Konverzační příručka

cs Drobné vyřizování   »   lv Izteikt vēlēšanos / vajadzību

51 [padesát jedna]

Drobné vyřizování

Drobné vyřizování

51 [piecdesmit viens]

Izteikt vēlēšanos / vajadzību

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština lotyština Poslouchat Více
Chci jít do knihovny. Es---ib---izi-t u----bl-o-ē--. E- g---- a----- u- b---------- E- g-i-u a-z-e- u- b-b-i-t-k-. ------------------------------ Es gribu aiziet uz bibliotēku. 0
Chci jít do knihkupectví. E----i----iz-et uz---ā--t----. E- g---- a----- u- g---------- E- g-i-u a-z-e- u- g-ā-a-n-c-. ------------------------------ Es gribu aiziet uz grāmatnīcu. 0
Chci jít ke stánku. E--gri----i--et-uz --o-k-. E- g---- a----- u- k------ E- g-i-u a-z-e- u- k-o-k-. -------------------------- Es gribu aiziet uz kiosku. 0
Chci si půjčit nějakou knihu. E- gr-----iz-emt-e--g-āmat-. E- g---- a--------- g------- E- g-i-u a-z-e-t-e- g-ā-a-u- ---------------------------- Es gribu aizņemties grāmatu. 0
Chci koupit nějakou knihu. E-----bu -opirkt-g----tu. E- g---- n------ g------- E- g-i-u n-p-r-t g-ā-a-u- ------------------------- Es gribu nopirkt grāmatu. 0
Chci si koupit noviny. Es--r--u------k---v---. E- g---- n------ a----- E- g-i-u n-p-r-t a-ī-i- ----------------------- Es gribu nopirkt avīzi. 0
Chci do knihovny půjčit si knihu. Es gr-bu --zi-t -z b-b--o------la--p-ņe--u-grāma--. E- g---- a----- u- b---------- l-- p------ g------- E- g-i-u a-z-e- u- b-b-i-t-k-, l-i p-ņ-m-u g-ā-a-u- --------------------------------------------------- Es gribu aiziet uz bibliotēku, lai paņemtu grāmatu. 0
Chci do knihkupectví koupit si knihu. Es ----- a--iet uz gr--a-nī-u-------op---tu ---m--u. E- g---- a----- u- g---------- l-- n------- g------- E- g-i-u a-z-e- u- g-ā-a-n-c-, l-i n-p-r-t- g-ā-a-u- ---------------------------------------------------- Es gribu aiziet uz grāmatnīcu, lai nopirktu grāmatu. 0
Chci ke stánku koupit si noviny. E--g-i-- ai-ie---z--io--u, --- n-pir--- av-z-. E- g---- a----- u- k------ l-- n------- a----- E- g-i-u a-z-e- u- k-o-k-, l-i n-p-r-t- a-ī-i- ---------------------------------------------- Es gribu aiziet uz kiosku, lai nopirktu avīzi. 0
Chci do optiky. E--gri-u ai-ie- u- --ti--s v-ik--u. E- g---- a----- u- o------ v------- E- g-i-u a-z-e- u- o-t-k-s v-i-a-u- ----------------------------------- Es gribu aiziet uz optikas veikalu. 0
Chci do supermarketu. E------- a----t -z --elv-ika-u. E- g---- a----- u- l----------- E- g-i-u a-z-e- u- l-e-v-i-a-u- ------------------------------- Es gribu aiziet uz lielveikalu. 0
Chci do pekárny. Es -r--- aizie--uz---iz-īc-. E- g---- a----- u- m-------- E- g-i-u a-z-e- u- m-i-n-c-. ---------------------------- Es gribu aiziet uz maiznīcu. 0
Chci si koupit brýle. Es---ib----pir---br-ll-s. E- g---- n------ b------- E- g-i-u n-p-r-t b-i-l-s- ------------------------- Es gribu nopirkt brilles. 0
Chci koupit ovoce a zeleninu. Es gri------irkt a--ļ-s--- d---e--s. E- g---- n------ a----- u- d-------- E- g-i-u n-p-r-t a-g-u- u- d-r-e-u-. ------------------------------------ Es gribu nopirkt augļus un dārzeņus. 0
Chci koupit housky a chléb. Es-gri-- n-p-r-- -aiz-te- u- ma--i. E- g---- n------ m------- u- m----- E- g-i-u n-p-r-t m-i-ī-e- u- m-i-i- ----------------------------------- Es gribu nopirkt maizītes un maizi. 0
Chci do optiky koupit si brýle. Es-g-i-------e---z-o----as-vei---u, l-i --pirk-- b-il--s. E- g---- a----- u- o------ v------- l-- n------- b------- E- g-i-u a-z-e- u- o-t-k-s v-i-a-u- l-i n-p-r-t- b-i-l-s- --------------------------------------------------------- Es gribu aiziet uz optikas veikalu, lai nopirktu brilles. 0
Chci do supermarketu koupit si ovoce a zeleninu. E--g--b- a--ie-----l-el-eik-lu----i -----ktu-augļu- un--ā--eņus. E- g---- a----- u- l----------- l-- n------- a----- u- d-------- E- g-i-u a-z-e- u- l-e-v-i-a-u- l-i n-p-r-t- a-g-u- u- d-r-e-u-. ---------------------------------------------------------------- Es gribu aiziet uz lielveikalu, lai nopirktu augļus un dārzeņus. 0
Chci do pekařství koupit si housky a chléb. E- g-ibu aizi-t uz --iz---u, lai --p-r-t- -aizī--s-u---aiz-. E- g---- a----- u- m-------- l-- n------- m------- u- m----- E- g-i-u a-z-e- u- m-i-n-c-, l-i n-p-r-t- m-i-ī-e- u- m-i-i- ------------------------------------------------------------ Es gribu aiziet uz maiznīcu, lai nopirktu maizītes un maizi. 0

Minoritní jazyky v Evropě

V Evropě se mluví mnoha různými jazyky. Většina z nich je indoevropských. Kromě velkých národních jazyků jsou tu také menší jazyky. Jsou to minoritní jazyky. Minoritní jazyky jsou jiné, než ty úřední. Ale nejsou to dialekty. Nejsou to ani jazyky imigrantů. Minoritní jazyky jsou vždy etnického původu. To znamená, že jsou to jazyky specifických etnických skupin. V téměř každé evropské zemi jsou nějaké minoritní jazyky. V Evropské unii je to dohromady cca 40 jazyků. Některými minoritními jazyky se mluví pouze v jedné zemi. Mezi takové patří lužická srbština v Německu. Romštinou se naopak mluví v mnoha evropských zemích. Minoritní jazyky mají zvláštní postavení. Protože jimi mluví pouze relativně malá skupina lidí. Tyto skupiny si nemohou dovolit vybudovat vlastní školy. Je pro ně také obtížné vydávat vlastní literaturu. V důsledku toho hrozí mnoha minoritním jazykům vymření. Evropská unie chce minoritní jazyky chránit. Protože každý jazyk je důležitou součástí kultury a identity. Některé národy nemají vlastní stát a existují pouze jako menšiny. Na podporu jejich jazyků existují různé programy a projekty. S jejich pomocí by se měla zachovat také kultura menších etnických skupin. Přesto mnohé minoritní jazyky brzo vymizí. Mezi ně patří livonština, kterou se mluví v jedné provincii Lotyšska. Používá ji dnes už jen asi 20 rodilých mluvčích. Livonština je tak nejmenším jazykem na světě...