Konverzační příručka

cs Nakupování   »   el Για ψώνια

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

54 [πενήντα τέσσερα]

54 [penḗnta téssera]

Για ψώνια

[Gia psṓnia]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština řečtina Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. Θα--θ-λ--ν------ά-- έν------. Θ- ή---- ν- α------ έ-- δ---- Θ- ή-ε-α ν- α-ο-ά-ω έ-α δ-ρ-. ----------------------------- Θα ήθελα να αγοράσω ένα δώρο. 0
T----t-ela-----go-á-ō éna-d---. T-- ḗ----- n- a------ é-- d---- T-a ḗ-h-l- n- a-o-á-ō é-a d-r-. ------------------------------- Tha ḗthela na agorásō éna dṓro.
Ale ne moc drahý. Αλ-ά-όχι--άτ----λύ ακριβό. Α--- ό-- κ--- π--- α------ Α-λ- ό-ι κ-τ- π-λ- α-ρ-β-. -------------------------- Αλλά όχι κάτι πολύ ακριβό. 0
All- -c-i--át----lý ak-i--. A--- ó--- k--- p--- a------ A-l- ó-h- k-t- p-l- a-r-b-. --------------------------- Allá óchi káti polý akribó.
Možná nějakou kabelku? Μία ---ντα ί-ως; Μ-- τ----- ί---- Μ-α τ-ά-τ- ί-ω-; ---------------- Μία τσάντα ίσως; 0
M-- ---nt- ís-s? M-- t----- í---- M-a t-á-t- í-ō-? ---------------- Mía tsánta ísōs?
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? Τ---ρ----θ--θέλα-ε; Τ- χ---- θ- θ------ Τ- χ-ώ-α θ- θ-λ-τ-; ------------------- Τι χρώμα θα θέλατε; 0
Ti-----ma--ha -hé--te? T- c----- t-- t------- T- c-r-m- t-a t-é-a-e- ---------------------- Ti chrṓma tha thélate?
Černou, hnědou nebo bílou? Μ-ύ----κ--- ή λ--κό; Μ----- κ--- ή λ----- Μ-ύ-ο- κ-φ- ή λ-υ-ό- -------------------- Μαύρο, καφέ ή λευκό; 0
Ma-ro, -ap-- - l-ukó? M----- k---- ḗ l----- M-ú-o- k-p-é ḗ l-u-ó- --------------------- Maúro, kaphé ḗ leukó?
Větší nebo menší? Μ--ά---- μ--ρ-; Μ----- ή μ----- Μ-γ-λ- ή μ-κ-ή- --------------- Μεγάλη ή μικρή; 0
Me--l--- -ik-ḗ? M----- ḗ m----- M-g-l- ḗ m-k-ḗ- --------------- Megálē ḗ mikrḗ?
Můžu si prohlédnout tuto? Μπ--ώ ν- δ-----ή; Μ---- ν- δ- α---- Μ-ο-ώ ν- δ- α-τ-; ----------------- Μπορώ να δω αυτή; 0
M---- n- -- autḗ? M---- n- d- a---- M-o-ṓ n- d- a-t-? ----------------- Mporṓ na dō autḗ?
Je z kůže? Ε-----δερμ-----; Ε---- δ--------- Ε-ν-ι δ-ρ-ά-ι-η- ---------------- Είναι δερμάτινη; 0
E-n-- --r-----ē? E---- d--------- E-n-i d-r-á-i-ē- ---------------- Eínai dermátinē?
Nebo z koženky? Ή ε---ι --- -υν-ε--κ- υ---ό; Ή ε---- α-- σ-------- υ----- Ή ε-ν-ι α-ό σ-ν-ε-ι-ό υ-ι-ό- ---------------------------- Ή είναι από συνθετικό υλικό; 0
Ḗ--í-ai a-- -----et----ylik-? Ḗ e---- a-- s--------- y----- Ḗ e-n-i a-ó s-n-h-t-k- y-i-ó- ----------------------------- Ḗ eínai apó synthetikó ylikó?
