Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 1   »   el Ερωτήσεις – παρελθοντικός χρόνος 1

85 [osmdesát pět]

Otázky – minulý čas 1

Otázky – minulý čas 1

85 [ογδόντα πέντε]

85 [ogdónta pénte]

Ερωτήσεις – παρελθοντικός χρόνος 1

[Erōtḗseis – parelthontikós chrónos 1]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština řečtina Poslouchat Více
Kolik jste toho vypil / vypila ? Π--ο -πιατε; Π--- ή------ Π-σ- ή-ι-τ-; ------------ Πόσο ήπιατε; 0
P--- ḗ----e? P--- ḗ------ P-s- ḗ-i-t-? ------------ Póso ḗpiate?
Jak moc jste pracoval / pracovala? Π--- δ----ψα--; Π--- δ--------- Π-σ- δ-υ-έ-α-ε- --------------- Πόσο δουλέψατε; 0
P-so -ou-éps-te? P--- d---------- P-s- d-u-é-s-t-? ---------------- Póso doulépsate?
Kolik jste toho napsal / napsala? Π--ο ---ψ---; Π--- γ------- Π-σ- γ-ά-α-ε- ------------- Πόσο γράψατε; 0
Pós---ráps-t-? P--- g-------- P-s- g-á-s-t-? -------------- Póso grápsate?
Jak jste spal / spala? Π-- κ-ιμ-θή-α--; Π-- κ----------- Π-ς κ-ι-η-ή-α-ε- ---------------- Πώς κοιμηθήκατε; 0
P----o-mē----a-e? P-- k------------ P-s k-i-ē-h-k-t-? ----------------- Pṓs koimēthḗkate?
Jak jste udělal / udělala zkoušku? Πώ- -----ατε------ξ--άσει-; Π-- π------- τ-- ε--------- Π-ς π-ρ-σ-τ- τ-ς ε-ε-ά-ε-ς- --------------------------- Πώς περάσατε τις εξετάσεις; 0
P-----rása-- t-s-e-e-á-e-s? P-- p------- t-- e--------- P-s p-r-s-t- t-s e-e-á-e-s- --------------------------- Pṓs perásate tis exetáseis?
Jak jste našel / našla cestu? Π----ρή--τ--τ---ρ-μο; Π-- β------ τ- δ----- Π-ς β-ή-α-ε τ- δ-ό-ο- --------------------- Πώς βρήκατε το δρόμο; 0
Pṓ- b--kate t- ---m-? P-- b------ t- d----- P-s b-ḗ-a-e t- d-ó-o- --------------------- Pṓs brḗkate to drómo?
S kým jste mluvil / mluvila? Με ------μι-ή---ε; Μ- π---- μ-------- Μ- π-ι-ν μ-λ-σ-τ-; ------------------ Με ποιον μιλήσατε; 0
Me -oi---mi-ḗsa-e? M- p---- m-------- M- p-i-n m-l-s-t-? ------------------ Me poion milḗsate?
S kým jste domluven / domluvena? Μ------ν έχ-τε--α----ού; Μ- π---- έ---- ρ-------- Μ- π-ι-ν έ-ε-ε ρ-ν-ε-ο-; ------------------------ Με ποιον έχετε ραντεβού; 0
Me-po-on -ch--- -an---oú? M- p---- é----- r-------- M- p-i-n é-h-t- r-n-e-o-? ------------------------- Me poion échete ranteboú?
S kým jste slavil / slavila narozeniny? Με π--ο--------σ--ε ---γ-ν------σας; Μ- π---- γ--------- τ- γ------- σ--- Μ- π-ι-ν γ-ο-τ-σ-τ- τ- γ-ν-θ-ι- σ-ς- ------------------------------------ Με ποιον γιορτάσατε τα γενέθλιά σας; 0
Me poion ----tá--t- -a -e-éth----s-s? M- p---- g--------- t- g-------- s--- M- p-i-n g-o-t-s-t- t- g-n-t-l-á s-s- ------------------------------------- Me poion giortásate ta genéthliá sas?
Kde jste byl / byla? Πο- ή---τα-; Π-- ή------- Π-ύ ή-α-τ-ν- ------------ Πού ήσασταν; 0
Poú -sa-t-n? P-- ḗ------- P-ú ḗ-a-t-n- ------------ Poú ḗsastan?
Kde jste bydlel / bydlela? Π-ύ--έ-α-ε; Π-- μ------ Π-ύ μ-ν-τ-; ----------- Πού μένατε; 0
P-ú mé----? P-- m------ P-ú m-n-t-? ----------- Poú ménate?
Kde jste pracoval / pracovala? Π-ύ-δ---ε-α-ε; Π-- δ--------- Π-ύ δ-υ-ε-α-ε- -------------- Πού δουλεύατε; 0
Poú----l--a--? P-- d--------- P-ú d-u-e-a-e- -------------- Poú douleúate?
Co jste doporučil / doporučila? Τι συ----α--; Τ- σ--------- Τ- σ-σ-ή-α-ε- ------------- Τι συστήσατε; 0
T- s-s--sa-e? T- s--------- T- s-s-ḗ-a-e- ------------- Ti systḗsate?
Co jste jedl / jedla? Τ--φάγατε; Τ- φ------ Τ- φ-γ-τ-; ---------- Τι φάγατε; 0
T----á-a--? T- p------- T- p-á-a-e- ----------- Ti phágate?
Co jste se dozvěděl / dozvěděla? Τι μά---ε; Τ- μ------ Τ- μ-θ-τ-; ---------- Τι μάθατε; 0
T--m--hat-? T- m------- T- m-t-a-e- ----------- Ti máthate?
Jak rychle jste jel / jela? Π-----ρ-γορα-οδη---σ---; Π--- γ------ ο---------- Π-σ- γ-ή-ο-α ο-η-ο-σ-τ-; ------------------------ Πόσο γρήγορα οδηγούσατε; 0
P--o -rḗ--ra --ē-o-s--e? P--- g------ o---------- P-s- g-ḗ-o-a o-ē-o-s-t-? ------------------------ Póso grḗgora odēgoúsate?
Jak dlouho jste letěl / letěla? Π----δ---κ--ε---π---η-σας; Π--- δ------- η π---- σ--- Π-σ- δ-ή-κ-σ- η π-ή-η σ-ς- -------------------------- Πόσο διήρκεσε η πτήση σας; 0
P-so --ḗrk-s- ē-ptḗ-ē ---? P--- d------- ē p---- s--- P-s- d-ḗ-k-s- ē p-ḗ-ē s-s- -------------------------- Póso diḗrkese ē ptḗsē sas?
Jak vysoko jste vyskočil / vyskočila? Πόσο ψ-λ- ---ήξ-τε; Π--- ψ--- π-------- Π-σ- ψ-λ- π-δ-ξ-τ-; ------------------- Πόσο ψηλά πηδήξατε; 0
Póso-p------ē-ḗ---e? P--- p---- p-------- P-s- p-ē-á p-d-x-t-? -------------------- Póso psēlá pēdḗxate?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Africké jazyky

