-. ------------------------------ Norėčiau patvirtinti užsakymą. 0
Chtěl / chtěla bych zrušit rezervaci. Norė---u atš----i-u--ak--ą. N------- a------- u-------- N-r-č-a- a-š-u-t- u-s-k-m-. --------------------------- Norėčiau atšaukti užsakymą. 0
Chtěl / chtěla bych změnit svou rezervaci. N-rė-i----a-ei--- --sa-y-ą. N------- p------- u-------- N-r-č-a- p-k-i-t- u-s-k-m-. --------------------------- Norėčiau pakeisti užsakymą. 0
Kdy letí příští letadlo do Říma? K--- skr-nda a-ti----si-s-- sekan----l--t-vas ---o--? K--- s------ a----------- / s------- l------- į R---- K-d- s-r-n-a a-t-m-a-s-a- / s-k-n-i- l-k-u-a- į R-m-? ----------------------------------------------------- Kada skrenda artimiausias / sekantis lėktuvas į Romą? 0
Jsou tam ještě dvě volná místa? A---ar y----vi l--s-o- -i-to-? A- d-- y-- d-- l------ v------ A- d-r y-a d-i l-i-v-s v-e-o-? ------------------------------ Ar dar yra dvi laisvos vietos? 0
Ne, už je tam jen jedno volné místo. N-,-me- --r-m--tik v-eną la--v--vi-tą. N-- m-- t----- t-- v---- l----- v----- N-, m-s t-r-m- t-k v-e-ą l-i-v- v-e-ą- -------------------------------------- Ne, mes turime tik vieną laisva vietą. 0
Kdy přistaneme? K--a--us-l----me? K--- n----------- K-d- n-s-l-i-i-e- ----------------- Kada nusileisime? 0
Kdy tam budeme? K--a -ts--isi-e? K--- a---------- K-d- a-s-r-s-m-? ---------------- Kada atskrisime? 0
Kdy jede autobus do centra? K-da --žiu------tobus-- --miest- c----ą? K--- v------- a-------- į m----- c------ K-d- v-ž-u-j- a-t-b-s-s į m-e-t- c-n-r-? ---------------------------------------- Kada važiuoja autobusas į miesto centrą? 0
Je to Váš kufr? Ar-t-i -yr-) --sų-la-am-n--? A- t-- (---- j--- l--------- A- t-i (-r-) j-s- l-g-m-n-s- ---------------------------- Ar tai (yra) jūsų lagaminas? 0
Je to Vaše taška? A- tai-(--a) j-s- -repš--? A- t-- (---- j--- k------- A- t-i (-r-) j-s- k-e-š-s- -------------------------- Ar tai (yra) jūsų krepšys? 0
Je to Vaše zavazadlo? A---ai---ra)--ū-ų----až-s? A- t-- (---- j--- b------- A- t-i (-r-) j-s- b-g-ž-s- -------------------------- Ar tai (yra) jūsų bagažas? 0
Kolik si mohu vzít s sebou zavazadel? K-e------žo--aliu---s--m-i? K--- b----- g---- p-------- K-e- b-g-ž- g-l-u p-s-i-t-? --------------------------- Kiek bagažo galiu pasiimti? 0
Dvacet kilo. D--d-ši------og-a-ų. D-------- k--------- D-i-e-i-t k-l-g-a-ų- -------------------- Dvidešimt kilogramų. 0
Cože, jen dvacet kilo? K-- --- d--de-i-- ---ogramų? K-- T-- d-------- k--------- K-? T-k d-i-e-i-t k-l-g-a-ų- ---------------------------- Ką? Tik dvidešimt kilogramų? 0

Učení mění mozek

Kdo hodně sportuje, formuje své tělo. Evidentně je však možné trénovat i mozek. To znamená, že kdo se chce dobře naučit jazyky, nepotřebuje jen talent. Stejně důležité je pravidelné procvičování. Neboť procvičování může pozitivně ovlivnit struktury v mozku. Zvláštní talent na jazyky je přirozeně většinou vrozený. Přesto může intenzívní trénink určité mozkové struktury změnit. Objem řečového centra se zvětší. U lidí, kteří hodně procvičují, dochází také ke změně nervových buněk. Dlouho se věřilo, že mozek se nemění. Platilo, že co se nenaučíš jako dítě, už se nenaučíš nikdy. Vědci zkoumající mozek však dospěli ke zcela jinému závěru. Dokázali, že náš mozek je tvárný po celý život. Lze říci, že funguje jako sval. Díky tomu může růst až do vysokého věku. Každý impuls je v mozku zpracováván. Je-li však mozek trénovaný, zpracovává impulsy mnohem lépe. To znamená, že pracuje rychleji a účinněji. Tento princip je stejný u mladých i starších lidí. Abychom trénovali mozek, nemusíme se nutně jen učit. Dobrým cvičením je i čtení. Zejména náročná literatura procvičuje naše centrum řeči. To znamená, že si rozšiřujeme naši slovní zásobu. Navíc si vylepšujeme cit pro jazyk. Zajímavé je, že jazyk je zpracováván nejen v řečovém centru. Nový obsah zpracovává také oblast, která kontroluje motoriku. Proto je důležité co možná nejčastěji stimulovat celý mozek. Takže cvičte své tělo A svůj mozek!