Konverzační příručka

cs Konverzace 1   »   bg Кратък разговор 1

20 [dvacet]

Konverzace 1

Konverzace 1

20 [двайсет]

20 [dvayset]

Кратък разговор 1

[Kratyk razgovor 1]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
Udělejte si pohodlí! На--а---е с- удобно! Н-------- с- у------ Н-с-а-е-е с- у-о-н-! -------------------- Настанете се удобно! 0
N-sta--te-se---o-no! N-------- s- u------ N-s-a-e-e s- u-o-n-! -------------------- Nastanete se udobno!
Ciťte se jako doma! Ч--ст-а-т- с- -а-о у-до-а-си! Ч--------- с- к--- у д--- с-- Ч-в-т-а-т- с- к-т- у д-м- с-! ----------------------------- Чувствайте се като у дома си! 0
Chu-s-v---e s- --t----do---s-! C---------- s- k--- u d--- s-- C-u-s-v-y-e s- k-t- u d-m- s-! ------------------------------ Chuvstvayte se kato u doma si!
Co si dáte k pití? Как-о---л-ете з---ие--? К---- ж------ з- п----- К-к-о ж-л-е-е з- п-е-е- ----------------------- Какво желаете за пиене? 0
Ka--o----l---- z- p---e? K---- z------- z- p----- K-k-o z-e-a-t- z- p-e-e- ------------------------ Kakvo zhelaete za piene?
Máte rád / ráda hudbu? О-и----------зика? О------ л- м------ О-и-а-е л- м-з-к-? ------------------ Обичате ли музика? 0
O---h---------zi-a? O------- l- m------ O-i-h-t- l- m-z-k-? ------------------- Obichate li muzika?
Mám rád klasickou hudbu. Аз--а---ва- кл-сичес-- ---и--. А- х------- к--------- м------ А- х-р-с-а- к-а-и-е-к- м-з-к-. ------------------------------ Аз харесвам класическа музика. 0
A- kh----v-m kl-s-c---k--mu-i--. A- k-------- k---------- m------ A- k-a-e-v-m k-a-i-h-s-a m-z-k-. -------------------------------- Az kharesvam klasicheska muzika.
Tady jsou má cédéčka. Т-ва ---мои-е к-м-актдиско--. Т--- с- м---- к-------------- Т-в- с- м-и-е к-м-а-т-и-к-в-. ----------------------------- Това са моите компактдискове. 0
To-a ---mo-t- ko-p-k-disk--e. T--- s- m---- k-------------- T-v- s- m-i-e k-m-a-t-i-k-v-. ----------------------------- Tova sa moite kompaktdiskove.
Hrajete na nějaký hudební nástroj? Сви-ит---- -а-н---? С------ л- н- н---- С-и-и-е л- н- н-щ-? ------------------- Свирите ли на нещо? 0
Svi--t- l- n- ---hc--? S------ l- n- n------- S-i-i-e l- n- n-s-c-o- ---------------------- Svirite li na neshcho?
To je moje kytara. То-а - -оя-а-кит--а. Т--- е м---- к------ Т-в- е м-я-а к-т-р-. -------------------- Това е моята китара. 0
To-a-----oya-- --t-r-. T--- y- m----- k------ T-v- y- m-y-t- k-t-r-. ---------------------- Tova ye moyata kitara.
Zpíváte rád / ráda? Оби--т- ---д- пеете? О------ л- д- п----- О-и-а-е л- д- п-е-е- -------------------- Обичате ли да пеете? 0
O-ich--e-l---- p-ete? O------- l- d- p----- O-i-h-t- l- d- p-e-e- --------------------- Obichate li da peete?
Máte děti? Им--е -и--еца? И---- л- д---- И-а-е л- д-ц-? -------------- Имате ли деца? 0
I-a------de--a? I---- l- d----- I-a-e l- d-t-a- --------------- Imate li detsa?
Máte psa? Има-е ли ку-е? И---- л- к---- И-а-е л- к-ч-? -------------- Имате ли куче? 0
I--t- li-ku--e? I---- l- k----- I-a-e l- k-c-e- --------------- Imate li kuche?
Máte kočku? Им-те--и --тк-? И---- л- к----- И-а-е л- к-т-а- --------------- Имате ли котка? 0
I-----li kotk-? I---- l- k----- I-a-e l- k-t-a- --------------- Imate li kotka?
Toto jsou mé knihy. Тов- с- мои-е--ни-и. Т--- с- м---- к----- Т-в- с- м-и-е к-и-и- -------------------- Това са моите книги. 0
T--a sa-m-ite --igi. T--- s- m---- k----- T-v- s- m-i-e k-i-i- -------------------- Tova sa moite knigi.
Mám rozečtenou tuto knihu. Т--мо-ч-та-тази --иг-. Т---- ч--- т--- к----- Т-к-о ч-т- т-з- к-и-а- ---------------------- Тъкмо чета тази книга. 0
Ty-m- -heta--azi-k-i-a. T---- c---- t--- k----- T-k-o c-e-a t-z- k-i-a- ----------------------- Tykmo cheta tazi kniga.
Co rád / ráda čtete? Какв--о-и-ате-д--ч-т-те? К---- о------ д- ч------ К-к-о о-и-а-е д- ч-т-т-? ------------------------ Какво обичате да четете? 0
Ka-vo -----ate--a --etet-? K---- o------- d- c------- K-k-o o-i-h-t- d- c-e-e-e- -------------------------- Kakvo obichate da chetete?
Chodíte rád / ráda na koncerty? Оби-ат- -- -а -о-и-е--и-----о---р-? О------ л- д- х----- л- н- к------- О-и-а-е л- д- х-д-т- л- н- к-н-е-т- ----------------------------------- Обичате ли да ходите ли на концерт? 0
Ob-c-ate-li--a-k-odit---- -a --nt---t? O------- l- d- k------ l- n- k-------- O-i-h-t- l- d- k-o-i-e l- n- k-n-s-r-? -------------------------------------- Obichate li da khodite li na kontsert?
Chodíte rád / ráda do divadla? О-ич------ -а--одит- -и н--теа-ър? О------ л- д- х----- л- н- т------ О-и-а-е л- д- х-д-т- л- н- т-а-ъ-? ---------------------------------- Обичате ли да ходите ли на театър? 0
O-i-h--e-li-d-----dit---- ----ea-yr? O------- l- d- k------ l- n- t------ O-i-h-t- l- d- k-o-i-e l- n- t-a-y-? ------------------------------------ Obichate li da khodite li na teatyr?
Chodíte rád / ráda do opery? О-ичат---и-д- ---и------на-о-ера? О------ л- д- х----- л- н- о----- О-и-а-е л- д- х-д-т- л- н- о-е-а- --------------------------------- Обичате ли да ходите ли на опера? 0
O-ich--- -i da--h--ite-l- -a ---ra? O------- l- d- k------ l- n- o----- O-i-h-t- l- d- k-o-i-e l- n- o-e-a- ----------------------------------- Obichate li da khodite li na opera?

