Konverzační příručka

cs V restauraci 4   »   el Στο εστιατόριο 4

32 [třicet dva]

V restauraci 4

V restauraci 4

32 [τριάντα δύο]

32 [triánta dýo]

Στο εστιατόριο 4

[Sto estiatório 4]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština řečtina Poslouchat Více
Jednou hranolky s kečupem. Μία --ρί-α πατ---ς -η-α-η----με--έ--απ. Μ-- μ----- π------ τ-------- μ- κ------ Μ-α μ-ρ-δ- π-τ-τ-ς τ-γ-ν-τ-ς μ- κ-τ-α-. --------------------------------------- Μία μερίδα πατάτες τηγανητές με κέτσαπ. 0
Mía m--ída---t-tes -ē-a-ē--s -- ---sa-. M-- m----- p------ t-------- m- k------ M-a m-r-d- p-t-t-s t-g-n-t-s m- k-t-a-. --------------------------------------- Mía merída patátes tēganētés me kétsap.
A dvakrát s majonézou. Κ---δύ- μ--ί--- μ- μαγιονέζ-. Κ-- δ-- μ------ μ- μ--------- Κ-ι δ-ο μ-ρ-δ-ς μ- μ-γ-ο-έ-α- ----------------------------- Και δύο μερίδες με μαγιονέζα. 0
K-i -ý- me-í--s-me---gi--éza. K-- d-- m------ m- m--------- K-i d-o m-r-d-s m- m-g-o-é-a- ----------------------------- Kai dýo merídes me magionéza.
A třikrát párek s hořčicí. Και --ε-- με-ί--- ψ-τ- -ο-κ-νικ--μ--μ----ά---. Κ-- τ---- μ------ ψ--- λ-------- μ- μ--------- Κ-ι τ-ε-ς μ-ρ-δ-ς ψ-τ- λ-υ-ά-ι-ο μ- μ-υ-τ-ρ-α- ---------------------------------------------- Και τρεις μερίδες ψητό λουκάνικο με μουστάρδα. 0
K-i tre-s m-r-d-s -s-tó ----án----m- --u--á-da. K-- t---- m------ p---- l-------- m- m--------- K-i t-e-s m-r-d-s p-ē-ó l-u-á-i-o m- m-u-t-r-a- ----------------------------------------------- Kai treis merídes psētó loukániko me moustárda.
Jakou máte zeleninu? Τ---α-α--κά έχ--ε; Τ- λ------- έ----- Τ- λ-χ-ν-κ- έ-ε-ε- ------------------ Τι λαχανικά έχετε; 0
Ti-l--han-k-----et-? T- l-------- é------ T- l-c-a-i-á é-h-t-? -------------------- Ti lachaniká échete?
Máte fazole? Έχε-ε-φ---λάκι-; Έ---- φ--------- Έ-ε-ε φ-σ-λ-κ-α- ---------------- Έχετε φασολάκια; 0
É-h-te-p--s-l-k-a? É----- p---------- É-h-t- p-a-o-á-i-? ------------------ Échete phasolákia?
Máte květák? Έ-ε---κ-υνου-ίδ-; Έ---- κ---------- Έ-ε-ε κ-υ-ο-π-δ-; ----------------- Έχετε κουνουπίδι; 0
Éch-t- --un-u-í-i? É----- k---------- É-h-t- k-u-o-p-d-? ------------------ Échete kounoupídi?
Mám rád / ráda kukuřici. Μο- --έ-ει το--αλ--πό--. Μ-- α----- τ- κ--------- Μ-υ α-έ-ε- τ- κ-λ-μ-ό-ι- ------------------------ Μου αρέσει το καλαμπόκι. 0
Mo--a--se---o ---am-ó-i. M-- a----- t- k--------- M-u a-é-e- t- k-l-m-ó-i- ------------------------ Mou arései to kalampóki.
Mám rád / ráda okurky. Μο- α--σο---τ- ----ύ--α. Μ-- α------ τ- α-------- Μ-υ α-έ-ο-ν τ- α-γ-ύ-ι-. ------------------------ Μου αρέσουν τα αγγούρια. 0
M-u--r-s-un-t---ng-úr--. M-- a------ t- a-------- M-u a-é-o-n t- a-g-ú-i-. ------------------------ Mou arésoun ta angoúria.
Mám rád / ráda rajčata. Μο--α-έσο-ν -ι--τομ-τ-ς. Μ-- α------ ο- ν-------- Μ-υ α-έ-ο-ν ο- ν-ο-ά-ε-. ------------------------ Μου αρέσουν οι ντομάτες. 0
Mou --é--un ---n-o--t-s. M-- a------ o- n-------- M-u a-é-o-n o- n-o-á-e-. ------------------------ Mou arésoun oi ntomátes.
Máte také rád / ráda pórek? Σα- -ρ---υν -α- εσ-ς τα----σα; Σ-- α------ κ-- ε--- τ- π----- Σ-ς α-έ-ο-ν κ-ι ε-ά- τ- π-ά-α- ------------------------------ Σας αρέσουν και εσάς τα πράσα; 0
S-- -ré-o-n-kai -s----a-p----? S-- a------ k-- e--- t- p----- S-s a-é-o-n k-i e-á- t- p-á-a- ------------------------------ Sas arésoun kai esás ta prása?
Máte také rád / ráda kyselé zelí? Σ-ς -ρ---ι κα--ε--ς-το -ι-ολ--α-ο; Σ-- α----- κ-- ε--- τ- ξ---------- Σ-ς α-έ-ε- κ-ι ε-ά- τ- ξ-ν-λ-χ-ν-; ---------------------------------- Σας αρέσει και εσάς το ξινολάχανο; 0
Sa------ei kai esá- -- x--o-ác-an-? S-- a----- k-- e--- t- x----------- S-s a-é-e- k-i e-á- t- x-n-l-c-a-o- ----------------------------------- Sas arései kai esás to xinoláchano?
Máte také rád / ráda čočku? Σα-----σουν κ-ι-εσά- -- --κέ-; Σ-- α------ κ-- ε--- ο- φ----- Σ-ς α-έ-ο-ν κ-ι ε-ά- ο- φ-κ-ς- ------------------------------ Σας αρέσουν και εσάς οι φακές; 0
Sa-------un k---e--- -i -ha-é-? S-- a------ k-- e--- o- p------ S-s a-é-o-n k-i e-á- o- p-a-é-? ------------------------------- Sas arésoun kai esás oi phakés?
Máš také rád / ráda mrkev? Σο- αρέσο-- ----σέν--τ- -α--τα; Σ-- α------ κ-- σ--- τ- κ------ Σ-υ α-έ-ο-ν κ-ι σ-ν- τ- κ-ρ-τ-; ------------------------------- Σου αρέσουν και σένα τα καρότα; 0
S-u ----oun ka- sé---ta-ka---a? S-- a------ k-- s--- t- k------ S-u a-é-o-n k-i s-n- t- k-r-t-? ------------------------------- Sou arésoun kai séna ta karóta?
Máš také rád / ráda brokolici? Σο---ρέσ-ι --- -έν- -ο μπ--κολο; Σ-- α----- κ-- σ--- τ- μ-------- Σ-υ α-έ-ε- κ-ι σ-ν- τ- μ-ρ-κ-λ-; -------------------------------- Σου αρέσει και σένα το μπρόκολο; 0
S-- ar-se- -ai---na -o ---ó-o-o? S-- a----- k-- s--- t- m-------- S-u a-é-e- k-i s-n- t- m-r-k-l-? -------------------------------- Sou arései kai séna to mprókolo?
Máš také rád / ráda papriku? Σου--ρ--ει -α- σ--- - -ιπερ-ά; Σ-- α----- κ-- σ--- η π------- Σ-υ α-έ-ε- κ-ι σ-ν- η π-π-ρ-ά- ------------------------------ Σου αρέσει και σένα η πιπεριά; 0
S-- -r---i --i---n- ē-p-p-ri-? S-- a----- k-- s--- ē p------- S-u a-é-e- k-i s-n- ē p-p-r-á- ------------------------------ Sou arései kai séna ē piperiá?
Nemám rád cibuli. Δεν μ-υ-αρ------ο-κρ--μ-δ-. Δ-- μ-- α----- τ- κ-------- Δ-ν μ-υ α-έ-ε- τ- κ-ε-μ-δ-. --------------------------- Δεν μου αρέσει το κρεμμύδι. 0
D-n -o- a-é-e---o --em--di. D-- m-- a----- t- k-------- D-n m-u a-é-e- t- k-e-m-d-. --------------------------- Den mou arései to kremmýdi.
Nemám rád olivy. Δ-ν-μου ---σουν-ο--ελ---. Δ-- μ-- α------ ο- ε----- Δ-ν μ-υ α-έ-ο-ν ο- ε-ι-ς- ------------------------- Δεν μου αρέσουν οι ελιές. 0
D-n mo---r--ou- o---liés. D-- m-- a------ o- e----- D-n m-u a-é-o-n o- e-i-s- ------------------------- Den mou arésoun oi eliés.
Nemám rád houby. Δ-ν --- α-έσ-υ- -α μαν--ά---. Δ-- μ-- α------ τ- μ--------- Δ-ν μ-υ α-έ-ο-ν τ- μ-ν-τ-ρ-α- ----------------------------- Δεν μου αρέσουν τα μανιτάρια. 0
D-- m-- a---o-n -a-m-ni-ár--. D-- m-- a------ t- m--------- D-n m-u a-é-o-n t- m-n-t-r-a- ----------------------------- Den mou arésoun ta manitária.

