Konverzační příručka

V restauraci 4   »   Au restaurant 4

32 [třicet dva]

V restauraci 4

V restauraci 4

32 [trente-deux]

+

Au restaurant 4

+

Kliknutím na libovolnou mezeru můžete zobrazit text nebo:   

čeština francouzština Poslouchat Více
Jednou hranolky s kečupem. Un- p------ d- f----- a--- d- k------. Une portion de frites avec du ketchup. 0 +
A dvakrát s majonézou. Et d--- a--- d- l- m---------. Et deux avec de la mayonnaise. 0 +
A třikrát párek s hořčicí. Et t---- s-------- g------- a--- d- l- m-------. Et trois saucisses grillées avec de la moutarde. 0 +
     
Jakou máte zeleninu? Qu---- c- q-- v--- a--- c---- l------ ? Qu’est ce que vous avez comme légumes ? 0 +
Máte fazole? Av------- d-- h------- ? Avez-vous des haricots ? 0 +
Máte květák? Av------- d- c--------- ? Avez-vous du chou-fleur ? 0 +
     
Mám rád / ráda kukuřici. J’---- b--- l- m---. J’aime bien le maïs. 0 +
Mám rád / ráda okurky. J’---- b--- l- c--------. J’aime bien le concombre. 0 +
Mám rád / ráda rajčata. J’---- b--- l-- t------. J’aime bien les tomates. 0 +
     
Máte také rád / ráda pórek? Ai-------- a---- l- p------ ? Aimez-vous aussi le poireau ? 0 +
Máte také rád / ráda kyselé zelí? Ai-------- a---- l- c--------- ? Aimez-vous aussi la choucroute ? 0 +
Máte také rád / ráda čočku? Ai-------- a---- l-- l-------- ? Aimez-vous aussi les lentilles ? 0 +
     
Máš také rád / ráda mrkev? Ai------ a---- l-- c------- ? Aimes-tu aussi les carottes ? 0 +
Máš také rád / ráda brokolici? Ai------ a---- l-- b------- ? Aimes-tu aussi les brocolis ? 0 +
Máš také rád / ráda papriku? Ai------ a---- l- p------ ? Aimes-tu aussi le poivron ? 0 +
     
Nemám rád cibuli. Je n----- p-- l-- o------. Je n’aime pas les oignons. 0 +
Nemám rád olivy. Je n----- p-- l-- o-----. Je n’aime pas les olives. 0 +
Nemám rád houby. Je n----- p-- l-- c----------. Je n’aime pas les champignons. 0 +
     

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Tónové jazyky

Většina jazyků, kterými se na světě mluví, jsou tónové. U tónových jazyků je rozhodující výška tónů. Ta určuje, jaký význam slova nebo slabiky mají. Tón je tedy pevně spojen se slovem. Většina jazyků, kterými se hovoří v Asii, jsou tónové. Patří k nim například čínština, thajština a vietnamština. Také v Africe je mnoho tónových jazyků. Mnohé domorodé jazyky Ameriky patří rovněž k tónovým jazykům. Indoevropské jazyky obsahují většinou jen tonální prvky. To se týká například i švédštiny nebo srbštiny. Počet tónových výšek se v jednotlivých jazycích liší. V čínštině existují čtyři různé tóny. Slabika ma může tak mít čtyři významy. Znamená matka, konopí, kůň a nadávat . Zajímavé je, že tónové jazyky mají vliv i na náš sluch. Ukázaly to studie týkající se absolutního sluchu. Absolutní sluch je schopnost přesně určit výšku tónu. V Evropě a Severní Americe se absolutní sluch vyskytuje jen zřídka. Má jej méně než 1 člověk z 10 000. U rodilých mluvčích čínštiny je tomu jinak. Zde má tuto zvláštní schopnost 9krát více lidí. Jako malé děti jsme měli absolutní sluch všichni. Potřebujeme jej totiž, abychom se naučili správně mluvit. Bohužel však jej většina lidí zase ztratí. Výška tónů je samozřejmě důležitá také v hudbě. To platí zejména pro kultury, které mluví tónovými jazyky. Ty musí melodii velmi přesně dodržovat. Jinak může být z krásné milostné písně nesmyslný zpěv!