V Africe se mluví velkým množstvím různých jazyků. Žádný jiný kontinent nemá tolik odlišných jazyků. Různorodost afrických jazyků je ohromující. Odhaduje se, že existuje asi 2 000 afrických jazyků. Tyto jazyky si však nejsou podobné! Právě naopak -- jsou často velmi rozdílné! Jazyky v Africe patří do čtyř různých jazykových rodin. Některé africké jazyky jsou zcela unikátní. Například jsou v nich zvuky, které cizinci nedokážou napodobit. Hranice států v Africe nejsou vždy shodné s hranicemi jednotlivých jazyků. V některých regionech se vyskytuje velké množství různých jazyků. Například v Tanzánii se mluví jazyky ze všech čtyř jazykových rodin. Afrikánština je mezi africkými jazyky výjimkou. Tento jazyk vzniknul v koloniálním období. V té době se potkávali lidé z různých kontinentů. Pocházeli z Afriky, Evropy a Asie. Z těchto kontaktů se vyvinul zcela nový jazyk. Afrikánština obsahuje prvky z mnoha jazyků. Nejvíce je však příbuzná s nizozemštinou. Dnes se afrikánštinou mluví především v Jižní Africe a v Namibii. Nejneobvyklejším africkým jazykem je jazyk bubnů. Každé sdělení se dá teoreticky vybubnovat. Jazyky, kterými se „mluví” pomocí bubnů, jsou tónové jazyky. Význam slov a slabik závisí na výšce tónu. To znamená, že tóny musí být vydávány pomocí bubnů. Jazyku bubnů rozumí v Africe i děti. A je to velmi efektivní… Jazyk bubnů je slyšet až na 12 kilometrů!