Konverzační příručka

cs Konverzace 1   »   fi Small Talk 1

20 [dvacet]

Konverzace 1

Konverzace 1

20 [kaksikymmentä]

Small Talk 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština finština Poslouchat Více
Udělejte si pohodlí! K-i--aka--vi----ä! K-------- v------- K-i-t-k-a v-i-t-ä- ------------------ Koittakaa viihtyä! 0
Ciťte se jako doma! Olk----ui- ---on----. O---- k--- k--------- O-k-a k-i- k-t-n-n-e- --------------------- Olkaa kuin kotonanne. 0
Co si dáte k pití? M-t--t- --lu--si-----uod-? M--- t- h---------- j----- M-t- t- h-l-a-s-t-e j-o-a- -------------------------- Mitä te haluaisitte juoda? 0
Máte rád / ráda hudbu? P-d--te----us---ist-? P-------- m---------- P-d-t-e-ö m-s-i-i-t-? --------------------- Pidättekö musiikista? 0
Mám rád klasickou hudbu. M--ä pi-ä----as-i-e-t- -----k-s--. M--- p---- k---------- m---------- M-n- p-d-n k-a-s-s-s-a m-s-i-i-t-. ---------------------------------- Minä pidän klassisesta musiikista. 0
Tady jsou má cédéčka. Tä-s- ---- ---u--C--l---ni. T---- o--- m---- C--------- T-s-ä o-a- m-n-n C---e-y-i- --------------------------- Tässä ovat minun CD-levyni. 0
Hrajete na nějaký hudební nástroj? S-----t-ko te-jotain --iti-t-? S--------- t- j----- s-------- S-i-a-t-k- t- j-t-i- s-i-i-t-? ------------------------------ Soitatteko te jotain soitinta? 0
To je moje kytara. Tä--ä-o- mi------t-r-ni. T---- o- m---- k-------- T-s-ä o- m-n-n k-t-r-n-. ------------------------ Tässä on minun kitarani. 0
Zpíváte rád / ráda? Lau-a--ek- t--miel---ä---? L--------- t- m----------- L-u-a-t-k- t- m-e-e-l-n-e- -------------------------- Laulatteko te mielellänne? 0
Máte děti? Onko ----lä l-p-ia? O--- t----- l------ O-k- t-i-l- l-p-i-? ------------------- Onko teillä lapsia? 0
Máte psa? On-----ill- --ir-? O--- t----- k----- O-k- t-i-l- k-i-a- ------------------ Onko teillä koira? 0
Máte kočku? On-- teill- -iss-? O--- t----- k----- O-k- t-i-l- k-s-a- ------------------ Onko teillä kissa? 0
Toto jsou mé knihy. Tä-s--o--t k-r----. T---- o--- k------- T-s-ä o-a- k-r-a-i- ------------------- Tässä ovat kirjani. 0
Mám rozečtenou tuto knihu. L-e--j-uri--ätä k-rja-. L--- j---- t--- k------ L-e- j-u-i t-t- k-r-a-. ----------------------- Luen juuri tätä kirjaa. 0
Co rád / ráda čtete? Mi-ä -e---e--e--iel-l---n-? M--- t- l----- m----------- M-t- t- l-e-t- m-e-e-l-n-e- --------------------------- Mitä te luette mielellänne? 0
Chodíte rád / ráda na koncerty? Men-tt-kö -e----l--l--------sertt---? M-------- t- m---------- k----------- M-n-t-e-ö t- m-e-e-l-n-e k-n-e-t-i-n- ------------------------------------- Menettekö te mielellänne konserttiin? 0
Chodíte rád / ráda do divadla? Men----k---e-m-el----nn- --att-----? M-------- t- m---------- t---------- M-n-t-e-ö t- m-e-e-l-n-e t-a-t-r-i-? ------------------------------------ Menettekö te mielellänne teatteriin? 0
Chodíte rád / ráda do opery? M---t-e-- te------ll--ne --p-e--a-? M-------- t- m---------- o--------- M-n-t-e-ö t- m-e-e-l-n-e o-p-e-a-n- ----------------------------------- Menettekö te mielellänne oopperaan? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Mateřský jazyk? Otcovský jazyk!

Kdo Vás jako dítě učil mluvit? Určitě teď řeknete: matka! To si myslí většina lidí na světě. Pojem mateřský jazyk existuje téměř u všech národů. Znají jej jak Angličané, tak Číňané. Možná proto, že matky tráví s dětmi více času. Nové studie však došly k jiným závěrům. Ukazují, že náš jazyk je většinou jazykem našich otců. Vědci zkoumali genetický materiál a jazyky smíšených národů. V těchto národech pocházeli rodiče z různých kultur. Tyto národy vznikly před mnoha tisíciletími. Důvodem bylo velké stěhování národů. Genotyp těchto smíšených národů byl podroben vědecké analýze. Potom byl porovnán s jazykem národa. Většina národů mluvila jazykem svých mužských předků. Jinými slovy, jazykem určité země je ten, který patří k chromozomu Y. Muži si tedy vzali svůj jazyk s sebou do cizích zemí. A tamní ženy potom převzaly nový jazyk od mužů. Ale i dnes otcové náš jazyk výrazně ovlivňují. Neboť malé děti se při učení orientují podle jazyka svých otců. Otcové s dětmi mluví mnohem méně. Také stavba mužské věty je jednodušší než ženská. V důsledku toho je jazyk otců pro děti vhodnější. Nezatěžuje je a snadněji se jej naučí. Proto děti při mluvení napodobují raději tatínka než maminku. Později však slovní zásoba matky vytváří jazyk dítěte. Náš jazyk tedy ovlivňují matka i otec. Měl by se tedy nazývat jazyk rodičovský!