Konverzační příručka

cs Přídavná jména 3   »   lv Īpašības vārdi 3

80 [osmdesát]

Přídavná jména 3

Přídavná jména 3

80 [astoņdesmit]

Īpašības vārdi 3

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština lotyština Poslouchat Více
Ona má psa. V------r s-ns. V---- i- s---- V-ņ-i i- s-n-. -------------- Viņai ir suns. 0
Ten pes je velký. S--s--r l--l-. S--- i- l----- S-n- i- l-e-s- -------------- Suns ir liels. 0
Má velkého psa. Viņ-- -r-l-els s---. V---- i- l---- s---- V-ņ-i i- l-e-s s-n-. -------------------- Viņai ir liels suns. 0
Má dům. V-ņai-ir-----. V---- i- m---- V-ņ-i i- m-j-. -------------- Viņai ir māja. 0
Ten dům je malý. M-j- i---a--. M--- i- m---- M-j- i- m-z-. ------------- Māja ir maza. 0
Má malý dům. V-ņai -r -a-- -ā-a. V---- i- m--- m---- V-ņ-i i- m-z- m-j-. ------------------- Viņai ir maza māja. 0
Bydlí v hotelu. V----dzīvo-v-es---ā. V--- d---- v-------- V-ņ- d-ī-o v-e-n-c-. -------------------- Viņš dzīvo viesnīcā. 0
Ten hotel je levný. Vi-sn--a -r ----. V------- i- l---- V-e-n-c- i- l-t-. ----------------- Viesnīca ir lēta. 0
Bydlí v levném hotelu. V-ņš dzī-o ---ā --es----. V--- d---- l--- v-------- V-ņ- d-ī-o l-t- v-e-n-c-. ------------------------- Viņš dzīvo lētā viesnīcā. 0
Má auto. Viņ-------ašīna. V---- i- m------ V-ņ-m i- m-š-n-. ---------------- Viņam ir mašīna. 0
To auto je drahé. Mašī-a -- -ā-g-. M----- i- d----- M-š-n- i- d-r-a- ---------------- Mašīna ir dārga. 0
Má drahé auto. Viņam -r ------ma-īn-. V---- i- d---- m------ V-ņ-m i- d-r-a m-š-n-. ---------------------- Viņam ir dārga mašīna. 0
Čte román. Vi---l----ro----. V--- l--- r------ V-ņ- l-s- r-m-n-. ----------------- Viņš lasa romānu. 0
Ten román je nudný. Rom--- ---g--la-c-gs. R----- i- g---------- R-m-n- i- g-r-a-c-g-. --------------------- Romāns ir garlaicīgs. 0
Čte nudný román. Viņš -asa ---l---ī-u ro-ānu. V--- l--- g--------- r------ V-ņ- l-s- g-r-a-c-g- r-m-n-. ---------------------------- Viņš lasa garlaicīgu romānu. 0
Dívá se na film. Vi-- sk-----film-. V--- s----- f----- V-ņ- s-a-ā- f-l-u- ------------------ Viņa skatās filmu. 0
Ten film je napínavý. F-l-a ir --zr-u--š-. F---- i- a---------- F-l-a i- a-z-a-j-š-. -------------------- Filma ir aizraujoša. 0
Dívá se na napínavý film. Vi-- ska--- aizra-još----l-u. V--- s----- a--------- f----- V-ņ- s-a-ā- a-z-a-j-š- f-l-u- ----------------------------- Viņa skatās aizraujošu filmu. 0

Akademický jazyk

Akademický jazyk je jazyk sám pro sebe. Používá se v odborných diskuzích. Používá se také v akademických publikacích. Dříve byly jednotné akademické jazyky. V Evropě dominovala v akademických kruzích latina. Dnes je naopak nejvýznamnějším akademickým jazykem angličtina. Akademické jazyky jsou určitým typem nářečí. Obsahují mnoho specifických pojmů. Nejpodstatnějšími znaky jsou standardizace a formalizace. Někteří si myslí, že akademici mluví nesrozumitelně schválně. Když je něco složité, vypadá to i inteligentně. Akademická obec se však zaměřuje na pravdu. Měla by tedy používat neutrální jazyk. Žádné rétorické obraty nebo květnatá rčení do něj nepatří. Existuje však mnoho příkladů zbytečně komplikovaného jazyka. A vypadá to, že komplikovaný jazyk člověka fascinuje! Studie prokázaly, že složitějšímu jazyku více věříme. Lidé měli v rámci testu zodpovědět několik otázek. Měli na výběr z několika možností. Některé odpovědi byly formulovány jednoduše, některé naopak velmi složitě. Většina lidí zvolila složitou odpověď. Ta ale nedávala smysl! Lidé se nechali jazykem oklamat. Přestože obsah byl absurdní, zaujala je forma. Psát složitě není ale vždy umění. Jak zabalit jednoduchý obsah do složité formy, se dá naučit. Naproti tomu vyjádřit složité věci jednoduše, není tak jednoduché. Někdy je tedy jednoduché ve skutečnosti složité…