Konverzační příručka

cs V přírodě   »   lt Gamtoje

26 [dvacet šest]

V přírodě

V přírodě

26 [dvidešimt šeši]

Gamtoje

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština litevština Poslouchat Více
Vidíš tu věž? A- ---a--te- -----ą? Ar matai ten bokštą? A- m-t-i t-n b-k-t-? -------------------- Ar matai ten bokštą? 0
Vidíš tu horu? Ar ma--i -e--k-l-ą? Ar matai ten kalną? A- m-t-i t-n k-l-ą- ------------------- Ar matai ten kalną? 0
Vidíš tu vesnici? Ar -atai -e--k-i-ą? Ar matai ten kaimą? A- m-t-i t-n k-i-ą- ------------------- Ar matai ten kaimą? 0
Vidíš tu řeku? A---at-------upę? Ar matai ten upę? A- m-t-i t-n u-ę- ----------------- Ar matai ten upę? 0
Vidíš ten most? A---atai -en-t-l-ą? Ar matai ten tiltą? A- m-t-i t-n t-l-ą- ------------------- Ar matai ten tiltą? 0
Vidíš to jezero? A- ma--i -en ež-rą? Ar matai ten ežerą? A- m-t-i t-n e-e-ą- ------------------- Ar matai ten ežerą? 0
Tamten pták se mi líbí. Ta- -a----is -e- ma--pa---k-. Tas paukštis ten man patinka. T-s p-u-š-i- t-n m-n p-t-n-a- ----------------------------- Tas paukštis ten man patinka. 0
Tamten strom se mi líbí. T---me-is -e- -an-p--i-ka. Tas medis ten man patinka. T-s m-d-s t-n m-n p-t-n-a- -------------------------- Tas medis ten man patinka. 0
Tamten kámen se mi líbí. Ši--a--u- ----man p-t-nk-. Šis akmuo čia man patinka. Š-s a-m-o č-a m-n p-t-n-a- -------------------------- Šis akmuo čia man patinka. 0
Tamten park se mi líbí. Tas pa-k-- te- -an pa---ka. Tas parkas ten man patinka. T-s p-r-a- t-n m-n p-t-n-a- --------------------------- Tas parkas ten man patinka. 0
Ta zahrada se mi líbí. T-s so--s ten -an-pa-i---. Tas sodas ten man patinka. T-s s-d-s t-n m-n p-t-n-a- -------------------------- Tas sodas ten man patinka. 0
Tato květina se mi líbí. Š--g--ė čia--a- --t--k-. Ši gėlė čia man patinka. Š- g-l- č-a m-n p-t-n-a- ------------------------ Ši gėlė čia man patinka. 0
Líbí se mi to. Ma- ta---r--u. Man tai gražu. M-n t-i g-a-u- -------------- Man tai gražu. 0
Připadá mi to zajímavé. Ma- t------m-. Man tai įdomu. M-n t-i į-o-u- -------------- Man tai įdomu. 0
To je nádherné. Man--ai n-o--a-ia- g-ažu. Man tai nuostabiai gražu. M-n t-i n-o-t-b-a- g-a-u- ------------------------- Man tai nuostabiai gražu. 0
To je ošklivé. Man t-i b--u--. Man tai bjauru. M-n t-i b-a-r-. --------------- Man tai bjauru. 0
Připadá mi to nudné. M-n--ai n--b-du. Man tai nuobodu. M-n t-i n-o-o-u- ---------------- Man tai nuobodu. 0
To je strašné. M-n -a---ais--/ s-aubi--a. Man tai baisu / siaubinga. M-n t-i b-i-u / s-a-b-n-a- -------------------------- Man tai baisu / siaubinga. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyky a přísloví

V každém jazyce existují přísloví. Přísloví jsou tudíž důležitou součástí národní identity. Na příslovích lze vidět hodnoty a normy každé země. Jejich forma je všeobecně známá a pevná, tedy neměnná. Přísloví jsou vždy krátká a výstižná. Často je v nich použita metafora. Hodně přísloví má také poetickou stavbu. Většina přísloví nám radí nebo ukazuje pravidla chování. Některá přísloví jsou však i výrazně kritická. Také často používají stereotypy. Jsou také údajně velmi typické pro určitou zemi nebo národ. Přísloví mají velmi dlouhou tradici. Již Aristoteles je oslavoval jako krátká, filozofická dílka. V rétorice a literatuře jsou důležitým stylistickým prostředkem. Jejich zvláštností je, že jsou stále aktuální. V lingvistice mají svou vlastní disciplínu. Mnohá přísloví existují ve více jazycích. Lexikálně tedy mohou být shodná. Lidé hovořící různými jazyky potom používají stejná slova. Bellende Hunde beißen nicht, Perro que ladra no muerde. (DE-ES) Jiná přísloví jsou shodná sémanticky. To znamená, že stejný obsah se vyjádří jinými slovy. Appeler un chat un chat, Dire pane al pane e vino al vino. (FR-IT) Přísloví nám také pomáhají porozumět jiným národům a jiné kultuře. Nejzajímavější jsou přísloví, která jsou na celém světě. Týkají se „velkých“ témat lidského života. Tato přísloví tak vyjadřují univerzální zkušenosti. Ukazují, že jsme všichni stejní bez ohledu na to, jakým jazykem hovoříme!