Mateřský jazyk? Otcovský jazyk!

Kdo Vás jako dítě učil mluvit? Určitě teď řeknete: matka! To si myslí většina lidí na světě. Pojem mateřský jazyk existuje téměř u všech národů. Znají jej jak Angličané, tak Číňané. Možná proto, že matky tráví s dětmi více času. Nové studie však došly k jiným závěrům. Ukazují, že náš jazyk je většinou jazykem našich otců. Vědci zkoumali genetický materiál a jazyky smíšených národů. V těchto národech pocházeli rodiče z různých kultur. Tyto národy vznikly před mnoha tisíciletími. Důvodem bylo velké stěhování národů. Genotyp těchto smíšených národů byl podroben vědecké analýze. Potom byl porovnán s jazykem národa. Většina národů mluvila jazykem svých mužských předků. Jinými slovy, jazykem určité země je ten, který patří k chromozomu Y. Muži si tedy vzali svůj jazyk s sebou do cizích zemí. A tamní ženy potom převzaly nový jazyk od mužů. Ale i dnes otcové náš jazyk výrazně ovlivňují. Neboť malé děti se při učení orientují podle jazyka svých otců. Otcové s dětmi mluví mnohem méně. Také stavba mužské věty je jednodušší než ženská. V důsledku toho je jazyk otců pro děti vhodnější. Nezatěžuje je a snadněji se jej naučí. Proto děti při mluvení napodobují raději tatínka než maminku. Později však slovní zásoba matky vytváří jazyk dítěte. Náš jazyk tedy ovlivňují matka i otec. Měl by se tedy nazývat jazyk rodičovský!