Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 2   »   el Κτητικές αντωνυμίες 2

67 [šedesát sedm]

Přivlastňovací zájmena 2

Přivlastňovací zájmena 2

67 [εξήντα επτά]

67 [exḗnta eptá]

Κτητικές αντωνυμίες 2

[Ktētikés antōnymíes 2]

čeština řečtina Poslouchat Více
brýle τα γ----ά τα γυαλιά 0
t- g----- ta g----á ta gyaliá t- g-a-i- ---------
Zapomněl své brýle. Ξέ---- τ- γ----- τ--. Ξέχασε τα γυαλιά του. 0
X------ t- g----- t--. Xé----- t- g----- t--. Xéchase ta gyaliá tou. X-c-a-e t- g-a-i- t-u. ---------------------.
Kdepak jsou jeho brýle? Μα π-- έ--- τ- γ----- τ--; Μα πού έχει τα γυαλιά του; 0
M- p-- é---- t- g----- t--? Ma p-- é---- t- g----- t--? Ma poú échei ta gyaliá tou? M- p-ú é-h-i t- g-a-i- t-u? --------------------------?
hodinky / hodiny το ρ---ι το ρολόι 0
t- r---- to r---i to rolói t- r-l-i --------
Jeho hodinky jsou rozbité. Το ρ---- τ-- χ-----. Το ρολόι του χάλασε. 0
T- r---- t-- c------. To r---- t-- c------. To rolói tou chálase. T- r-l-i t-u c-á-a-e. --------------------.
Hodiny visí na stěně. Το ρ---- κ------- σ--- τ----. Το ρολόι κρέμεται στον τοίχο. 0
T- r---- k------- s--- t-----. To r---- k------- s--- t-----. To rolói krémetai ston toícho. T- r-l-i k-é-e-a- s-o- t-í-h-. -----------------------------.
pas το δ--------ο το διαβατήριο 0
t- d--------- to d--------o to diabatḗrio t- d-a-a-ḗ-i- -------------
Ztratil svůj pas. Έχ--- τ- δ--------- τ--. Έχασε το διαβατήριό του. 0
É----- t- d--------- t--. Éc---- t- d--------- t--. Échase to diabatḗrió tou. É-h-s- t- d-a-a-ḗ-i- t-u. ------------------------.
Kde je jeho pas? Μα π-- έ--- τ- δ--------- τ--; Μα πού έχει το διαβατήριό του; 0
M- p-- é---- t- d--------- t--? Ma p-- é---- t- d--------- t--? Ma poú échei to diabatḗrió tou? M- p-ú é-h-i t- d-a-a-ḗ-i- t-u? ------------------------------?
ona – její (svůj / svoje) αυ-- – δ--- τ--ς αυτά – δικά τους 0
a--- – d--- t--- au-- – d--- t--s autá – diká tous a-t- – d-k- t-u- -----–----------
Ty děti nemohou najít své rodiče. Τα π----- δ-- μ------ ν- β---- τ--- γ----- τ---. Τα παιδιά δεν μπορούν να βρουν τους γονείς τους. 0
T- p----- d-- m------ n- b---- t--- g----- t---. Ta p----- d-- m------ n- b---- t--- g----- t---. Ta paidiá den mporoún na broun tous goneís tous. T- p-i-i- d-n m-o-o-n n- b-o-n t-u- g-n-í- t-u-. -----------------------------------------------.
Ale támhle přicházejí jejich rodiče! Αλ-- ν-- έ------- ο- γ----- τ---! Αλλά να, έρχονται οι γονείς τους! 0
A--- n-, é-------- o- g----- t---! Al-- n-- é-------- o- g----- t---! Allá na, érchontai oi goneís tous! A-l- n-, é-c-o-t-i o- g-n-í- t-u-! -------,-------------------------!
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) εσ--- – δ--- σ-ς εσείς – δικό σας 0
e---- – d--- s-- es--- – d--- s-s eseís – dikó sas e-e-s – d-k- s-s ------–---------
Jaká byla Vaše cesta, pane Müllere? Πώ- ή--- τ- τ----- σ--- κ---- M-----; Πώς ήταν το ταξίδι σας, κύριε Müller; 0
P-- ḗ--- t- t----- s--, k---- M-----? Pṓ- ḗ--- t- t----- s--- k---- M-----? Pṓs ḗtan to taxídi sas, kýrie Müller? P-s ḗ-a- t- t-x-d- s-s, k-r-e M-l-e-? ----------------------,-------------?
Kde je Vaše manželka, pane Müllere? Πο- ε---- η γ------ σ--- κ---- M-----; Πού είναι η γυναίκα σας, κύριε Müller; 0
P-- e---- ē g------ s--, k---- M-----? Po- e---- ē g------ s--- k---- M-----? Poú eínai ē gynaíka sas, kýrie Müller? P-ú e-n-i ē g-n-í-a s-s, k-r-e M-l-e-? -----------------------,-------------?
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) εσ--- – δ--- σ-ς εσείς – δικό σας 0
e---- – d--- s-- es--- – d--- s-s eseís – dikó sas e-e-s – d-k- s-s ------–---------
Jaká byla Vaše cesta, paní Schmidt? Πώ- ή--- τ- τ----- σ--- κ---- S------; Πώς ήταν το ταξίδι σας, κυρία Schmidt; 0
P-- ḗ--- t- t----- s--, k---- S------? Pṓ- ḗ--- t- t----- s--- k---- S------? Pṓs ḗtan to taxídi sas, kyría Schmidt? P-s ḗ-a- t- t-x-d- s-s, k-r-a S-h-i-t? ----------------------,--------------?
Kde je Váš manžel, paní Schmidt? Πο- ε---- ο ά----- σ--- κ---- S------; Πού είναι ο άντρας σας, κυρία Schmidt; 0
P-- e---- o á----- s--, k---- S------? Po- e---- o á----- s--- k---- S------? Poú eínai o ántras sas, kyría Schmidt? P-ú e-n-i o á-t-a- s-s, k-r-a S-h-i-t? ----------------------,--------------?

Genetická mutace umožňuje mluvení

Člověk je jediným žijícím tvorem na Zemi, který umí mluvit. To jej odlišuje od zvířat a rostlin. Zvířata a rostliny spolu pochopitelně také komunikují. Nepoužívají však komplexní slabikový jazyk. Proč ale člověk mluví? K mluvení jsou třeba určité organické znaky. Tyto tělesné předpoklady má pouze člověk. To samozřejmě neznamená, že je vyvinul člověk. V dějinách evoluce se nic neděje bezdůvodně. Někdy v průběhu evoluce začal člověk mluvit. Zatím nevíme, kdy to přesně bylo. Muselo se ale stát něco, co dalo člověku řeč. Vědci si myslí, že za to může genetická mutace. Antropologové porovnávali genetický materiál různých žijících organismů. Je dobře známo, že řeč ovlivňuje určitý gen. Lidé, kteří mají tento gen poškozený, mají také problémy s řečí. Špatně se vyjadřují a také hůře rozumí. Tento gen byl zkoumán u lidí, opic a myší. U lidí a šimpanzů je velmi podobný. Lze najít pouze dva malé rozdíly. Mozek je ale rozpozná. Společně s jinými geny ovlivňují tyto rozdíly určité mozkové aktivity. Lidé mohou díky tomu mluvit, opice nikoliv. Avšak záhada lidské řeči tím ještě není vyřešena. Samotná genetická mutace nestačí k tomu, aby bylo možné mluvit. Vědci implantovali lidskou genetickou variantu myším. Mluvit se však nenaučily… Jejich pískání ale znělo jinak!