Konverzační příručka

cs V taxíku   »   lv Taksometrā

38 [třicet osm]

V taxíku

V taxíku

38 [trīsdesmit astoņi]

Taksometrā

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština lotyština Poslouchat Více
Zavolejte mi taxi, prosím. I-sa---e-, l---u- tak-o---r-. I--------- l----- t---------- I-s-u-i-t- l-d-u- t-k-o-e-r-. ----------------------------- Izsauciet, lūdzu, taksometru. 0
Kolik to stojí na nádraží? Ci--m---- bra---e-- lī---s--c--ai? C-- m---- b-------- l--- s-------- C-k m-k-ā b-a-c-e-s l-d- s-a-i-a-? ---------------------------------- Cik maksā brauciens līdz stacijai? 0
Kolik to stojí na letiště? C-- -a-sā -----i--- --dz---d-s--i? C-- m---- b-------- l--- l-------- C-k m-k-ā b-a-c-e-s l-d- l-d-s-a-? ---------------------------------- Cik maksā brauciens līdz lidostai? 0
Pořád rovně, prosím. Lūd--- ---sn-. L----- t------ L-d-u- t-i-n-. -------------- Lūdzu, taisni. 0
Zde doprava, prosím. Šeit, lū--u, pa-l---. Š---- l----- p- l---- Š-i-, l-d-u- p- l-b-. --------------------- Šeit, lūdzu, pa labi. 0
Na rohu doleva, prosím. Lū--u- -u----u-----m- p- k---s-. L----- t-- k--------- p- k------ L-d-u- t-r k-u-t-j-m- p- k-e-s-. -------------------------------- Lūdzu, tur krustojumā pa kreisi. 0
Mám naspěch. Es-s-----o-. E- s-------- E- s-e-d-o-. ------------ Es steidzos. 0
Mám čas. Ma-------r------. M-- v-- i- l----- M-n v-l i- l-i-s- ----------------- Man vēl ir laiks. 0
Jeďte, prosím, pomaleji. B-auc-e-, lūdz-----n-k! B-------- l----- l----- B-a-c-e-, l-d-u- l-n-k- ----------------------- Brauciet, lūdzu, lēnāk! 0
Zastavte zde, prosím. Pie-uri-- --, ----u! P-------- t-- l----- P-e-u-i-t t-, l-d-u- -------------------- Pieturiet te, lūdzu! 0
Počkejte chvilku, prosím. Pa--i-iet---ū---,--ādu --ī--! P--------- l----- k--- b----- P-g-i-i-t- l-d-u- k-d- b-ī-i- ----------------------------- Pagaidiet, lūdzu, kādu brīdi! 0
Jsem hned zpátky. Es t--ī- --gr-e---os. E- t---- a----------- E- t-l-t a-g-i-z-š-s- --------------------- Es tūlīt atgriezīšos. 0
Prosím, dejte mi účet. L-dzu,-ie-o-i---m-n -v-t-! L----- i------- m-- k----- L-d-u- i-d-d-e- m-n k-ī-i- -------------------------- Lūdzu, iedodiet man kvīti! 0
Nemám drobné. M---n-v--ī-n-u-a-. M-- n-- s--------- M-n n-v s-k-a-d-s- ------------------ Man nav sīknaudas. 0
To je v pořádku, zbytek je pro Vás. Tā---s----i, -t-ik-----u-s. T- b-- l---- a------- J---- T- b-s l-b-, a-l-k-m- J-m-. --------------------------- Tā būs labi, atlikums Jums. 0
Zavezte mě na tuto adresu. Aiz---ie--m-n----ū--u,-u--š----r-si! A-------- m---- l----- u- š- a------ A-z-e-i-t m-n-, l-d-u- u- š- a-r-s-! ------------------------------------ Aizvediet mani, lūdzu, uz šo adresi! 0
Odvezte mě do mého hotelu. A--ved----ma--,-l---u- -z----s-īc-! A-------- m---- l----- u- v-------- A-z-e-i-t m-n-, l-d-u- u- v-e-n-c-! ----------------------------------- Aizvediet mani, lūdzu, uz viesnīcu! 0
Odvezte mě na pláž. A-zv--iet -ani,-l-dz-- uz----malu! A-------- m---- l----- u- j------- A-z-e-i-t m-n-, l-d-u- u- j-r-a-u- ---------------------------------- Aizvediet mani, lūdzu, uz jūrmalu! 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jazykoví géniové

Většina lidí je ráda, když ovládá alespoň jeden cizí jazyk. Jsou však i lidé, kteří ovládají více než 70 jazyků. Umějí všemi těmito jazyky plynně mluvit a správně psát. Dá se také říci, že to jsou hyperpolygloti. Fenomén mnohojazyčnosti je znám již celá století. O lidech s tímto nadáním existuje mnoho záznamů. Odkud toto nadání pochází, však ještě nebylo přesně zjištěno. Věda na to má různé teorie. Mnohé z nich si myslí, že mozek polyglotů má jinou strukturu. Tento rozdíl se projeví především v Brocově centru. V této oblasti mozku vzniká řeč. U polyglotů mají buňky v této oblasti jinou strukturu. Je možné, že proto lépe zpracovávají informace. K potvrzení této teorie však scházejí další studie. Možná je ale také rozhodující zvláštní motivace. Děti se učí cizí jazyky velmi rychle od jiných dětí. To je dáno tím, že se chtějí zapojit do hraní. Chtějí se stát součástí skupiny a komunikovat s ostatními dětmi. Jejich úspěch závisí na jejich vůli se integrovat. Další teorie tvrdí, že učením roste mozková hmota. Čím více se tedy učíme, tím je to snazší. Je rovněž lehčí se naučit podobné jazyky. Kdo mluví dánsky, naučí se rychle švédsky nebo norsky. Ještě stále neznáme odpovědi na všechny otázky. Jisté ale je, že inteligence přitom nehraje žádnou roli. Mnozí lidé hovoří mnoha jazyky navzdory své nižší inteligenci. Ale i největší jazykoví géniové potřebují disciplínu. A to nás trochu uklidňuje, že?