Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 1   »   el Κτητικές αντωνυμίες 1

66 [šedesát šest]

Přivlastňovací zájmena 1

Přivlastňovací zájmena 1

66 [εξήντα έξι]

66 [exḗnta éxi]

Κτητικές αντωνυμίες 1

[Ktētikés antōnymíes 1]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština řečtina Poslouchat Více
já – můj / moje (svůj / svoje) εγ- – --κό-μ-υ ε-- – δ--- μ-- ε-ώ – δ-κ- μ-υ -------------- εγώ – δικό μου 0
egṓ –----ó m-u e-- – d--- m-- e-ṓ – d-k- m-u -------------- egṓ – dikó mou
Nemůžu najít svůj klíč. Δ-- βρ-σκ---ο--λ--δ- --υ. Δ-- β----- τ- κ----- μ--- Δ-ν β-ί-κ- τ- κ-ε-δ- μ-υ- ------------------------- Δεν βρίσκω το κλειδί μου. 0
De--br-s-ō-----lei-í-m--. D-- b----- t- k----- m--- D-n b-í-k- t- k-e-d- m-u- ------------------------- Den brískō to kleidí mou.
Nemůžu najít svou jízdenku. Δεν -ρ--κω--ο-εισι-ήρι--μ-υ. Δ-- β----- τ- ε-------- μ--- Δ-ν β-ί-κ- τ- ε-σ-τ-ρ-ό μ-υ- ---------------------------- Δεν βρίσκω το εισιτήριό μου. 0
D-n --------o eis-t-ri---o-. D-- b----- t- e-------- m--- D-n b-í-k- t- e-s-t-r-ó m-u- ---------------------------- Den brískō to eisitḗrió mou.
ty – tvůj / tvoje (svůj / svoje) ε---- δ-κ---ου ε-- – δ--- σ-- ε-ύ – δ-κ- σ-υ -------------- εσύ – δικό σου 0
e-- –-dikó--ou e-- – d--- s-- e-ý – d-k- s-u -------------- esý – dikó sou
Našel jsi svůj klíč? Β---------κ--ι-- σ-υ; Β----- τ- κ----- σ--- Β-ή-ε- τ- κ-ε-δ- σ-υ- --------------------- Βρήκες το κλειδί σου; 0
Br---s to k--i-í-so-? B----- t- k----- s--- B-ḗ-e- t- k-e-d- s-u- --------------------- Brḗkes to kleidí sou?
Našel jsi svou jízdenku? Βρ-κε- -- --σ-τήρι----υ; Β----- τ- ε-------- σ--- Β-ή-ε- τ- ε-σ-τ-ρ-ό σ-υ- ------------------------ Βρήκες το εισιτήριό σου; 0
B-ḗk-s--o-e---t-----sou? B----- t- e-------- s--- B-ḗ-e- t- e-s-t-r-ó s-u- ------------------------ Brḗkes to eisitḗrió sou?
on – jeho (svůj / svoje) αυ-ό- - -ι-ό του α---- – δ--- τ-- α-τ-ς – δ-κ- τ-υ ---------------- αυτός – δικό του 0
autó-----i---tou a---- – d--- t-- a-t-s – d-k- t-u ---------------- autós – dikó tou
Nevíš, kde je jeho klíč? Ξέ-εις-πο- -ί-αι--ο------- -ο-; Ξ----- π-- ε---- τ- κ----- τ--- Ξ-ρ-ι- π-ύ ε-ν-ι τ- κ-ε-δ- τ-υ- ------------------------------- Ξέρεις πού είναι το κλειδί του; 0
X-reis---ú -ína- t- kle--í -o-? X----- p-- e---- t- k----- t--- X-r-i- p-ú e-n-i t- k-e-d- t-u- ------------------------------- Xéreis poú eínai to kleidí tou?
Nevíš, kde je jeho jízdenka? Ξ-ρε--------ί-----ο ε--ιτ-ρ-----υ; Ξ----- π-- ε---- τ- ε-------- τ--- Ξ-ρ-ι- π-ύ ε-ν-ι τ- ε-σ-τ-ρ-ό τ-υ- ---------------------------------- Ξέρεις πού είναι το εισιτήριό του; 0
Xé-ei- p-ú-e-----t- ---i----ó-t--? X----- p-- e---- t- e-------- t--- X-r-i- p-ú e-n-i t- e-s-t-r-ó t-u- ---------------------------------- Xéreis poú eínai to eisitḗrió tou?
ona – její (svůj / svoje) αυτή – δ-κό --ς α--- – δ--- τ-- α-τ- – δ-κ- τ-ς --------------- αυτή – δικό της 0
aut- --dikó-t-s a--- – d--- t-- a-t- – d-k- t-s --------------- autḗ – dikó tēs
Její peníze jsou pryč. Έχ-σε -α λε--ά--η-. Έ---- τ- λ---- τ--- Έ-α-ε τ- λ-φ-ά τ-ς- ------------------- Έχασε τα λεφτά της. 0
Échase--a ---h-- t--. É----- t- l----- t--- É-h-s- t- l-p-t- t-s- --------------------- Échase ta lephtá tēs.
A její kreditní karta je také pryč. Έχ--ε-κα----- πισ-ω---- της-κ-ρτα. Έ---- κ-- τ-- π-------- τ-- κ----- Έ-α-ε κ-ι τ-ν π-σ-ω-ι-ή τ-ς κ-ρ-α- ---------------------------------- Έχασε και την πιστωτική της κάρτα. 0
Éc--s- -a--tē- pis-ōtikḗ-tēs -á-ta. É----- k-- t-- p-------- t-- k----- É-h-s- k-i t-n p-s-ō-i-ḗ t-s k-r-a- ----------------------------------- Échase kai tēn pistōtikḗ tēs kárta.
my – náš / naše (svůj / svoje) ε-ε-ς - --κ- μας ε---- – δ--- μ-- ε-ε-ς – δ-κ- μ-ς ---------------- εμείς – δικό μας 0
e-eís-- -i---mas e---- – d--- m-- e-e-s – d-k- m-s ---------------- emeís – dikó mas
Náš dědeček je nemocný. Ο-π--πούς--ας ε---- ---ωστο-. Ο π------ μ-- ε---- ά-------- Ο π-π-ο-ς μ-ς ε-ν-ι ά-ρ-σ-ο-. ----------------------------- Ο παππούς μας είναι άρρωστος. 0
O p--p-----a- --na------st-s. O p------ m-- e---- á-------- O p-p-o-s m-s e-n-i á-r-s-o-. ----------------------------- O pappoús mas eínai árrōstos.
Naše babička je zdravá. Η γιαγιά-μ-- -ί-αι---ιής. Η γ----- μ-- ε---- υ----- Η γ-α-ι- μ-ς ε-ν-ι υ-ι-ς- ------------------------- Η γιαγιά μας είναι υγιής. 0
Ē --a-i--m-- -í--i-y--ḗ-. Ē g----- m-- e---- y----- Ē g-a-i- m-s e-n-i y-i-s- ------------------------- Ē giagiá mas eínai ygiḗs.
vy – váš / vaše (svůj / svoje) ε-εί- - -----σας ε---- – δ--- σ-- ε-ε-ς – δ-κ- σ-ς ---------------- εσείς – δικό σας 0
ese-s -----ó-s-s e---- – d--- s-- e-e-s – d-k- s-s ---------------- eseís – dikó sas
Děti, kde je váš tatínek? Π-ι--ά,--ού---να--ο-----π-ς σ--; Π------ π-- ε---- ο μ------ σ--- Π-ι-ι-, π-ύ ε-ν-ι ο μ-α-π-ς σ-ς- -------------------------------- Παιδιά, πού είναι ο μπαμπάς σας; 0
P-i----------ínai -----mpás-s--? P------ p-- e---- o m------ s--- P-i-i-, p-ú e-n-i o m-a-p-s s-s- -------------------------------- Paidiá, poú eínai o mpampás sas?
Děti, kde je vaše maminka? Π-ιδ-ά,--ο--εί-αι η μ-μά--α-; Π------ π-- ε---- η μ--- σ--- Π-ι-ι-, π-ύ ε-ν-ι η μ-μ- σ-ς- ----------------------------- Παιδιά, πού είναι η μαμά σας; 0
P--di---p-ú -í----ē m-má --s? P------ p-- e---- ē m--- s--- P-i-i-, p-ú e-n-i ē m-m- s-s- ----------------------------- Paidiá, poú eínai ē mamá sas?