Samozřejmě z kůže. Δε----ιν---υ-ικ-. Δ-------- φ------ Δ-ρ-ά-ι-η φ-σ-κ-. ----------------- Δερμάτινη φυσικά. 0
De-máti----h--iká. D-------- p------- D-r-á-i-ē p-y-i-á- ------------------ Dermátinē physiká.
Je obzvlášť kvalitní. Ε-ν-ι-μί- ιδιαίτε-- κα----ο--τ-τα. Ε---- μ-- ι-------- κ--- π-------- Ε-ν-ι μ-α ι-ι-ί-ε-α κ-λ- π-ι-τ-τ-. ---------------------------------- Είναι μία ιδιαίτερα καλή ποιότητα. 0
E---i-m-- -d-a--e---kalḗ po----ta. E---- m-- i-------- k--- p-------- E-n-i m-a i-i-í-e-a k-l- p-i-t-t-. ---------------------------------- Eínai mía idiaítera kalḗ poiótēta.
A ta taška je skutečně velmi levná. Κα--- τ--ή-τ-ς -σάντ-ς ---αι π--γμ-τ----πολύ----ή. Κ-- η τ--- τ-- τ------ ε---- π--------- π--- κ---- Κ-ι η τ-μ- τ-ς τ-ά-τ-ς ε-ν-ι π-α-μ-τ-κ- π-λ- κ-λ-. -------------------------------------------------- Και η τιμή της τσάντας είναι πραγματικά πολύ καλή. 0
Ka--ē-t-m----s-t--n--- eín-i --a--a-i-- --l--k-l-. K-- ē t--- t-- t------ e---- p--------- p--- k---- K-i ē t-m- t-s t-á-t-s e-n-i p-a-m-t-k- p-l- k-l-. -------------------------------------------------- Kai ē timḗ tēs tsántas eínai pragmatiká polý kalḗ.
Tato se mi líbí. Μου α---ε-. Μ-- α------ Μ-υ α-έ-ε-. ----------- Μου αρέσει. 0
Mo- --ése-. M-- a------ M-u a-é-e-. ----------- Mou arései.
Vezmu si tuto. Θ---η---ά-ω. Θ- τ-- π---- Θ- τ-ν π-ρ-. ------------ Θα την πάρω. 0
T-a tē------. T-- t-- p---- T-a t-n p-r-. ------------- Tha tēn párō.
Mohu ji případně vyměnit? Μ-ορ- -ν-ε-ομέν-ς-να-τ---αλ----; Μ---- ε---------- ν- τ-- α------ Μ-ο-ώ ε-δ-χ-μ-ν-ς ν- τ-ν α-λ-ξ-; -------------------------------- Μπορώ ενδεχομένως να την αλλάξω; 0
Mpo-----d--h--------a--ēn--ll-x-? M---- e----------- n- t-- a------ M-o-ṓ e-d-c-o-é-ō- n- t-n a-l-x-? --------------------------------- Mporṓ endechoménōs na tēn alláxō?
Samozřejmě. Φ--ικ-. Φ------ Φ-σ-κ-. ------- Φυσικά. 0
P--s-ká. P------- P-y-i-á- -------- Physiká.
Zabalíme ji jako dárek. Θα---ν-----ξο--ε --α --ρο. Θ- τ-- τ-------- γ-- δ---- Θ- τ-ν τ-λ-ξ-υ-ε γ-α δ-ρ-. -------------------------- Θα την τυλίξουμε για δώρο. 0
T-a-t----y-íxou-e gi- dṓr-. T-- t-- t-------- g-- d---- T-a t-n t-l-x-u-e g-a d-r-. --------------------------- Tha tēn tylíxoume gia dṓro.
Támhle je pokladna. Ε-εί-πέρ- --να---ο -α----. Ε--- π--- ε---- τ- τ------ Ε-ε- π-ρ- ε-ν-ι τ- τ-μ-ί-. -------------------------- Εκεί πέρα είναι το ταμείο. 0
E-eí ---a--ín-i -o-tam-í-. E--- p--- e---- t- t------ E-e- p-r- e-n-i t- t-m-í-. -------------------------- Ekeí péra eínai to tameío.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…