Tónové jazyky

Většina jazyků, kterými se na světě mluví, jsou tónové. U tónových jazyků je rozhodující výška tónů. Ta určuje, jaký význam slova nebo slabiky mají. Tón je tedy pevně spojen se slovem. Většina jazyků, kterými se hovoří v Asii, jsou tónové. Patří k nim například čínština, thajština a vietnamština. Také v Africe je mnoho tónových jazyků. Mnohé domorodé jazyky Ameriky patří rovněž k tónovým jazykům. Indoevropské jazyky obsahují většinou jen tonální prvky. To se týká například i švédštiny nebo srbštiny. Počet tónových výšek se v jednotlivých jazycích liší. V čínštině existují čtyři různé tóny. Slabika ma může tak mít čtyři významy. Znamená matka, konopí, kůň a nadávat . Zajímavé je, že tónové jazyky mají vliv i na náš sluch. Ukázaly to studie týkající se absolutního sluchu. Absolutní sluch je schopnost přesně určit výšku tónu. V Evropě a Severní Americe se absolutní sluch vyskytuje jen zřídka. Má jej méně než 1 člověk z 10 000. U rodilých mluvčích čínštiny je tomu jinak. Zde má tuto zvláštní schopnost 9krát více lidí. Jako malé děti jsme měli absolutní sluch všichni. Potřebujeme jej totiž, abychom se naučili správně mluvit. Bohužel však jej většina lidí zase ztratí. Výška tónů je samozřejmě důležitá také v hudbě. To platí zejména pro kultury, které mluví tónovými jazyky. Ty musí melodii velmi přesně dodržovat. Jinak může být z krásné milostné písně nesmyslný zpěv!