Konverzační příručka

cs Drobné vyřizování   »   uk Робити покупки

51 [padesát jedna]

Drobné vyřizování

Drobné vyřizování

51 [п’ятдесят один]

51 [pʺyatdesyat odyn]

Робити покупки

[Robyty pokupky]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
Chci jít do knihovny. Я--очу в--ібл--тек-. Я х--- в б---------- Я х-ч- в б-б-і-т-к-. -------------------- Я хочу в бібліотеку. 0
Y----oc---- -ib-i-t---. Y- k----- v b---------- Y- k-o-h- v b-b-i-t-k-. ----------------------- YA khochu v biblioteku.
Chci jít do knihkupectví. Я х-ч--д- книжко---о--аг--и--. Я х--- д- к--------- м-------- Я х-ч- д- к-и-к-в-г- м-г-з-н-. ------------------------------ Я хочу до книжкового магазину. 0
Y- k-och---- k----k--oh- -a---yn-. Y- k----- d- k---------- m-------- Y- k-o-h- d- k-y-h-o-o-o m-h-z-n-. ---------------------------------- YA khochu do knyzhkovoho mahazynu.
Chci jít ke stánku. Я ---у д- --о-ку. Я х--- д- к------ Я х-ч- д- к-о-к-. ----------------- Я хочу до кіоску. 0
Y--khochu-d- ki----. Y- k----- d- k------ Y- k-o-h- d- k-o-k-. -------------------- YA khochu do kiosku.
Chci si půjčit nějakou knihu. Я ------ози------н-г-. Я х--- п------- к----- Я х-ч- п-з-ч-т- к-и-у- ---------------------- Я хочу позичити книгу. 0
Y--kh-c-u-po-y----y -ny-u. Y- k----- p-------- k----- Y- k-o-h- p-z-c-y-y k-y-u- -------------------------- YA khochu pozychyty knyhu.
Chci koupit nějakou knihu. Я х-чу купи-- ----у. Я х--- к----- к----- Я х-ч- к-п-т- к-и-у- -------------------- Я хочу купити книгу. 0
YA-k-oc-u-k--y-- -----. Y- k----- k----- k----- Y- k-o-h- k-p-t- k-y-u- ----------------------- YA khochu kupyty knyhu.
Chci si koupit noviny. Я---ч---уп-т--г-з---. Я х--- к----- г------ Я х-ч- к-п-т- г-з-т-. --------------------- Я хочу купити газету. 0
Y- k-ochu--------h--e--. Y- k----- k----- h------ Y- k-o-h- k-p-t- h-z-t-. ------------------------ YA khochu kupyty hazetu.
Chci do knihovny půjčit si knihu. Я---ч--в--ібл-отек-, ----в--ти к-и--. Я х--- в б---------- щ-- в---- к----- Я х-ч- в б-б-і-т-к-, щ-б в-я-и к-и-у- ------------------------------------- Я хочу в бібліотеку, щоб взяти книгу. 0
YA-khoc-- -------o-e-u- s-c-o---z--ty-kn-hu. Y- k----- v b---------- s----- v----- k----- Y- k-o-h- v b-b-i-t-k-, s-c-o- v-y-t- k-y-u- -------------------------------------------- YA khochu v biblioteku, shchob vzyaty knyhu.
Chci do knihkupectví koupit si knihu. Я-хоч---о--н----вог--магаз--у- --- куп-т----и--. Я х--- д- к--------- м-------- щ-- к----- к----- Я х-ч- д- к-и-к-в-г- м-г-з-н-, щ-б к-п-т- к-и-у- ------------------------------------------------ Я хочу до книжкового магазину, щоб купити книгу. 0
Y- -ho-----o knyzh--v--o-ma-azy--- ---h-b -----y -n-hu. Y- k----- d- k---------- m-------- s----- k----- k----- Y- k-o-h- d- k-y-h-o-o-o m-h-z-n-, s-c-o- k-p-t- k-y-u- ------------------------------------------------------- YA khochu do knyzhkovoho mahazynu, shchob kupyty knyhu.
Chci ke stánku koupit si noviny. Я х-чу--- к-о---- щ-- --п-т--газе-у. Я х--- д- к------ щ-- к----- г------ Я х-ч- д- к-о-к-, щ-б к-п-т- г-з-т-. ------------------------------------ Я хочу до кіоску, щоб купити газету. 0
Y---h--hu-do --o--u, --c--- ---yty----et-. Y- k----- d- k------ s----- k----- h------ Y- k-o-h- d- k-o-k-, s-c-o- k-p-t- h-z-t-. ------------------------------------------ YA khochu do kiosku, shchob kupyty hazetu.
Chci do optiky. Я-х-чу-пі-и - оп--ку. Я х--- п--- в о------ Я х-ч- п-т- в о-т-к-. --------------------- Я хочу піти в оптику. 0
YA ---c-u-pi-y v-op--ku. Y- k----- p--- v o------ Y- k-o-h- p-t- v o-t-k-. ------------------------ YA khochu pity v optyku.
Chci do supermarketu. Я х----- с-п----р---. Я х--- в с----------- Я х-ч- в с-п-р-а-к-т- --------------------- Я хочу в супермаркет. 0
Y- ---chu v su--rma----. Y- k----- v s----------- Y- k-o-h- v s-p-r-a-k-t- ------------------------ YA khochu v supermarket.
Chci do pekárny. Я-хочу -----ти в було-н-. Я х--- с------ в б------- Я х-ч- с-о-и-и в б-л-ч-у- ------------------------- Я хочу сходити в булочну. 0
Y---h---u s---dyt--- ---ochn-. Y- k----- s------- v b-------- Y- k-o-h- s-h-d-t- v b-l-c-n-. ------------------------------ YA khochu skhodyty v bulochnu.
Chci si koupit brýle. Я--о-у к-пити-о--ляри. Я х--- к----- о------- Я х-ч- к-п-т- о-у-я-и- ---------------------- Я хочу купити окуляри. 0
Y--k----u kupyty--k-l-a-y. Y- k----- k----- o-------- Y- k-o-h- k-p-t- o-u-y-r-. -------------------------- YA khochu kupyty okulyary.
Chci koupit ovoce a zeleninu. Я х----ку-ити-фр-к-- і --оч-. Я х--- к----- ф----- і о----- Я х-ч- к-п-т- ф-у-т- і о-о-і- ----------------------------- Я хочу купити фрукти і овочі. 0
YA -h-c-u --pyty -ru-ty i --o---. Y- k----- k----- f----- i o------ Y- k-o-h- k-p-t- f-u-t- i o-o-h-. --------------------------------- YA khochu kupyty frukty i ovochi.
Chci koupit housky a chléb. Я----у -у---и-бу--чк--- х-і-. Я х--- к----- б------ і х---- Я х-ч- к-п-т- б-л-ч-и і х-і-. ----------------------------- Я хочу купити булочки і хліб. 0
Y- khoc-u--u--ty-b--o---- i kh---. Y- k----- k----- b------- i k----- Y- k-o-h- k-p-t- b-l-c-k- i k-l-b- ---------------------------------- YA khochu kupyty bulochky i khlib.
Chci do optiky koupit si brýle. Я---чу ---- -----и-у----- -у-ит--окул---. Я х--- п--- в о------ щ-- к----- о------- Я х-ч- п-т- в о-т-к-, щ-б к-п-т- о-у-я-и- ----------------------------------------- Я хочу піти в оптику, щоб купити окуляри. 0
Y- -h---- --ty---op-yku, shcho---up-----k--y-r-. Y- k----- p--- v o------ s----- k----- o-------- Y- k-o-h- p-t- v o-t-k-, s-c-o- k-p-t- o-u-y-r-. ------------------------------------------------ YA khochu pity v optyku, shchob kupyty okulyary.
Chci do supermarketu koupit si ovoce a zeleninu. Я---чу -----е-мар-е----о----пити-ф--к-и-- ово--. Я х--- в с----------- щ-- к----- ф----- і о----- Я х-ч- в с-п-р-а-к-т- щ-б к-п-т- ф-у-т- і о-о-і- ------------------------------------------------ Я хочу в супермаркет, щоб купити фрукти і овочі. 0
Y- --o--u v -u-e---rk-t,-s---ob k-p-t----u-ty----vo--i. Y- k----- v s----------- s----- k----- f----- i o------ Y- k-o-h- v s-p-r-a-k-t- s-c-o- k-p-t- f-u-t- i o-o-h-. ------------------------------------------------------- YA khochu v supermarket, shchob kupyty frukty i ovochi.
Chci do pekařství koupit si housky a chléb. Я хо-у--- --ло------що- ---ит-----о-к- - хлі-. Я х--- д- б-------- щ-- к----- б------ і х---- Я х-ч- д- б-л-ч-о-, щ-б к-п-т- б-л-ч-и і х-і-. ---------------------------------------------- Я хочу до булочної, щоб купити булочки і хліб. 0
Y-------- d---ul-ch-oi-,-shc-ob-ku-y-y--ul---k- i-kh-i-. Y- k----- d- b---------- s----- k----- b------- i k----- Y- k-o-h- d- b-l-c-n-i-, s-c-o- k-p-t- b-l-c-k- i k-l-b- -------------------------------------------------------- YA khochu do bulochnoï, shchob kupyty bulochky i khlib.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Minoritní jazyky v Evropě

