Konverzační příručka

cs Práce   »   lv Strādāšana

55 [padesát pět]

Práce

Práce

55 [piecdesmit pieci]

Strādāšana

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština lotyština Poslouchat Více
Čím se živíte? K-s-J-s-e--t---c----f--ij--? K-- J-- e--- p-- p---------- K-s J-s e-a- p-c p-o-e-i-a-? ---------------------------- Kas Jūs esat pēc profesijas? 0
Můj manžel je povoláním lékař. M----v-r- -ēc--r-f-s-jas--r ārs-s. M--- v--- p-- p--------- i- ā----- M-n- v-r- p-c p-o-e-i-a- i- ā-s-s- ---------------------------------- Mans vīrs pēc profesijas ir ārsts. 0
Já pracuji jako zdravotní sestra na půl úvazku. Es----ā-āj--uz-p-sslo--- --r --d-ā-u. E- s------- u- p-------- p-- m------- E- s-r-d-j- u- p-s-l-d-i p-r m-d-ā-u- ------------------------------------- Es strādāju uz pusslodzi par medmāsu. 0
Brzy půjdeme do důchodu. Drīz -u---b-s -e-s-ja. D--- m--- b-- p------- D-ī- m-m- b-s p-n-i-a- ---------------------- Drīz mums būs pensija. 0
Ale daně jsou vysoké. Be---o-o--- i--l-e--. B-- n------ i- l----- B-t n-d-k-i i- l-e-i- --------------------- Bet nodokļi ir lieli. 0
A zdravotní pojištění je drahé. U- --d-cī--s---a----ši--ša---ir d----. U- m---------- a------------ i- d----- U- m-d-c-n-s-ā a-d-o-i-ā-a-a i- d-r-a- -------------------------------------- Un medicīniskā apdrošināšana ir dārga. 0
Čím chceš jednou být? P-r ko -u-g-ibi-----? P-- k- t- g---- k---- P-r k- t- g-i-i k-ū-? --------------------- Par ko tu gribi kļūt? 0
Chtěl / chtěla bych být inženýrem / inženýrkou. E- v-l-s k-----n-e--e---. E- v---- k--- i---------- E- v-l-s k-ū- i-ž-n-e-i-. ------------------------- Es vēlos kļūt inženieris. 0
Chci jít na univerzitu. E- gribu s--d-- un---r-i-ātē. E- g---- s----- u------------ E- g-i-u s-u-ē- u-i-e-s-t-t-. ----------------------------- Es gribu studēt universitātē. 0
Jsem na stáži. Es --mu----kt-ka---. E- e--- p----------- E- e-m- p-a-t-k-n-s- -------------------- Es esmu praktikants. 0
Nevydělávám moc. Es-no-elnu-n- -p--i--au--. E- n------ n- ī---- d----- E- n-p-l-u n- ī-a-i d-u-z- -------------------------- Es nopelnu ne īpaši daudz. 0
Dělám stáž v zahraničí. E----m---raks- ā-ze-ēs. E- e--- p----- ā------- E- e-m- p-a-s- ā-z-m-s- ----------------------- Es esmu praksē ārzemēs. 0
To je můj šéf. Ta--ir-m--- pr--k-nie--. T-- i- m--- p----------- T-s i- m-n- p-i-k-n-e-s- ------------------------ Tas ir mans priekšnieks. 0
Mám milé spolupracovníky. Man ir-j-uki---l-ģ-. M-- i- j---- k------ M-n i- j-u-i k-l-ģ-. -------------------- Man ir jauki kolēģi. 0
V poledne jdeme vždy do kantýny. Pu---e--s m-s--ie--ē--e-a---- -z---u-a--d----. P-------- m-- v------ e--- u- u------- ē------ P-s-i-n-s m-s v-e-m-r e-a- u- u-ņ-m-m- ē-n-c-. ---------------------------------------------- Pusdienās mēs vienmēr ejam uz uzņēmuma ēdnīcu. 0
Hledám práci. E- m--l--u --r-a-ie--. E- m------ d---------- E- m-k-ē-u d-r-a-i-t-. ---------------------- Es meklēju darbavietu. 0
Už rok jsem nezaměstnaný / nezaměstnaná. E- -a---adu ------ez da---. E- j-- g--- e--- b-- d----- E- j-u g-d- e-m- b-z d-r-a- --------------------------- Es jau gadu esmu bez darba. 0
V této zemi je příliš mnoho nezaměstnaných. Ša---valst--i-----āk--a--z--e-d-r-ni-k-. Š--- v----- i- p---- d---- b------------ Š-j- v-l-t- i- p-r-k d-u-z b-z-a-b-i-k-. ---------------------------------------- Šajā valstī ir pārāk daudz bezdarbnieku. 0

Paměť potřebuje řeč

Většina lidí si pamatuje svůj první den ve škole. Avšak den, který tomu předcházel, si už nevybavuje. Z prvních let našeho života si nepamatujeme téměř nic. Ale proč tomu tak je? Proč si nepamatujeme, co jsme jako malé děti zažily? Důvodem je náš vývoj. Řeč a paměť se vyvíjejí zhruba ve stejnou dobu. A proto, abychom si něco zapamatovali, potřebujeme řeč. To znamená, že člověk potřebuje mít slova k tomu, co prožil. Vědci provedli s dětmi různé testy. Učinili přitom zajímavý objev. Jakmile se děti naučí mluvit, zapomenou vše, co se stalo předtím. Počátek řeči je tedy zároveň počátkem paměti. Děti se naučí mnohé během prvních tří let života. Každým dnem zažívají něco nového. Mají v tomto věku také důležité zkušenosti. Přesto to všechno zmizí. Psychologové označují tento fenomén jako dětskou amnézii. Zůstanou pouze věci, které jsou děti schopné pojmenovat. Osobní zážitky uchovává autobiografická paměť. Funguje jako deník. Zaznamenává se do ní vše důležité v našem životě. Tím formuje autobiografická paměť také naši identitu. Její vývoj je však závislý na učení rodného jazyka. A svou paměť můžeme aktivovat pouze pomocí řeči. Věci, které jsme se jako děti naučili, nejsou pochopitelně ztraceny. Jsou uloženy někde v našem mozku. Už k nim však nemáme přístup… -- smůla, že?