Konverzační příručka

cs Osoby   »   gu People

1 [jedna]

Osoby

Osoby

1 [એક]

1 [Ēka]

People

[vyakti'ō]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština gudžarátština Poslouchat Více
આ- આઈ આ- -- આઈ 0
ā&ap-s-ī ā'ī ā-a-o-;- -------- ā'ī
já a ty હ-- -ને-તું હ-- અન- ત-- હ-ં અ-ે ત-ં ----------- હું અને તું 0
hu---nē-tuṁ huṁ anē tuṁ h-ṁ a-ē t-ṁ ----------- huṁ anē tuṁ
my oba / my obě અ------ે અમ- બ-ન- અ-ે બ-ન- -------- અમે બંને 0
am- --n-ē amē bannē a-ē b-n-ē --------- amē bannē
on ત- ત- ત- -- તે 0
t- --
on a ona ત- --- -ેણી ત- અન- ત-ણ- ત- અ-ે ત-ણ- ----------- તે અને તેણી 0
t- an- --ṇī tē anē tēṇī t- a-ē t-ṇ- ----------- tē anē tēṇī
oni oba / ony obě તેઓ -ંને ત-ઓ બ-ન- ત-ઓ બ-ન- -------- તેઓ બંને 0
t-&ap-s-ō---n-ē tē'ō bannē t-&-p-s-ō b-n-ē --------------- tē'ō bannē
muž મા-સ મ-ણસ મ-ણ- ---- માણસ 0
māṇasa māṇasa m-ṇ-s- ------ māṇasa
žena મહિ-ા મહ-લ- મ-િ-ા ----- મહિલા 0
m-hi-ā mahilā m-h-l- ------ mahilā
dítě બા-ક બ-ળક બ-ળ- ---- બાળક 0
b-ḷ-ka bāḷaka b-ḷ-k- ------ bāḷaka
rodina પરીવાર પર-વ-ર પ-ી-ા- ------ પરીવાર 0
p--ī--ra parīvāra p-r-v-r- -------- parīvāra
moje rodina મા--- --ટ--બ મ-ર-- ક-ટ--બ મ-ર-ં ક-ટ-ં- ------------ મારું કુટુંબ 0
m-r-- -uṭ---a māruṁ kuṭumba m-r-ṁ k-ṭ-m-a ------------- māruṁ kuṭumba
Moje rodina je tady. મ--ો-પ-િવ-ર-અહ-- -ે. મ-ર- પર-વ-ર અહ-- છ-. મ-ર- પ-િ-ા- અ-ી- છ-. -------------------- મારો પરિવાર અહીં છે. 0
mā-ō-p-r--āra -hī--chē. mārō parivāra ahīṁ chē. m-r- p-r-v-r- a-ī- c-ē- ----------------------- mārō parivāra ahīṁ chē.
Jsem tady. હુ અહ-ય- -ુ. હ- અહ-ય- છ-. હ- અ-િ-ા છ-. ------------ હુ અહિયા છુ. 0
H- --iy- ch-. Hu ahiyā chu. H- a-i-ā c-u- ------------- Hu ahiyā chu.
Jsi tady. તમે------ા છ-. તમ- અહ--ય- છ-. ત-ે અ-િ-ય- છ-. -------------- તમે અહિંયા છો. 0
T-mē ah-n-- ch-. Tamē ahinyā chō. T-m- a-i-y- c-ō- ---------------- Tamē ahinyā chō.
On je tady a ona je tady. તે અ-ીં--ે-અને--ે-ી અહીં છે. ત- અહ-- છ- અન- ત-ણ- અહ-- છ-. ત- અ-ી- છ- અ-ે ત-ણ- અ-ી- છ-. ---------------------------- તે અહીં છે અને તેણી અહીં છે. 0
Tē-ahīṁ --ē anē -ēṇ- -h-- ---. Tē ahīṁ chē anē tēṇī ahīṁ chē. T- a-ī- c-ē a-ē t-ṇ- a-ī- c-ē- ------------------------------ Tē ahīṁ chē anē tēṇī ahīṁ chē.
Jsme tady. અમ- --િ-ા----એ. અમ- અહ-ય-- છ-એ. અ-ે અ-િ-ા- છ-એ- --------------- અમે અહિયાં છીએ. 0
A-ē -h---ṁ chī----s;-. Amē ahiyāṁ chī'ē. A-ē a-i-ā- c-ī-a-o-;-. ---------------------- Amē ahiyāṁ chī'ē.
Jste tady. ત-ે અહ-ંયા-છો. તમ- અહ--ય- છ-. ત-ે અ-િ-ય- છ-. -------------- તમે અહિંયા છો. 0
Tamē -h--yā ch-. Tamē ahinyā chō. T-m- a-i-y- c-ō- ---------------- Tamē ahinyā chō.
Všichni jsou tady. તે- બ---અહ-ં --. ત-ઓ બધ- અહ-- છ-. ત-ઓ બ-ા અ-ી- છ-. ---------------- તેઓ બધા અહીં છે. 0
T-&a---;ō-b---ā ah-ṁ-chē. Tē'ō badhā ahīṁ chē. T-&-p-s-ō b-d-ā a-ī- c-ē- ------------------------- Tē'ō badhā ahīṁ chē.

Učením jazyků proti Alzheimerovi

Kdo chce zůstat dlouho duševně zdráv, měl by se učit jazyky. Znalost jazyků může chránit před demencí. To prokázaly mnohé vědecké studie. Věk přitom nehraje roli. Důležité je jen pravidelně trénovat mozek. Učení slovíček aktivuje různé části mozku. Ty řídí důležité kognitivní procesy. Lidé, kteří hovoří více jazyky, jsou proto pozornější. Také se lépe soustředí. Vícejazyčnost má však i další výhody. Multilingvní lidé se i lépe rozhodují. Také se rychleji rozhodují. Je to tím, že jejich mozek se naučil výběru. Pro jednu věc zná totiž minimálně dva termíny. Každý takový termín představuje jednu možnost. Lidé hovořící více jazyky se proto musí neustále rozhodovat. Jejich mozek je vycvičen k výběru z více možností. A tento trénink neprocvičuje jen řečové centrum. Znalost více jazyků je prospěšná i pro další části mozku. Znalost jazyků také znamená lepší kognitivní kontrolu. Samozřejmě, že učením cizích jazyků nelze demenci zabránit. Tato nemoc však postupuje u lidí hovořících více jazyky pomaleji. Zdá se, že jejich mozek umí její následky lépe kompenzovat. Symptomy demence se u lidí studujících cizí jazyky tolik neprojevují. Nebývají tolik zmateni ani nezapomínají. Studium jazyků je tedy prospěšné v mládí i ve stáří. A s každým dalším jazykem je učení snazší. Místo po léku bychom proto měli sáhnout po slovníku!