Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   el Ερωτήσεις – παρελθοντικός 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [ογδόντα έξι]

86 [ogdónta éxi]

Ερωτήσεις – παρελθοντικός 2

[Erōtḗseis – parelthontikós 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština řečtina Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? Ποια γ---ά-- -όρ--ες; Π--- γ------ φ------- Π-ι- γ-α-ά-α φ-ρ-σ-ς- --------------------- Ποια γραβάτα φόρεσες; 0
P--a -rab-ta phór---s? P--- g------ p-------- P-i- g-a-á-a p-ó-e-e-? ---------------------- Poia grabáta phóreses?
Jaké auto sis koupil / koupila? Ποι--α-τοκίνη-- ----α-ε-; Π--- α--------- α-------- Π-ι- α-τ-κ-ν-τ- α-ό-α-ε-; ------------------------- Ποιο αυτοκίνητο αγόρασες; 0
Poio -uto--nē-- --ó-----? P--- a--------- a-------- P-i- a-t-k-n-t- a-ó-a-e-? ------------------------- Poio autokínēto agórases?
Které noviny sis předplatil / předplatila? Σ--π-ι- ε-ημ--ί-- --ινε- --νδρομ-τής; Σ- π--- ε-------- έ----- σ----------- Σ- π-ι- ε-η-ε-ί-α έ-ι-ε- σ-ν-ρ-μ-τ-ς- ------------------------------------- Σε ποιά εφημερίδα έγινες συνδρομητής; 0
S- --i- -----er-da--g--e---y-d-o-ēt-s? S- p--- e--------- é----- s----------- S- p-i- e-h-m-r-d- é-i-e- s-n-r-m-t-s- -------------------------------------- Se poiá ephēmerída égines syndromētḗs?
Koho jste viděl / viděla? Πο-ον ---ατ-; Π---- ε------ Π-ι-ν ε-δ-τ-; ------------- Ποιον είδατε; 0
Poi-n--íd-te? P---- e------ P-i-n e-d-t-? ------------- Poion eídate?
Koho jste potkal / potkala? Π--ο- συνα-τ---τε; Π---- σ----------- Π-ι-ν σ-ν-ν-ή-α-ε- ------------------ Ποιον συναντήσατε; 0
Po--n --n-nt--at-? P---- s----------- P-i-n s-n-n-ḗ-a-e- ------------------ Poion synantḗsate?
Koho jste poznal / poznala? Π-ιο--αν-γνω-ί---ε; Π---- α------------ Π-ι-ν α-α-ν-ρ-σ-τ-; ------------------- Ποιον αναγνωρίσατε; 0
P---- ---gn------e? P---- a------------ P-i-n a-a-n-r-s-t-? ------------------- Poion anagnōrísate?
Kdy jste vstával / vstávala? Πό-----κωθ---τε; Π--- σ---------- Π-τ- σ-κ-θ-κ-τ-; ---------------- Πότε σηκωθήκατε; 0
Pót----k--hḗ--te? P--- s----------- P-t- s-k-t-ḗ-a-e- ----------------- Póte sēkōthḗkate?
Kdy jste začal / začala? Π-τε-ξ-κ---σατ-; Π--- ξ---------- Π-τ- ξ-κ-ν-σ-τ-; ---------------- Πότε ξεκινήσατε; 0
Pó-- x-k-nḗs-te? P--- x---------- P-t- x-k-n-s-t-? ---------------- Póte xekinḗsate?
Kdy jste skončil / skončila? Πό----ταμα-ή--τ-; Π--- σ----------- Π-τ- σ-α-α-ή-α-ε- ----------------- Πότε σταματήσατε; 0
P-te-sta-atḗ-a-e? P--- s----------- P-t- s-a-a-ḗ-a-e- ----------------- Póte stamatḗsate?
Proč jste se vzbudil / vzbudila? Γ--τί -υπ--σ--ε; Γ---- ξ--------- Γ-α-ί ξ-π-ή-α-ε- ---------------- Γιατί ξυπνήσατε; 0
G---- xy-nḗs---? G---- x--------- G-a-í x-p-ḗ-a-e- ---------------- Giatí xypnḗsate?
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? Για-ί γ------δάσκ-λος; Γ---- γ----- δ-------- Γ-α-ί γ-ν-τ- δ-σ-α-ο-; ---------------------- Γιατί γίνατε δάσκαλος; 0
Gia-----n-t- --ska---? G---- g----- d-------- G-a-í g-n-t- d-s-a-o-? ---------------------- Giatí gínate dáskalos?
Proč jste si vzal / vzala taxi? Γι-τί --ρ-τ----ξ-; Γ---- π----- τ---- Γ-α-ί π-ρ-τ- τ-ξ-; ------------------ Γιατί πήρατε ταξί; 0
G-------rat--ta--? G---- p----- t---- G-a-í p-r-t- t-x-? ------------------ Giatí pḗrate taxí?
Odkud jste přišel / přišla? Α-------ή-θατε; Α-- π-- ή------ Α-ό π-ύ ή-θ-τ-; --------------- Από πού ήρθατε; 0
A-- --ú ḗrthate? A-- p-- ḗ------- A-ó p-ú ḗ-t-a-e- ---------------- Apó poú ḗrthate?
Kam jste šel / šla? Π-ύ---γα-ε; Π-- π------ Π-ύ π-γ-τ-; ----------- Πού πήγατε; 0
P-ú p-g---? P-- p------ P-ú p-g-t-? ----------- Poú pḗgate?
Kde jste byl / byla? Πού -σ--ταν; Π-- ή------- Π-ύ ή-α-τ-ν- ------------ Πού ήσασταν; 0
P---ḗ--s-an? P-- ḗ------- P-ú ḗ-a-t-n- ------------ Poú ḗsastan?
Komu jsi pomohl / pomohla? Πο-ο- βο-----ς; Π---- β-------- Π-ι-ν β-ή-η-ε-; --------------- Ποιον βοήθησες; 0
P-ion-boḗt--s--? P---- b--------- P-i-n b-ḗ-h-s-s- ---------------- Poion boḗthēses?
Komu jsi napsal / napsala? Σε --ι-ν--γρ--ες; Σ- π---- έ------- Σ- π-ι-ν έ-ρ-ψ-ς- ----------------- Σε ποιον έγραψες; 0
S- -oion -gr---es? S- p---- é-------- S- p-i-n é-r-p-e-? ------------------ Se poion égrapses?
Komu jsi odpověděl / odpověděla? Σ--πο-ον-απά----ε-; Σ- π---- α--------- Σ- π-ι-ν α-ά-τ-σ-ς- ------------------- Σε ποιον απάντησες; 0
Se p---- apánt---s? S- p---- a--------- S- p-i-n a-á-t-s-s- ------------------- Se poion apántēses?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…