Konverzační příručka

cs velký – malý   »   lv liels – mazs

68 [šedesát osm]

velký – malý

velký – malý

68 [sešdesmit astoņi]

liels – mazs

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština lotyština Poslouchat Více
velký a malý li-ls un m--s l---- u- m--- l-e-s u- m-z- ------------- liels un mazs 0
Slon je velký. Z-lo----i- li---. Z------ i- l----- Z-l-n-s i- l-e-s- ----------------- Zilonis ir liels. 0
Myš je malá. P--- -r--a--. P--- i- m---- P-l- i- m-z-. ------------- Pele ir maza. 0
tmavý a světlý t-mšs-u- -a--s t---- u- g---- t-m-s u- g-i-s -------------- tumšs un gaišs 0
Noc je tmavá. N-kts -- --m-a. N---- i- t----- N-k-s i- t-m-a- --------------- Nakts ir tumša. 0
Den je světlý. Diena -- g-i-a. D---- i- g----- D-e-a i- g-i-a- --------------- Diena ir gaiša. 0
starý a mladý vecs-------ns v--- u- j---- v-c- u- j-u-s ------------- vecs un jauns 0
Náš děda je velmi starý. Mūsu----tēvs----ļot- ----. M--- v------ i- ļ--- v---- M-s- v-c-ē-s i- ļ-t- v-c-. -------------------------- Mūsu vectēvs ir ļoti vecs. 0
Před 70 lety byl ještě mladý. P--ms 7--ga-iem--i-š -ēl-b-ja j-u-s. P---- 7- g----- v--- v-- b--- j----- P-r-s 7- g-d-e- v-ņ- v-l b-j- j-u-s- ------------------------------------ Pirms 70 gadiem viņš vēl bija jauns. 0
hezký a ošklivý s----t--u--n--l-ts s------ u- n------ s-a-s-s u- n-g-ī-s ------------------ skaists un neglīts 0
Motýl je hezký. T-u----s ir---a--t-. T------- i- s------- T-u-e-i- i- s-a-s-s- -------------------- Taurenis ir skaists. 0
Pavouk je ošklivý. Z-r--klis-i- ---lī--. Z-------- i- n------- Z-r-e-l-s i- n-g-ī-s- --------------------- Zirneklis ir neglīts. 0
tlustý a hubený res-s--n tievs r---- u- t---- r-s-s u- t-e-s -------------- resns un tievs 0
Stokilová žena je tlustá. 1-0----ogramu- s--g--si-v------- resna. 1-- k--------- s---- s------- i- r----- 1-0 k-l-g-a-u- s-a-a s-e-i-t- i- r-s-a- --------------------------------------- 100 kilogramus smaga sieviete ir resna. 0
Padesátikilový muž je hubený. 50 -i-------s sm--s -īrie-----r t--vs. 5- k--------- s---- v------- i- t----- 5- k-l-g-a-u- s-a-s v-r-e-i- i- t-e-s- -------------------------------------- 50 kilogramus smags vīrietis ir tievs. 0
drahý a levný dārg- -n-lēts d---- u- l--- d-r-s u- l-t- ------------- dārgs un lēts 0
Auto je drahé. Ma-ī-a -r---r--. M----- i- d----- M-š-n- i- d-r-a- ---------------- Mašīna ir dārga. 0
Noviny jsou levné. A-īz- -- ----. A---- i- l---- A-ī-e i- l-t-. -------------- Avīze ir lēta. 0

Střídání kódů

Stále více lidí vyrůstá ve vícejazyčném prostředí. Umějí pak mluvit více než jedním jazykem. Mnozí z nich často jednotlivé jazyky střídají. Na základě situace se rozhodnou, který jazyk použijí. Mluví například jiným jazykem v práci a jiným doma. Přizpůsobují se tak svému prostředí. Může se ale také stát, že se jazyky mění spontánně. Tento fenomén se nazývá střídání kódů . Při střídání kódů mluvčí přepne na jiný jazyk uprostřed řeči. Může pro to mít mnoho důvodů. Často nemůže v jednom jazyce najít vhodné slovo. Vyjádří se potom lépe v jiném jazyce. Nebo se člověk cítí jistější v jednom z jazyků. Používají pak tento jazyk pro osobní účely. Někdy určité slovo v daném jazyce neexistuje. Člověk musí tedy použít jazyk jiný. Nebo lidé změní jazyk proto, aby jim nebylo rozumět. Střídání kódů tedy funguje jako tajný jazyk. Dříve se střídání jazyků kritizovalo. Mělo se za to, že takový člověk neumí žádný jazyk pořádně. Dnes se na to nahlíží jinak. Střídání kódů se považuje za speciální jazykovou schopnost. Může být zajímavé pozorovat lidi při střídání kódů. Často nestřídají pouze jazyk, kterým mluví. Mění se i jiné prvky komunikace. Mnozí mluví tím druhým jazykem rychleji, hlasitěji nebo důrazněji. Nebo začnou najednou používat více gest a mimiky. Střídání kódů se tak stává trochu i střídáním kultur…