Konverzační příručka

cs Ovoce a potraviny   »   lv Augļi un pārtikas produkti

15 [patnáct]

Ovoce a potraviny

Ovoce a potraviny

15 [piecpadsmit]

Augļi un pārtikas produkti

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština lotyština Poslouchat Více
Mám jahodu. Man -- z-me-e. M-- i- z------ M-n i- z-m-n-. -------------- Man ir zemene. 0
Mám kiwi a meloun. Ma--i- --vi -n-melon-. M-- i- k--- u- m------ M-n i- k-v- u- m-l-n-. ---------------------- Man ir kivi un melone. 0
Mám pomeranč a grep. Ma--ir-apelsī-s-u- ----frū-s. M-- i- a------- u- g--------- M-n i- a-e-s-n- u- g-e-f-ū-s- ----------------------------- Man ir apelsīns un greifrūts. 0
Mám jablko a mango. M---i- ā---- un -ang-. M-- i- ā---- u- m----- M-n i- ā-o-s u- m-n-o- ---------------------- Man ir ābols un mango. 0
Mám banán a ananas. Man ir--a--n- -n-----ass. M-- i- b----- u- a------- M-n i- b-n-n- u- a-a-a-s- ------------------------- Man ir banāns un ananass. 0
Dělám ovocný salát. E--ga-a-oju-aug-u--a-āt-s. E- g------- a---- s------- E- g-t-v-j- a-g-u s-l-t-s- -------------------------- Es gatavoju augļu salātus. 0
Jím toast. E- --- ---t--maizi. E- ē-- t----------- E- ē-u t-s-e-m-i-i- ------------------- Es ēdu tostermaizi. 0
Jím toast s máslem. E--ē----ost-rma--- ar----es-u. E- ē-- t---------- a- s------- E- ē-u t-s-e-m-i-i a- s-i-s-u- ------------------------------ Es ēdu tostermaizi ar sviestu. 0
Jím toast s máslem a marmeládou. Es--du---s--r-a--- -- s-i------n---rm-lā--. E- ē-- t---------- a- s------ u- m--------- E- ē-u t-s-e-m-i-i a- s-i-s-u u- m-r-e-ā-i- ------------------------------------------- Es ēdu tostermaizi ar sviestu un marmelādi. 0
Jím sendvič. Es --u s-ndv-ču. E- ē-- s-------- E- ē-u s-n-v-č-. ---------------- Es ēdu sendviču. 0
Jím sendvič s margarínem. E---du ----vi-u--r ----a----. E- ē-- s------- a- m--------- E- ē-u s-n-v-č- a- m-r-a-ī-u- ----------------------------- Es ēdu sendviču ar margarīnu. 0
Jím sendvič s margarínem a rajčetem. E----- ----v-č- -- mar-a---u-un-tomāt-. E- ē-- s------- a- m-------- u- t------ E- ē-u s-n-v-č- a- m-r-a-ī-u u- t-m-t-. --------------------------------------- Es ēdu sendviču ar margarīnu un tomātu. 0
Potřebujeme chléb a rýži. M--s-v---- -a--i--n------. M--- v---- m---- u- r----- M-m- v-j-g m-i-i u- r-s-s- -------------------------- Mums vajag maizi un rīsus. 0
Potřebujeme rybu a steaky. M-ms-v--a- z-vi------t-----. M--- v---- z---- u- s------- M-m- v-j-g z-v-s u- s-e-k-s- ---------------------------- Mums vajag zivis un steikus. 0
Potřebujeme pizzu a špagety. Mum- v---- picu-un sp--e--. M--- v---- p--- u- s------- M-m- v-j-g p-c- u- s-a-e-i- --------------------------- Mums vajag picu un spageti. 0
Co ještě potřebujeme? Ko -u-s -ē- --j--? K- m--- v-- v----- K- m-m- v-l v-j-g- ------------------ Ko mums vēl vajag? 0
Potřebujeme mrkev a rajčata na polévku. M--- -aj-g --r-ān-s u--to-ātus z---i. M--- v---- b------- u- t------ z----- M-m- v-j-g b-r-ā-u- u- t-m-t-s z-p-i- ------------------------------------- Mums vajag burkānus un tomātus zupai. 0
Kde je supermarket? Ku---- -------k-l-? K-- i- l----------- K-r i- l-e-v-i-a-s- ------------------- Kur ir lielveikals? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Média a jazyky

Náš jazyk ovlivňují také média. Velkou roli hrají zejména nová média. Zcela nový jazyk vznikl díky SMS, e-mailům a chatům. Jazyk těchto médií je samozřejmě v každé zemi jiný. Určité charakteristické znaky však mají všechny mediální jazyky. Pro nás uživatele je samozřejmě velmi důležitá především rychlost. Ačkoliv píšeme, chceme vytvořit živou komunikaci. To znamená, že si chceme co nejrychleji vyměnit informace. Simulujeme tedy situaci reálného rozhovoru. Náš jazyk tím získá ústní charakter. Slova a věty se velmi často zkracují. Gramatická pravidla nebo interpunkce jsou často ignorovány. Náš pravopis je volnější, předložky často úplně chybí. Pocity se v mediálním jazyku verbálně vyjadřují jen zřídka. Používáme raději tzv. emotikony. To jsou symboly, které ukazují, co právě cítíme. Existují také speciální kódy pro SMS a slang pro chatování. Jazyk médií je proto velmi redukovaný. Všichni uživatelé jej však používají podobným způsobem. Studie ukazují, že vzdělání nebo intelekt nehrají žádnou roli. Jazyk médií používají rádi hlavně mladí lidé. Kritici se proto domnívají, že náš jazyk je v nebezpečí. Věda tento fenomén nevidí tak kriticky. Neboť děti mohou rozlišovat, kdy a jak co napíší. Odborníci věří, že jazyk nových médií má dokonce své výhody. U dětí totiž podporují jazykové schopnosti a kreativitu. Navíc se dnes opět více píše - žádné dopisy ale e-maily! A to nás přece těší!