Konverzační příručka

cs Nakupování   »   lv Iepirkšanās

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

54 [piecdesmit četri]

Iepirkšanās

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština lotyština Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. Es-vē-o--no-i-kt ----n-. E- v---- n------ d------ E- v-l-s n-p-r-t d-v-n-. ------------------------ Es vēlos nopirkt dāvanu. 0
Ale ne moc drahý. B-t n-k- p-r-k dārg-. B-- n--- p---- d----- B-t n-k- p-r-k d-r-u- --------------------- Bet neko pārāk dārgu. 0
Možná nějakou kabelku? V---ūt--okas-om-ņ-? V----- r----------- V-r-ū- r-k-s-o-i-u- ------------------- Varbūt rokassomiņu? 0
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? K-dā-kr-sā? K--- k----- K-d- k-ā-ā- ----------- Kādā krāsā? 0
Černou, hnědou nebo bílou? Mel--, --ū-----i ba---? M----- b---- v-- b----- M-l-u- b-ū-u v-i b-l-u- ----------------------- Melnu, brūnu vai baltu? 0
Větší nebo menší? L-elu-vai-m-zu? L---- v-- m---- L-e-u v-i m-z-? --------------- Lielu vai mazu? 0
Můžu si prohlédnout tuto? V-- e- v---tu a--k-----šo? V-- e- v----- a------- š-- V-i e- v-r-t- a-s-a-ī- š-? -------------------------- Vai es varētu apskatīt šo? 0
Je z kůže? V-- tā----no-ād-s? V-- t- i- n- ā---- V-i t- i- n- ā-a-? ------------------ Vai tā ir no ādas? 0
Nebo z koženky? Va------r--- --ksl-gās-ādas? V-- t- i- n- m-------- ā---- V-i t- i- n- m-k-l-g-s ā-a-? ---------------------------- Vai tā ir no mākslīgās ādas? 0
Samozřejmě z kůže. N- -d--,-pr--am-. N- ā---- p------- N- ā-a-, p-o-a-s- ----------------- No ādas, protams. 0
Je obzvlášť kvalitní. T--i-----š--la-a-k-a-itā--. T- i- ī---- l--- k--------- T- i- ī-a-i l-b- k-a-i-ā-e- --------------------------- Tā ir īpaši laba kvalitāte. 0
A ta taška je skutečně velmi levná. U- r-k--s-miņa-i- -iešām--ēta. U- r---------- i- t----- l---- U- r-k-s-o-i-a i- t-e-ā- l-t-. ------------------------------ Un rokassomiņa ir tiešām lēta. 0
Tato se mi líbí. T- man--a-ī-. T- m-- p----- T- m-n p-t-k- ------------- Tā man patīk. 0
Vezmu si tuto. T---s ņ--šu. T- e- ņ----- T- e- ņ-m-u- ------------ To es ņemšu. 0
Mohu ji případně vyměnit? V-- es--o-va-ēš- -r- ------ī-? V-- e- t- v----- a-- a-------- V-i e- t- v-r-š- a-ī a-m-i-ī-? ------------------------------ Vai es to varēšu arī apmainīt? 0
Samozřejmě. P--s--ar--evi sa--o----. P--- p-- s--- s--------- P-t- p-r s-v- s-p-o-a-s- ------------------------ Pats par sevi saprotams. 0
Zabalíme ji jako dárek. Mēs-t- i-------i--k- -āva-u. M-- t- i--------- k- d------ M-s t- i-s-i-o-i- k- d-v-n-. ---------------------------- Mēs to iesaiņosim kā dāvanu. 0
Támhle je pokladna. T-r ---i----ā -u-- ir-k-se. T-- p--- t--- p--- i- k---- T-r p-r- t-j- p-s- i- k-s-. --------------------------- Tur pāri tajā pusē ir kase. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…