Konverzační příručka

cs Konverzace 1   »   uk Коротка розмова 1

20 [dvacet]

Konverzace 1

Konverzace 1

20 [двадцять]

20 [dvadtsyatʹ]

Коротка розмова 1

[Korotka rozmova 1]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
Udělejte si pohodlí! В--ш-ов-й-есь--ру--і--! В------------ з-------- В-а-т-в-й-е-ь з-у-н-ш-! ----------------------- Влаштовуйтесь зручніше! 0
Vlash-------es---r-chni-he! V-------------- z---------- V-a-h-o-u-̆-e-ʹ z-u-h-i-h-! --------------------------- Vlashtovuy̆tesʹ zruchnishe!
Ciťte se jako doma! П-чу---те---як-у--ма! П---------- я- у----- П-ч-в-й-е-я я- у-о-а- --------------------- Почувайтеся як удома! 0
P---u-----esy---a--u--m-! P------------- y-- u----- P-c-u-a-̆-e-y- y-k u-o-a- ------------------------- Pochuvay̆tesya yak udoma!
Co si dáte k pití? Щ--б- ---х--і-- в---т-? Щ- б- В- х----- в------ Щ- б- В- х-т-л- в-п-т-? ----------------------- Що би Ви хотіли випити? 0
S-c-------y---ot-----yp-t-? S---- b- V- k------ v------ S-c-o b- V- k-o-i-y v-p-t-? --------------------------- Shcho by Vy khotily vypyty?
Máte rád / ráda hudbu? Ви любите-м--и--? В- л----- м------ В- л-б-т- м-з-к-? ----------------- Ви любите музику? 0
Vy-----y-- ---y-u? V- l------ m------ V- l-u-y-e m-z-k-? ------------------ Vy lyubyte muzyku?
Mám rád klasickou hudbu. Я----л- -л-------м---к-. Я л---- к------- м------ Я л-б-ю к-а-и-н- м-з-к-. ------------------------ Я люблю класичну музику. 0
YA---ub--u------ch-u m----u. Y- l------ k-------- m------ Y- l-u-l-u k-a-y-h-u m-z-k-. ---------------------------- YA lyublyu klasychnu muzyku.
Tady jsou má cédéčka. Т---є------о--а-т-д-ск-. Т-- є м-- к------------- Т-т є м-ї к-м-а-т-д-с-и- ------------------------ Тут є мої компакт-диски. 0
T---y- --ï-kompa-----s--. T-- y- m--- k------------- T-t y- m-i- k-m-a-t-d-s-y- -------------------------- Tut ye moï kompakt-dysky.
Hrajete na nějaký hudební nástroj? Ч- -раєте ----а---ому-- і--труме-т-? Ч- г----- В- н- я------ і----------- Ч- г-а-т- В- н- я-о-у-ь і-с-р-м-н-і- ------------------------------------ Чи граєте Ви на якомусь інструменті? 0
Ch---ra-e---V- n- ya-----ʹ-i---rum---i? C-- h------ V- n- y------- i----------- C-y h-a-e-e V- n- y-k-m-s- i-s-r-m-n-i- --------------------------------------- Chy hrayete Vy na yakomusʹ instrumenti?
To je moje kytara. О-- моя г-т---. О-- м-- г------ О-ь м-я г-т-р-. --------------- Ось моя гітара. 0
O-ʹ ---a -i-ara. O-- m--- h------ O-ʹ m-y- h-t-r-. ---------------- Osʹ moya hitara.
Zpíváte rád / ráda? Ви---оч--с---а-те? В- о---- с-------- В- о-о-е с-і-а-т-? ------------------ Ви охоче співаєте? 0
V--ok--che---i---ete? V- o------ s--------- V- o-h-c-e s-i-a-e-e- --------------------- Vy okhoche spivayete?
Máte děti? Ви--аєте--і--й? В- м---- д----- В- м-є-е д-т-й- --------------- Ви маєте дітей? 0
V- ma-e-e--i-ey̆? V- m----- d------ V- m-y-t- d-t-y-? ----------------- Vy mayete ditey̆?
Máte psa? В----є-- с---к-? В- м---- с------ В- м-є-е с-б-к-? ---------------- Ви маєте собаку? 0
V--m---t- s--aku? V- m----- s------ V- m-y-t- s-b-k-? ----------------- Vy mayete sobaku?
Máte kočku? Ви ма--е к----? В- м---- к----- В- м-є-е к-ш-у- --------------- Ви маєте кішку? 0
V- ma--te --s--u? V- m----- k------ V- m-y-t- k-s-k-? ----------------- Vy mayete kishku?
Toto jsou mé knihy. О-- мої-кни-и. О-- м-- к----- О-ь м-ї к-и-и- -------------- Ось мої книги. 0
Os-----̈-k--h-. O-- m--- k----- O-ʹ m-i- k-y-y- --------------- Osʹ moï knyhy.
Mám rozečtenou tuto knihu. Я-як-аз -ит-ю -ю---иг-. Я я---- ч---- ц- к----- Я я-р-з ч-т-ю ц- к-и-у- ----------------------- Я якраз читаю цю книгу. 0
YA----r-- -hy-a-- t-y---ny--. Y- y----- c------ t--- k----- Y- y-k-a- c-y-a-u t-y- k-y-u- ----------------------------- YA yakraz chytayu tsyu knyhu.
Co rád / ráda čtete? Щ- -и -х--е-ч----те? Щ- В- о---- ч------- Щ- В- о-о-е ч-т-є-е- -------------------- Що Ви охоче читаєте? 0
Sh--o--y ok-oc-- ch----e-e? S---- V- o------ c--------- S-c-o V- o-h-c-e c-y-a-e-e- --------------------------- Shcho Vy okhoche chytayete?
Chodíte rád / ráda na koncerty? Ч---и---оче х-дите на ко-це-ти? Ч- В- о---- х----- н- к-------- Ч- В- о-о-е х-д-т- н- к-н-е-т-? ------------------------------- Чи Ви охоче ходите на концерти? 0
Ch---y--k-och- -h--y-- na---nt--rty? C-- V- o------ k------ n- k--------- C-y V- o-h-c-e k-o-y-e n- k-n-s-r-y- ------------------------------------ Chy Vy okhoche khodyte na kontserty?
Chodíte rád / ráda do divadla? Ч- -и-ох--е---ди-е в ---тр? Ч- В- о---- х----- в т----- Ч- В- о-о-е х-д-т- в т-а-р- --------------------------- Чи Ви охоче ходите в театр? 0
Chy V- okh-che-kho--t--v -----? C-- V- o------ k------ v t----- C-y V- o-h-c-e k-o-y-e v t-a-r- ------------------------------- Chy Vy okhoche khodyte v teatr?
Chodíte rád / ráda do opery? Ч- ----хо-- ---ит--в --е-н-й -----? Ч- В- о---- х----- в о------ т----- Ч- В- о-о-е х-д-т- в о-е-н-й т-а-р- ----------------------------------- Чи Ви охоче ходите в оперний театр? 0
Ch- -- --ho-he -h-dy-e - -p-rny-̆-t-at-? C-- V- o------ k------ v o------- t----- C-y V- o-h-c-e k-o-y-e v o-e-n-y- t-a-r- ---------------------------------------- Chy Vy okhoche khodyte v opernyy̆ teatr?