Kreativní jazyk

Kreativita je dnes důležitým pojmem. Každý chce být kreativní. Protože kreativní lidé jsou považováni za inteligentní. Náš jazyk by měl být rovněž kreativní. Dříve se lidé snažili mluvit co nejspisovněji. Dnes by měl člověk mluvit co nejkreativněji. Dobrým příkladem jsou reklama a média. Ukazují nám, jak se dá s jazykem hrát. V posledních 50 letech se klade na kreativitu stále větší důraz. Začal se jí zabývat dokonce i výzkum. Psychologové, filozofové a pedagogové zkoumají kreativní procesy. Kreativita znamená schopnost vytvořit něco nového. Takže kreativní řečník vytváří nové lingvistické tvary. Mohou to být slova nebo gramatické struktury. Studiem kreativního jazyka mohou jazykovědci zjistit, jak se jazyk mění. Ne každý však novým jazykovým prvkům rozumí. Abyste pochopili kreativní jazyk, musíte mít určité znalosti. Musíte vědět, jak jazyk funguje. A musíte také znát svět, ve kterém mluvčí žije. Teprve pak pochopíte, co vám chce říci. Příkladem toho je slang mládeže. Děti a mladí lidé stále vymýšlejí nové pojmy. Dospělí jim často nerozumí. Vyšly dokonce již slovníky, které slang mládeže vysvětlují. Ty jsou však zpravidla již o generaci zpátky! Kreativní jazyk se ale dá naučit. Instruktoři za tímto účelem pořádají různé kurzy. Nedůležitějším pravidlem je: poslouchej svůj vnitřní hlas!