Konverzační příručka

cs Konverzace 1   »   el Κουβεντούλα 1

20 [dvacet]

Konverzace 1

Konverzace 1

20 [είκοσι]

20 [eíkosi]

Κουβεντούλα 1

[Koubentoúla 1]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština řečtina Poslouchat Více
Udělejte si pohodlí! Βο-ε-τε-τε! Β---------- Β-λ-υ-ε-τ-! ----------- Βολευτείτε! 0
B--e-----e! B---------- B-l-u-e-t-! ----------- Boleuteíte!
Ciťte se jako doma! Σαν-στο-σπ--ι-σ--. Σ-- σ-- σ---- σ--- Σ-ν σ-ο σ-ί-ι σ-ς- ------------------ Σαν στο σπίτι σας. 0
S----t- --ít- -as. S-- s-- s---- s--- S-n s-o s-í-i s-s- ------------------ San sto spíti sas.
Co si dáte k pití? Τ------έλ-τε ν--πι-ί-ε; Τ- θ- θ----- ν- π------ Τ- θ- θ-λ-τ- ν- π-ε-τ-; ----------------------- Τι θα θέλατε να πιείτε; 0
Ti t-----é--te -a-p---t-? T- t-- t------ n- p------ T- t-a t-é-a-e n- p-e-t-? ------------------------- Ti tha thélate na pieíte?
Máte rád / ráda hudbu? Αγα-άτ- τ--μ-υσ---; Α------ τ- μ------- Α-α-ά-ε τ- μ-υ-ι-ή- ------------------- Αγαπάτε τη μουσική; 0
Agapá-e t- -ou-ikḗ? A------ t- m------- A-a-á-e t- m-u-i-ḗ- ------------------- Agapáte tē mousikḗ?
Mám rád klasickou hudbu. Μ--------- ----α--κή -ουσ-κ-. Μ-- α----- η κ------ μ------- Μ-υ α-έ-ε- η κ-α-ι-ή μ-υ-ι-ή- ----------------------------- Μου αρέσει η κλασική μουσική. 0
M-u----se- - k--si-ḗ-mo--i-ḗ. M-- a----- ē k------ m------- M-u a-é-e- ē k-a-i-ḗ m-u-i-ḗ- ----------------------------- Mou arései ē klasikḗ mousikḗ.
Tady jsou má cédéčka. Εδώ--ίν-ι ----- μο-. Ε-- ε---- τ- C- μ--- Ε-ώ ε-ν-ι τ- C- μ-υ- -------------------- Εδώ είναι τα CD μου. 0
E-ṓ-eí-----a CD----. E-- e---- t- C- m--- E-ṓ e-n-i t- C- m-u- -------------------- Edṓ eínai ta CD mou.
Hrajete na nějaký hudební nástroj? Π--ζε-ε---ποι- -ργ--ο; Π------ κ----- ό------ Π-ί-ε-ε κ-π-ι- ό-γ-ν-; ---------------------- Παίζετε κάποιο όργανο; 0
Paí-e---kápoi- ór-a-o? P------ k----- ó------ P-í-e-e k-p-i- ó-g-n-? ---------------------- Paízete kápoio órgano?
To je moje kytara. Ε-- -ίν-ι-η κιθ--α-μου. Ε-- ε---- η κ----- μ--- Ε-ώ ε-ν-ι η κ-θ-ρ- μ-υ- ----------------------- Εδώ είναι η κιθάρα μου. 0
Edṓ--ínai ē -i------m-u. E-- e---- ē k------ m--- E-ṓ e-n-i ē k-t-á-a m-u- ------------------------ Edṓ eínai ē kithára mou.
Zpíváte rád / ráda? Σας -ρέσ-ι-ν- τ------ά-ε; Σ-- α----- ν- τ---------- Σ-ς α-έ-ε- ν- τ-α-ο-δ-τ-; ------------------------- Σας αρέσει να τραγουδάτε; 0
Sa--a----i----t--go-d---? S-- a----- n- t---------- S-s a-é-e- n- t-a-o-d-t-? ------------------------- Sas arései na tragoudáte?
Máte děti? Έ---- πα----; Έ---- π------ Έ-ε-ε π-ι-ι-; ------------- Έχετε παιδιά; 0
É-he-e-pa-diá? É----- p------ É-h-t- p-i-i-? -------------- Échete paidiá?
Máte psa? Έ-ε-- σκύλ-; Έ---- σ----- Έ-ε-ε σ-ύ-ο- ------------ Έχετε σκύλο; 0
É-h-te -k-l-? É----- s----- É-h-t- s-ý-o- ------------- Échete skýlo?
Máte kočku? Έ-ετ--γ-τα; Έ---- γ---- Έ-ε-ε γ-τ-; ----------- Έχετε γάτα; 0
É--ete -át-? É----- g---- É-h-t- g-t-? ------------ Échete gáta?
Toto jsou mé knihy. Ε---εί-αι τ---ιβ----μ-υ. Ε-- ε---- τ- β----- μ--- Ε-ώ ε-ν-ι τ- β-β-ί- μ-υ- ------------------------ Εδώ είναι τα βιβλία μου. 0
E----ínai ta-b---------. E-- e---- t- b----- m--- E-ṓ e-n-i t- b-b-í- m-u- ------------------------ Edṓ eínai ta biblía mou.
Mám rozečtenou tuto knihu. Τώ-α-----ά----υτό τ---ιβλί-. Τ--- δ------ α--- τ- β------ Τ-ρ- δ-α-ά-ω α-τ- τ- β-β-ί-. ---------------------------- Τώρα διαβάζω αυτό το βιβλίο. 0
Tṓ-a diabá-ō--u----o -iblío. T--- d------ a--- t- b------ T-r- d-a-á-ō a-t- t- b-b-í-. ---------------------------- Tṓra diabázō autó to biblío.
Co rád / ráda čtete? Τι -α- ---σε-----δι----ε--; Τ- σ-- α----- ν- δ--------- Τ- σ-ς α-έ-ε- ν- δ-α-ά-ε-ε- --------------------------- Τι σας αρέσει να διαβάζετε; 0
Ti -----r-----na ---b-----? T- s-- a----- n- d--------- T- s-s a-é-e- n- d-a-á-e-e- --------------------------- Ti sas arései na diabázete?
Chodíte rád / ráda na koncerty? Σα--αρ-σει -α -ηγ-----ε-σ---υ---λ--ς; Σ-- α----- ν- π-------- σ- σ--------- Σ-ς α-έ-ε- ν- π-γ-ί-ε-ε σ- σ-ν-υ-ί-ς- ------------------------------------- Σας αρέσει να πηγαίνετε σε συναυλίες; 0
Sa- -ré--i na -ēg-ín-te se-s-n--lí--? S-- a----- n- p-------- s- s--------- S-s a-é-e- n- p-g-í-e-e s- s-n-u-í-s- ------------------------------------- Sas arései na pēgaínete se synaulíes?
Chodíte rád / ráda do divadla? Σ-ς -ρ-σ-ι -α -η--ίν--ε--τ- --ατ--; Σ-- α----- ν- π-------- σ-- θ------ Σ-ς α-έ-ε- ν- π-γ-ί-ε-ε σ-ο θ-α-ρ-; ----------------------------------- Σας αρέσει να πηγαίνετε στο θέατρο; 0
Sa- a---ei na---g-ín-----t- -héatro? S-- a----- n- p-------- s-- t------- S-s a-é-e- n- p-g-í-e-e s-o t-é-t-o- ------------------------------------ Sas arései na pēgaínete sto théatro?
Chodíte rád / ráda do opery? Σ-- ---σ-- -- -η-αί---ε στη- -π-ρα; Σ-- α----- ν- π-------- σ--- ό----- Σ-ς α-έ-ε- ν- π-γ-ί-ε-ε σ-η- ό-ε-α- ----------------------------------- Σας αρέσει να πηγαίνετε στην όπερα; 0
Sas-a-ései-n---ēg-ín--e-s--n-ó-e-a? S-- a----- n- p-------- s--- ó----- S-s a-é-e- n- p-g-í-e-e s-ē- ó-e-a- ----------------------------------- Sas arései na pēgaínete stēn ópera?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Mateřský jazyk? Otcovský jazyk!

