Konverzační příručka

cs V přírodě   »   lv Dabā

26 [dvacet šest]

V přírodě

V přírodě

26 [divdesmit seši]

Dabā

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština lotyština Poslouchat Více
Vidíš tu věž? Vai-tu-----red-- to-ni? V-- t- t-- r---- t----- V-i t- t-r r-d-i t-r-i- ----------------------- Vai tu tur redzi torni? 0
Vidíš tu horu? V----u---r---dz- --l--? V-- t- t-- r---- k----- V-i t- t-r r-d-i k-l-u- ----------------------- Vai tu tur redzi kalnu? 0
Vidíš tu vesnici? V-- tu---------i-cie----? V-- t- t-- r---- c------- V-i t- t-r r-d-i c-e-a-u- ------------------------- Vai tu tur redzi ciematu? 0
Vidíš tu řeku? Va- -u---r-r-dz---p-? V-- t- t-- r---- u--- V-i t- t-r r-d-i u-i- --------------------- Vai tu tur redzi upi? 0
Vidíš ten most? V-- tu tu- --dzi--i-tu? V-- t- t-- r---- t----- V-i t- t-r r-d-i t-l-u- ----------------------- Vai tu tur redzi tiltu? 0
Vidíš to jezero? V-i tu t-r-red-i-e----? V-- t- t-- r---- e----- V-i t- t-r r-d-i e-e-u- ----------------------- Vai tu tur redzi ezeru? 0
Tamten pták se mi líbí. Ta- p-t-s -a------k. T-- p---- m-- p----- T-s p-t-s m-n p-t-k- -------------------- Tas putns man patīk. 0
Tamten strom se mi líbí. Ta- -o----an -a--k. T-- k--- m-- p----- T-s k-k- m-n p-t-k- ------------------- Tas koks man patīk. 0
Tamten kámen se mi líbí. T-s -k-e-- man-patī-. T-- a----- m-- p----- T-s a-m-n- m-n p-t-k- --------------------- Tas akmens man patīk. 0
Tamten park se mi líbí. Ta---ark- m-n p-tī-. T-- p---- m-- p----- T-s p-r-s m-n p-t-k- -------------------- Tas parks man patīk. 0
Ta zahrada se mi líbí. T----------an--a-ī-. T-- d---- m-- p----- T-s d-r-s m-n p-t-k- -------------------- Tas dārzs man patīk. 0
Tato květina se mi líbí. Šī -uķ---a---at--. Š- p--- m-- p----- Š- p-ķ- m-n p-t-k- ------------------ Šī puķe man patīk. 0
Líbí se mi to. M-- t-- -ķi-- -a-k-. M-- t-- š---- j----- M-n t-s š-i-t j-u-s- -------------------- Man tas šķiet jauks. 0
Připadá mi to zajímavé. M-n-t-s-š-i----n---esan--. M-- t-- š---- i----------- M-n t-s š-i-t i-t-r-s-n-s- -------------------------- Man tas šķiet interesants. 0
To je nádherné. M-n tas---iet brīn-m-kai-ts. M-- t-- š---- b------------- M-n t-s š-i-t b-ī-u-s-a-s-s- ---------------------------- Man tas šķiet brīnumskaists. 0
To je ošklivé. M-----s š---- neglīts. M-- t-- š---- n------- M-n t-s š-i-t n-g-ī-s- ---------------------- Man tas šķiet neglīts. 0
Připadá mi to nudné. Ma- t-s-š-i-- g----i----. M-- t-- š---- g---------- M-n t-s š-i-t g-r-a-c-g-. ------------------------- Man tas šķiet garlaicīgs. 0
To je strašné. Man--a--šķ--t ša-smīg-. M-- t-- š---- š-------- M-n t-s š-i-t š-u-m-g-. ----------------------- Man tas šķiet šausmīgs. 0

Jazyky a přísloví

V každém jazyce existují přísloví. Přísloví jsou tudíž důležitou součástí národní identity. Na příslovích lze vidět hodnoty a normy každé země. Jejich forma je všeobecně známá a pevná, tedy neměnná. Přísloví jsou vždy krátká a výstižná. Často je v nich použita metafora. Hodně přísloví má také poetickou stavbu. Většina přísloví nám radí nebo ukazuje pravidla chování. Některá přísloví jsou však i výrazně kritická. Také často používají stereotypy. Jsou také údajně velmi typické pro určitou zemi nebo národ. Přísloví mají velmi dlouhou tradici. Již Aristoteles je oslavoval jako krátká, filozofická dílka. V rétorice a literatuře jsou důležitým stylistickým prostředkem. Jejich zvláštností je, že jsou stále aktuální. V lingvistice mají svou vlastní disciplínu. Mnohá přísloví existují ve více jazycích. Lexikálně tedy mohou být shodná. Lidé hovořící různými jazyky potom používají stejná slova. Bellende Hunde beißen nicht, Perro que ladra no muerde. (DE-ES) Jiná přísloví jsou shodná sémanticky. To znamená, že stejný obsah se vyjádří jinými slovy. Appeler un chat un chat, Dire pane al pane e vino al vino. (FR-IT) Přísloví nám také pomáhají porozumět jiným národům a jiné kultuře. Nejzajímavější jsou přísloví, která jsou na celém světě. Týkají se „velkých“ témat lidského života. Tato přísloví tak vyjadřují univerzální zkušenosti. Ukazují, že jsme všichni stejní bez ohledu na to, jakým jazykem hovoříme!