Konverzační příručka

cs Včera – dnes – zítra   »   lv Vakar – šodien – rīt

10 [deset]

Včera – dnes – zítra

Včera – dnes – zítra

10 [desmit]

Vakar – šodien – rīt

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština lotyština Poslouchat Více
Včera byla sobota. V--ar -ij--sest--e-a. V---- b--- s--------- V-k-r b-j- s-s-d-e-a- --------------------- Vakar bija sestdiena. 0
Včera jsem byl / byla v kině. V--ar ---bij- ki-o. V---- e- b--- k---- V-k-r e- b-j- k-n-. ------------------- Vakar es biju kino. 0
Ten film byl zajímavý. Film--b--a ---er-s-nt-. F---- b--- i----------- F-l-a b-j- i-t-r-s-n-a- ----------------------- Filma bija interesanta. 0
Dnes je neděle. Š--i---i------d---a. Š----- i- s--------- Š-d-e- i- s-ē-d-e-a- -------------------- Šodien ir svētdiena. 0
Dnes nepracuji. Šodie- ---n---r--āj-. Š----- e- n---------- Š-d-e- e- n-s-r-d-j-. --------------------- Šodien es nestrādāju. 0
Zůstanu doma. E--pa-i------j-s. E- p------ m----- E- p-l-e-u m-j-s- ----------------- Es palieku mājās. 0
Zítra je pondělí. Rī- ir----m--ena. R-- i- p--------- R-t i- p-r-d-e-a- ----------------- Rīt ir pirmdiena. 0
Zítra zase pracuji. R-t ----tka- st-ā-āšu. R-- e- a---- s-------- R-t e- a-k-l s-r-d-š-. ---------------------- Rīt es atkal strādāšu. 0
Pracuji v kanceláři. E- s--------bi-oj-. E- s------- b------ E- s-r-d-j- b-r-j-. ------------------- Es strādāju birojā. 0
Kdo je to? K-- t----r? K-- t-- i-- K-s t-s i-? ----------- Kas tas ir? 0
To je Petr. Ta- ir P--eri-. T-- i- P------- T-s i- P-t-r-s- --------------- Tas ir Pēteris. 0
Petr je student. Pē----s -r -----n-s. P------ i- s-------- P-t-r-s i- s-u-e-t-. -------------------- Pēteris ir students. 0
Kdo je to? K-s ---ir? K-- t- i-- K-s t- i-? ---------- Kas tā ir? 0
To je Marta. Tā -- ---t-. T- i- M----- T- i- M-r-a- ------------ Tā ir Marta. 0
Marta je sekretářka. M-r-a--r s-k-etā-e. M---- i- s--------- M-r-a i- s-k-e-ā-e- ------------------- Marta ir sekretāre. 0
Petr a Marta jsou přátelé. Pēt-ris un Ma-ta--r d--ug-. P------ u- M---- i- d------ P-t-r-s u- M-r-a i- d-a-g-. --------------------------- Pēteris un Marta ir draugi. 0
Petr je Martin přítel. P----i---r -a--as --augs. P------ i- M----- d------ P-t-r-s i- M-r-a- d-a-g-. ------------------------- Pēteris ir Martas draugs. 0
Marta je Petrova přítelkyně. Mar-a--r Pēt--a-d-aud-ene. M---- i- P----- d--------- M-r-a i- P-t-r- d-a-d-e-e- -------------------------- Marta ir Pētera draudzene. 0

Učení ve spánku

Znalost cizích jazyků patří dnes k všeobecnému vzdělání. Kdyby jen nebylo to učení tak namáhavé! Pro všechny, kteří s tím mají problémy, máme dobrou zprávu. Neboť nejefektivnější je učení ve spánku. To je závěr několika vědeckých studií. A toho můžeme využít právě při studiu jazyků. Ve spánku zpracováváme zážitky z celého dne. Náš mozek analyzuje nové dojmy. Všechno, co jsme zažili, znovu promyslí. V našem mozku se ukládá nový obsah. Zvlášť dobře se uloží to, co se událo těsně před usnutím. Proto je dobré si důležité věci večer před usnutím ještě zopakovat. Za každý obsah učení odpovídá jiná fáze spánku. REM fáze spánku podporuje psychomotorické učení. Sem patří například hudba nebo sport. Naproti tomu k osvojení samotných znalostí dochází v hlubokém spánku. V něm se opakuje všechno, co jsme učením získali. Takže také slovíčka a gramatika! Když se učíme jazyky, musí náš mozek hodně pracovat. Musí si uložit nová slova a nová pravidla. Ve spánku se všechno odehrává znovu. Vědci to nazývají fází přehrávání. Důležité však je, abychom spali dobře. Tělo i duše si musí dobře odpočinout. Jen tak může mozek dokonale pracovat. Můžeme tedy říci: dobrý spánek znamená dobrou paměť. Zatímco my odpočíváme, je náš mozek stále aktivní… Takže: Gute Nacht, good night, buona notte, dobrou noc!