Kdo Vás jako dítě učil mluvit? Určitě teď řeknete: matka! To si myslí většina lidí na světě. Pojem mateřský jazyk existuje téměř u všech národů. Znají jej jak Angličané, tak Číňané. Možná proto, že matky tráví s dětmi více času. Nové studie však došly k jiným závěrům. Ukazují, že náš jazyk je většinou jazykem našich otců. Vědci zkoumali genetický materiál a jazyky smíšených národů. V těchto národech pocházeli rodiče z různých kultur. Tyto národy vznikly před mnoha tisíciletími. Důvodem bylo velké stěhování národů. Genotyp těchto smíšených národů byl podroben vědecké analýze. Potom byl porovnán s jazykem národa. Většina národů mluvila jazykem svých mužských předků. Jinými slovy, jazykem určité země je ten, který patří k chromozomu Y. Muži si tedy vzali svůj jazyk s sebou do cizích zemí. A tamní ženy potom převzaly nový jazyk od mužů. Ale i dnes otcové náš jazyk výrazně ovlivňují. Neboť malé děti se při učení orientují podle jazyka svých otců. Otcové s dětmi mluví mnohem méně. Také stavba mužské věty je jednodušší než ženská. V důsledku toho je jazyk otců pro děti vhodnější. Nezatěžuje je a snadněji se jej naučí. Proto děti při mluvení napodobují raději tatínka než maminku. Později však slovní zásoba matky vytváří jazyk dítěte. Náš jazyk tedy ovlivňují matka i otec. Měl by se tedy nazývat jazyk rodičovský!