Mateřský jazyk? Otcovský jazyk!

Kdo Vás jako dítě učil mluvit? Určitě teď řeknete: matka! To si myslí většina lidí na světě. Pojem mateřský jazyk existuje téměř u všech národů. Znají jej jak Angličané, tak Číňané. Možná proto, že matky tráví s dětmi více času. Nové studie však došly k jiným závěrům. Ukazují, že náš jazyk je většinou jazykem našich otců. Vědci zkoumali genetický materiál a jazyky smíšených národů. V těchto národech pocházeli rodiče z různých kultur. Tyto národy vznikly před mnoha tisíciletími. Důvodem bylo velké stěhování národů. Genotyp těchto smíšených národů byl podroben vědecké analýze. Potom byl porovnán s jazykem národa. Většina národů mluvila jazykem svých mužských předků. Jinými slovy, jazykem určité země je ten, který patří k chromozomu Y. Muži si tedy vzali svůj jazyk s sebou do cizích zemí. A tamní ženy potom převzaly nový jazyk od mužů. Ale i dnes otcové náš jazyk výrazně ovlivňují. Neboť malé děti se při učení orientují podle jazyka svých otců. Otcové s dětmi mluví mnohem méně. Také stavba mužské věty je jednodušší než ženská. V důsledku toho je jazyk otců pro děti vhodnější. Nezatěžuje je a snadněji se jej naučí. Proto děti při mluvení napodobují raději tatínka než maminku. Později však slovní zásoba matky vytváří jazyk dítěte. Náš jazyk tedy ovlivňují matka i otec. Měl by se tedy nazývat jazyk rodičovský!