Konverzační příručka

cs zdůvodnění 3   »   lv kaut ko pamatot 3

77 [sedmdesát sedm]

zdůvodnění 3

zdůvodnění 3

77 [septiņdesmit septiņi]

kaut ko pamatot 3

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština lotyština Poslouchat Více
Proč nejíte ten dort? Kā-ēc-J-s-n-ēd-t-to-ti? K---- J-- n----- t----- K-p-c J-s n-ē-a- t-r-i- ----------------------- Kāpēc Jūs neēdat torti? 0
Musím zhubnout. Man-jās--az-na -v---. M-- j--------- s----- M-n j-s-m-z-n- s-a-s- --------------------- Man jāsamazina svars. 0
Nejím ten dort, protože musím zhubnout. E- --ē---------n---sa----na sva--. E- n----- j- m-- j--------- s----- E- n-ē-u- j- m-n j-s-m-z-n- s-a-s- ---------------------------------- Es neēdu, jo man jāsamazina svars. 0
Proč nepijete to pivo? K-pēc Jūs-ned-e--t-alu? K---- J-- n------- a--- K-p-c J-s n-d-e-a- a-u- ----------------------- Kāpēc Jūs nedzerat alu? 0
Musím ještě řídit. Man-v-l j--ra--. M-- v-- j------- M-n v-l j-b-a-c- ---------------- Man vēl jābrauc. 0
Nepiju ho, protože musím ještě řídit. E--t- -edz--u, -- -a- -ē- jā-----. E- t- n------- j- m-- v-- j------- E- t- n-d-e-u- j- m-n v-l j-b-a-c- ---------------------------------- Es to nedzeru, jo man vēl jābrauc. 0
Proč nepiješ tu kávu? Kāp-- -- n----r -a--ju? K---- t- n----- k------ K-p-c t- n-d-e- k-f-j-? ----------------------- Kāpēc tu nedzer kafiju? 0
Je studená. Tā ir--u-st-. T- i- a------ T- i- a-k-t-. ------------- Tā ir auksta. 0
Nebudu ji pít, protože je studená. E--t--nedz-ru,--- tā -r---k-t-. E- t- n------- j- t- i- a------ E- t- n-d-e-u- j- t- i- a-k-t-. ------------------------------- Es to nedzeru, jo tā ir auksta. 0
Proč nepiješ ten čaj? Kā-ē- -u nedze--t-j-? K---- t- n----- t---- K-p-c t- n-d-e- t-j-? --------------------- Kāpēc tu nedzer tēju? 0
Nemám cukr. Man-n---cukur-. M-- n-- c------ M-n n-v c-k-r-. --------------- Man nav cukura. 0
Nepiju ten čaj, protože nemám cukr. Es to-----er---j--ma--n-v c-k--a. E- t- n------- j- m-- n-- c------ E- t- n-d-e-u- j- m-n n-v c-k-r-. --------------------------------- Es to nedzeru, jo man nav cukura. 0
Proč nejíte tu polévku? K--ē- -ūs--e---- -upu? K---- J-- n----- z---- K-p-c J-s n-ē-a- z-p-? ---------------------- Kāpēc Jūs neēdat zupu? 0
Neobjednal jsem si ji. Es t---ep-s--ī--. E- t- n---------- E- t- n-p-s-t-j-. ----------------- Es to nepasūtīju. 0
Nebudu ji jíst, protože jsem si ji neobjednal. Es to n---u,-j- --p-sūtīj-. E- t- n----- j- n---------- E- t- n-ē-u- j- n-p-s-t-j-. --------------------------- Es to neēdu, jo nepasūtīju. 0
Proč nejíte to maso? K-p-c Jūs neē-at--aļu? K---- J-- n----- g---- K-p-c J-s n-ē-a- g-ļ-? ---------------------- Kāpēc Jūs neēdat gaļu? 0
Jsem vegetarián. Es-es----e-etā-i--e. E- e--- v----------- E- e-m- v-ģ-t-r-e-e- -------------------- Es esmu veģetāriete. 0
Nejím to, protože jsem vegetarián. E- -o ---d-,-jo-e-----e---āriet-. E- t- n----- j- e--- v----------- E- t- n-ē-u- j- e-m- v-ģ-t-r-e-e- --------------------------------- Es to neēdu, jo esmu veģetāriete. 0

Gesta pomáhají při učení nových slov

Když se učíme slovíčka, má náš mozek spoustu práce. Musí uložit každé nové slovo. Můžete však svému mozku v učení pomoct. A to pomocí gest. Gesta pomáhají naší paměti. Lépe si zapamatuje slova, když zároveň zpracovává i gesta. Jasně to prokázala jedna studie. Vědci nechali studenty učit se slovíčka. Tato slova však ve skutečnosti neexistovala. Byla součástí umělého jazyka. Několik slov se studenti učili pomocí gest. To znamená, že studenti tato slova nejen slyšeli či četli. Pomocí gest také napodobovali význam těchto slov. Při učení byla monitorována činnost jejich mozku. Během pokusu došli vědci k zajímavému závěru. Při učení slovíček pomocí gest bylo aktivnějších více oblastí mozku. Kromě centra řeči projevovaly aktivitu také senzomotorické oblasti. Tato přebytečná mozková aktivita ovlivňuje naši paměť. Při učení pomocí gest se vytvoří komplexní síť. Tyto sítě uchovají nová slova na více místech v mozku. Slovní zásoba je tak zpracovávána efektivněji. Když potom chceme použít určitá slova, náš mozek je rychleji najde. Jsou také lépe uložena. Je ale důležité, aby mělo gesto s takovým slovem spojitost. Náš mozek rozezná, když slovo a gesto k sobě nepatří. Nové objevy mohou vést k novým vyučovacím metodám. Jedinci, kteří toho o jazycích vědí málo, se často učí pomalu. Možná by se jim učilo lépe, kdyby slova fyzicky napodobovali…