Konverzační příručka

cs Pocity   »   lv Jūtas

56 [padesát šest]

Pocity

Pocity

56 [piecdesmit seši]

Jūtas

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština lotyština Poslouchat Více
mít chuť vē----es v------- v-l-t-e- -------- vēlēties 0
Máme chuť. Mē- v-l--i--. M-- v-------- M-s v-l-m-e-. ------------- Mēs vēlamies. 0
Nemáme žádnou chuť. Mē-----ēla----. M-- n---------- M-s n-v-l-m-e-. --------------- Mēs nevēlamies. 0
mít strach ba-d-ti-s b-------- b-i-ī-i-s --------- baidīties 0
Mám strach. E------os. E- b------ E- b-i-o-. ---------- Es baidos. 0
Nemám žádný strach. E- -e---do-. E- n-------- E- n-b-i-o-. ------------ Es nebaidos. 0
mít čas b---l--kam b-- l----- b-t l-i-a- ---------- būt laikam 0
Má čas. V--am--r-lai-s. V---- i- l----- V-ņ-m i- l-i-s- --------------- Viņam ir laiks. 0
Nemá čas. Vi-a- -av-la-k-. V---- n-- l----- V-ņ-m n-v l-i-a- ---------------- Viņam nav laika. 0
nudit se b-t g---a--īgi b-- g--------- b-t g-r-a-c-g- -------------- būt garlaicīgi 0
Nudí se. Viņ-i ir-ga--aicīgi. V---- i- g---------- V-ņ-i i- g-r-a-c-g-. -------------------- Viņai ir garlaicīgi. 0
Nenudí se. Viņai---v----l--c--i. V---- n-- g---------- V-ņ-i n-v g-r-a-c-g-. --------------------- Viņai nav garlaicīgi. 0
mít hlad būt-iz-a--uš-m b-- i--------- b-t i-s-l-u-a- -------------- būt izsalkušam 0
Máte hlad? V-- -ūs -s-t--z-al-uš-? V-- J-- e--- i--------- V-i J-s e-a- i-s-l-u-i- ----------------------- Vai Jūs esat izsalkuši? 0
Vy nemáte vůbec hlad? Va- Jūs-ne--at --sa-k-ši? V-- J-- n----- i--------- V-i J-s n-e-a- i-s-l-u-i- ------------------------- Vai Jūs neesat izsalkuši? 0
Mít žízeň b-t-iz---p-šam b-- i--------- b-t i-s-ā-u-a- -------------- būt izslāpušam 0
Mají žízeň. Vi-i-i---z---pu--. V--- i- i--------- V-ņ- i- i-s-ā-u-i- ------------------ Viņi ir izslāpuši. 0
Nemají vůbec žízeň. V-ņ- -a- iz-l-----. V--- n-- i--------- V-ņ- n-v i-s-ā-u-i- ------------------- Viņi nav izslāpuši. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Tajné jazyky

Pomocí jazyka chceme vyjádřit, co si myslíme a cítíme. Porozumění je tedy nejdůležitějším úkolem jazyka. Někdy si však lidé nepřejí, aby jim všichni rozuměli. V takových případech si vymyslí tajné jazyky. Tajné jazyky fascinovaly lidi celá tisíciletí. Například Julius Caesar měl svůj vlastní tajný jazyk. Posílal kódované zprávy do všech částí své říše. Jeho nepřátelé tyto šifry nedokázali přečíst. Tajné jazyky jsou chráněnou komunikací. Pomocí tajných jazyků se odlišujeme od ostatních. Ukazujeme, že patříme do výjimečné skupiny. Tajné jazyky užíváme pro různé účely. Milenci si psali a píší šifrované dopisy v každé době. Jisté profesionální skupiny mají také své jazyky. Existují jazyky pro kouzelníky, zloděje nebo byznysmeny. Tajné jazyky se ale nejvíce používají pro politické účely. Tajné jazyky se používaly téměř ve všech válkách. Armáda a kontrarozvědka mají na tajné jazyky své experty. Kryptologie je věda o šifrování. Moderní šifry jsou založené na složitých matematických funkcích. Dají se jen velmi těžko rozluštit. Bez kódovaných jazyků by byl náš život nemyslitelný. Zašifrovaná data se dnes používají všude. Kreditní karty a e-maily -- to vše pracuje s kódy. Dětem připadají tajné jazyky obzvlášť zajímavé. Rády si vyměňují tajné zprávy se svými kamarády. Tajné jazyky jsou dokonce pro vývoj dítěte užitečné… Podporují kreativitu a cit pro jazyk!