V Evropě se mluví mnoha různými jazyky. Většina z nich je indoevropských. Kromě velkých národních jazyků jsou tu také menší jazyky. Jsou to minoritní jazyky. Minoritní jazyky jsou jiné, než ty úřední. Ale nejsou to dialekty. Nejsou to ani jazyky imigrantů. Minoritní jazyky jsou vždy etnického původu. To znamená, že jsou to jazyky specifických etnických skupin. V téměř každé evropské zemi jsou nějaké minoritní jazyky. V Evropské unii je to dohromady cca 40 jazyků. Některými minoritními jazyky se mluví pouze v jedné zemi. Mezi takové patří lužická srbština v Německu. Romštinou se naopak mluví v mnoha evropských zemích. Minoritní jazyky mají zvláštní postavení. Protože jimi mluví pouze relativně malá skupina lidí. Tyto skupiny si nemohou dovolit vybudovat vlastní školy. Je pro ně také obtížné vydávat vlastní literaturu. V důsledku toho hrozí mnoha minoritním jazykům vymření. Evropská unie chce minoritní jazyky chránit. Protože každý jazyk je důležitou součástí kultury a identity. Některé národy nemají vlastní stát a existují pouze jako menšiny. Na podporu jejich jazyků existují různé programy a projekty. S jejich pomocí by se měla zachovat také kultura menších etnických skupin. Přesto mnohé minoritní jazyky brzo vymizí. Mezi ně patří livonština, kterou se mluví v jedné provincii Lotyšska. Používá ji dnes už jen asi 20 rodilých mluvčích. Livonština je tak nejmenším jazykem na světě...