Konverzační příručka

cs Řadové číslovky   »   lt Kelintiniai skaitvardžiai

61 [šedesát jedna]

Řadové číslovky

Řadové číslovky

61 [šešiasdešimt vienas]

Kelintiniai skaitvardžiai

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština litevština Poslouchat Více
První měsíc je leden. P---a- ---- -ėnuo-yra---us--. Pirmas (is) mėnuo yra sausis. P-r-a- (-s- m-n-o y-a s-u-i-. ----------------------------- Pirmas (is) mėnuo yra sausis. 0
Druhý měsíc je únor. An---- -i-) m-n-- -ra-v-sar-s. Antras (is) mėnuo yra vasaris. A-t-a- (-s- m-n-o y-a v-s-r-s- ------------------------------ Antras (is) mėnuo yra vasaris. 0
Třetí měsíc je březen. Tr-čias-(--- -ė-u- yr--k-v-s. Trečias (is) mėnuo yra kovas. T-e-i-s (-s- m-n-o y-a k-v-s- ----------------------------- Trečias (is) mėnuo yra kovas. 0
Čtvrtý měsíc je duben. Ke-vi-t-s ---)--ė--o y---b-l--d-s. Ketvirtas (is) mėnuo yra balandis. K-t-i-t-s (-s- m-n-o y-a b-l-n-i-. ---------------------------------- Ketvirtas (is) mėnuo yra balandis. 0
Pátý měsíc je květen. P-nk----(--) -ė--o y-a ge-užė. Penktas (is) mėnuo yra gegužė. P-n-t-s (-s- m-n-o y-a g-g-ž-. ------------------------------ Penktas (is) mėnuo yra gegužė. 0
Šestý měsíc je červen. Š-štas (-s- m---o-y-a -irže--s. Šeštas (is) mėnuo yra birželis. Š-š-a- (-s- m-n-o y-a b-r-e-i-. ------------------------------- Šeštas (is) mėnuo yra birželis. 0
Šest měsíců je půl roku. Š-----ė-esi-i --- pu-ė--e-ų. Šeši mėnesiai yra pusė metų. Š-š- m-n-s-a- y-a p-s- m-t-. ---------------------------- Šeši mėnesiai yra pusė metų. 0
Leden, únor, březen, Sausis,---s--i-, -o-as, Sausis, vasaris, kovas, S-u-i-, v-s-r-s- k-v-s- ----------------------- Sausis, vasaris, kovas, 0
duben, květen a červen. ba-a--is,---gužė ir-bir---i-. balandis, gegužė ir birželis. b-l-n-i-, g-g-ž- i- b-r-e-i-. ----------------------------- balandis, gegužė ir birželis. 0
Sedmý měsíc je červenec. S-pt---as ---- -ėn-o --a-l----. Septintas (is) mėnuo yra liepa. S-p-i-t-s (-s- m-n-o y-a l-e-a- ------------------------------- Septintas (is) mėnuo yra liepa. 0
Osmý měsíc je srpen. A-tu-t-s----) -ėn-- --- --gpjū--s. Aštuntas (is) mėnuo yra rugpjūtis. A-t-n-a- (-s- m-n-o y-a r-g-j-t-s- ---------------------------------- Aštuntas (is) mėnuo yra rugpjūtis. 0
Devátý měsíc je září. D----ta- --s)-mė--- y-a ru--ėji-. Devintas (is) mėnuo yra rugsėjis. D-v-n-a- (-s- m-n-o y-a r-g-ė-i-. --------------------------------- Devintas (is) mėnuo yra rugsėjis. 0
Desátý měsíc je říjen. Deš---as-(--- m--uo-yra------s. Dešimtas (is) mėnuo yra spalis. D-š-m-a- (-s- m-n-o y-a s-a-i-. ------------------------------- Dešimtas (is) mėnuo yra spalis. 0
Jedenáctý měsíc je listopad. Vien--l-k--- --s- mėn---yra---pkri---. Vienuoliktas (is) mėnuo yra lapkritis. V-e-u-l-k-a- (-s- m-n-o y-a l-p-r-t-s- -------------------------------------- Vienuoliktas (is) mėnuo yra lapkritis. 0
Dvanáctý měsíc je prosinec. D-yli--a- (i-)-mėn---y-a--ruo-is. Dvyliktas (is) mėnuo yra gruodis. D-y-i-t-s (-s- m-n-o y-a g-u-d-s- --------------------------------- Dvyliktas (is) mėnuo yra gruodis. 0
Dvanáct měsíců je jeden rok. Dvy-ik----n-si- -----eta-. Dvylika mėnesių yra metai. D-y-i-a m-n-s-ų y-a m-t-i- -------------------------- Dvylika mėnesių yra metai. 0
Červenec, srpen, září, Li-p----ug-j--i-- rugsė--s, Liepa, rugpjūtis, rugsėjis, L-e-a- r-g-j-t-s- r-g-ė-i-, --------------------------- Liepa, rugpjūtis, rugsėjis, 0
říjen, listopad a prosinec. s-a--s- la-kr---s,--r-o-is. spalis, lapkritis, gruodis. s-a-i-, l-p-r-t-s- g-u-d-s- --------------------------- spalis, lapkritis, gruodis. 0

Mateřský jazyk je vždy ten nejdůležitější

Mateřský jazyk je tím prvním, který se naučíme. To se děje automaticky, aniž bychom si to uvědomovali. Většina lidí má pouze jeden mateřský jazyk. Ostatní jazyky se učí jako cizí jazyky. Samozřejmě existují i lidé, kteří vyrůstají s více jazyky. Většinou však mluví těmito jazyky na různé úrovni. Často je také používají jinak. Například jeden z nich používají v práci. A ten druhý doma. To, jak dobře jazyk ovládáme, závisí na mnoha faktorech. Když se ho učíme jako malé děti, obyčejně jej zvládáme dobře. Centrum řeči v mozku nám v prvních letech života funguje nejefektivněji. Také je důležité, jak často jazyk používáme. Čím více mluvíme, tím jsme v něm lepší. Vědci si ale myslí, že člověk nikdy nemůže mluvit dvěma jazyky stejně dobře. Jeden jazyk je vždy důležitější. Tuto domněnku potvrzují zřejmě i experimenty. V jedné studii byli testovaní různí lidé. Polovina z nich mluvila plynně dvěma jazyky. Mateřským jazykem byla čínština, druhým jazykem pak angličtina. Druhá polovina lidí mluvila pouze anglicky, byl to jejich mateřský jazyk. Tyto osoby měly vyřešit jednoduché úkoly v angličtině. Přitom jim byla měřena mozková aktivita. Mozkové aktivity těchto subjektů vykazovaly značné odlišnosti! Jedna část mozku byla obzvlášť aktivní u lidí mluvících dvěma jazyky. Naproti tomu lidé s jedním jazykem nevykazovali v této oblasti žádnou aktivitu. Obě skupiny vyřešily tyto úkoly stejně rychle a stejně dobře. Přesto si Číňané vše ještě překládali do svého mateřského jazyka…