Konverzační příručka

cs Na letišti   »   lv Lidostā

35 [třicet pět]

Na letišti

Na letišti

35 [trīsdesmit pieci]

Lidostā

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština lotyština Poslouchat Více
Chtěl / chtěla bych si zabukovat letenku do Atén. E--v--o- -eze-v-- l--o-umu -- At---m. E- v---- r------- l------- u- A------ E- v-l-s r-z-r-ē- l-d-j-m- u- A-ē-ā-. ------------------------------------- Es vēlos rezervēt lidojumu uz Atēnām. 0
Je to přímý let? V-- --s -r --e-ai----is-? V-- t-- i- t------ r----- V-i t-s i- t-e-a-s r-i-s- ------------------------- Vai tas ir tiešais reiss? 0
Sedadlo u okna v nekuřáckém oddělení, prosím. Lūd-u, v-e-u --- lo--- -e----ē----m. L----- v---- p-- l---- n------------ L-d-u- v-e-u p-e l-g-, n-s-ē-ē-ā-a-. ------------------------------------ Lūdzu, vietu pie loga, nesmēķētājam. 0
Chtěl / chtěla bych potvrdit rezervaci. E------s---stiprin---reze-----j-. E- v---- a---------- r----------- E- v-l-s a-s-i-r-n-t r-z-r-ā-i-u- --------------------------------- Es vēlos apstiprināt rezervāciju. 0
Chtěl / chtěla bych zrušit rezervaci. Es--ēl-s---te-kt r---r--c---. E- v---- a------ r----------- E- v-l-s a-t-i-t r-z-r-ā-i-u- ----------------------------- Es vēlos atteikt rezervāciju. 0
Chtěl / chtěla bych změnit svou rezervaci. E--vē-o---ā-rezervē-. E- v---- p----------- E- v-l-s p-r-e-e-v-t- --------------------- Es vēlos pārrezervēt. 0
Kdy letí příští letadlo do Říma? Kad i---ā-am-i- ----s -- Ro--? K-- i- n------- r---- u- R---- K-d i- n-k-m-i- r-i-s u- R-m-? ------------------------------ Kad ir nākamais reiss uz Romu? 0
Jsou tam ještě dvě volná místa? Va--i---ē--d---s ---va--vi---s? V-- i- v-- d---- b----- v------ V-i i- v-l d-v-s b-ī-a- v-e-a-? ------------------------------- Vai ir vēl divas brīvas vietas? 0
Ne, už je tam jen jedno volné místo. Nē, v-l i--t-kai-vi--- ----a --e--. N-- v-- i- t---- v---- b---- v----- N-, v-l i- t-k-i v-e-a b-ī-a v-e-a- ----------------------------------- Nē, vēl ir tikai viena brīva vieta. 0
Kdy přistaneme? Kad --s -o-aiž--ies? K-- m-- n----------- K-d m-s n-l-i-a-i-s- -------------------- Kad mēs nolaižamies? 0
Kdy tam budeme? Kad-m-- b-s----l-t? K-- m-- b---- k---- K-d m-s b-s-m k-ā-? ------------------- Kad mēs būsim klāt? 0
Kdy jede autobus do centra? C-ko---r a----u-- -z p-----as---ntru? C---- i- a------- u- p------- c------ C-k-s i- a-t-b-s- u- p-l-ē-a- c-n-r-? ------------------------------------- Cikos ir autobuss uz pilsētas centru? 0
Je to Váš kufr? V-- ----i-----u-k---r-s? V-- t-- i- J--- k------- V-i t-s i- J-s- k-f-r-s- ------------------------ Vai tas ir Jūsu koferis? 0
Je to Vaše taška? V-- t--ir Jū-- -o-a? V-- t- i- J--- s---- V-i t- i- J-s- s-m-? -------------------- Vai tā ir Jūsu soma? 0
Je to Vaše zavazadlo? V-- ----- --s---agā-a? V-- t- i- J--- b------ V-i t- i- J-s- b-g-ž-? ---------------------- Vai tā ir Jūsu bagāža? 0
Kolik si mohu vzít s sebou zavazadel? C---l-e-- bag--u -s drī---- ņemt---d-i? C-- l---- b----- e- d------ ņ--- l----- C-k l-e-u b-g-ž- e- d-ī-s-u ņ-m- l-d-i- --------------------------------------- Cik lielu bagāžu es drīkstu ņemt līdzi? 0
Dvacet kilo. Div-----t k-l-gramus. D-------- k---------- D-v-e-m-t k-l-g-a-u-. --------------------- Divdesmit kilogramus. 0
Cože, jen dvacet kilo? Ko,-ti--i d---e-mit kil-gr-m-s? K-- t---- d-------- k---------- K-, t-k-i d-v-e-m-t k-l-g-a-u-? ------------------------------- Ko, tikai divdesmit kilogramus? 0

Učení mění mozek

Kdo hodně sportuje, formuje své tělo. Evidentně je však možné trénovat i mozek. To znamená, že kdo se chce dobře naučit jazyky, nepotřebuje jen talent. Stejně důležité je pravidelné procvičování. Neboť procvičování může pozitivně ovlivnit struktury v mozku. Zvláštní talent na jazyky je přirozeně většinou vrozený. Přesto může intenzívní trénink určité mozkové struktury změnit. Objem řečového centra se zvětší. U lidí, kteří hodně procvičují, dochází také ke změně nervových buněk. Dlouho se věřilo, že mozek se nemění. Platilo, že co se nenaučíš jako dítě, už se nenaučíš nikdy. Vědci zkoumající mozek však dospěli ke zcela jinému závěru. Dokázali, že náš mozek je tvárný po celý život. Lze říci, že funguje jako sval. Díky tomu může růst až do vysokého věku. Každý impuls je v mozku zpracováván. Je-li však mozek trénovaný, zpracovává impulsy mnohem lépe. To znamená, že pracuje rychleji a účinněji. Tento princip je stejný u mladých i starších lidí. Abychom trénovali mozek, nemusíme se nutně jen učit. Dobrým cvičením je i čtení. Zejména náročná literatura procvičuje naše centrum řeči. To znamená, že si rozšiřujeme naši slovní zásobu. Navíc si vylepšujeme cit pro jazyk. Zajímavé je, že jazyk je zpracováván nejen v řečovém centru. Nový obsah zpracovává také oblast, která kontroluje motoriku. Proto je důležité co možná nejčastěji stimulovat celý mozek. Takže cvičte své tělo A svůj mozek!