Konverzační příručka

cs Pocity   »   fr Les sentiments

56 [padesát šest]

Pocity

Pocity

56 [cinquante-six]

Les sentiments

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština francouzština Poslouchat Více
mít chuť av-i--envie a---- e---- a-o-r e-v-e ----------- avoir envie 0
Máme chuť. No-s---o---en-i-. N--- a---- e----- N-u- a-o-s e-v-e- ----------------- Nous avons envie. 0
Nemáme žádnou chuť. N-us-n’avo-s -a----v--. N--- n------ p-- e----- N-u- n-a-o-s p-s e-v-e- ----------------------- Nous n’avons pas envie. 0
mít strach av-i----ur a---- p--- a-o-r p-u- ---------- avoir peur 0
Mám strach. J-ai-p-ur. J--- p---- J-a- p-u-. ---------- J’ai peur. 0
Nemám žádný strach. Je -’-- -as-pe--. J- n--- p-- p---- J- n-a- p-s p-u-. ----------------- Je n’ai pas peur. 0
mít čas a-o-- le-tem-s a---- l- t---- a-o-r l- t-m-s -------------- avoir le temps 0
Má čas. Il - -- -emps. I- a l- t----- I- a l- t-m-s- -------------- Il a le temps. 0
Nemá čas. I--n-a p---le--e-ps. I- n-- p-- l- t----- I- n-a p-s l- t-m-s- -------------------- Il n’a pas le temps. 0
nudit se s’e----er s-------- s-e-n-y-r --------- s’ennuyer 0
Nudí se. El-e s-e----e. E--- s-------- E-l- s-e-n-i-. -------------- Elle s’ennuie. 0
Nenudí se. Elle-n--s’-n--i- -a-. E--- n- s------- p--- E-l- n- s-e-n-i- p-s- --------------------- Elle ne s’ennuie pas. 0
mít hlad av-i--fa-m a---- f--- a-o-r f-i- ---------- avoir faim 0
Máte hlad? Avez--ous -a-m ? A-------- f--- ? A-e---o-s f-i- ? ---------------- Avez-vous faim ? 0
Vy nemáte vůbec hlad? N-ave--v-u- p-s-f-im ? N---------- p-- f--- ? N-a-e---o-s p-s f-i- ? ---------------------- N’avez-vous pas faim ? 0
Mít žízeň a-o-r -oif a---- s--- a-o-r s-i- ---------- avoir soif 0
Mají žízeň. Ils -nt s--f. I-- o-- s---- I-s o-t s-i-. ------------- Ils ont soif. 0
Nemají vůbec žízeň. Ils--’o-- p-s -oif. I-- n---- p-- s---- I-s n-o-t p-s s-i-. ------------------- Ils n’ont pas soif. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Tajné jazyky

Pomocí jazyka chceme vyjádřit, co si myslíme a cítíme. Porozumění je tedy nejdůležitějším úkolem jazyka. Někdy si však lidé nepřejí, aby jim všichni rozuměli. V takových případech si vymyslí tajné jazyky. Tajné jazyky fascinovaly lidi celá tisíciletí. Například Julius Caesar měl svůj vlastní tajný jazyk. Posílal kódované zprávy do všech částí své říše. Jeho nepřátelé tyto šifry nedokázali přečíst. Tajné jazyky jsou chráněnou komunikací. Pomocí tajných jazyků se odlišujeme od ostatních. Ukazujeme, že patříme do výjimečné skupiny. Tajné jazyky užíváme pro různé účely. Milenci si psali a píší šifrované dopisy v každé době. Jisté profesionální skupiny mají také své jazyky. Existují jazyky pro kouzelníky, zloděje nebo byznysmeny. Tajné jazyky se ale nejvíce používají pro politické účely. Tajné jazyky se používaly téměř ve všech válkách. Armáda a kontrarozvědka mají na tajné jazyky své experty. Kryptologie je věda o šifrování. Moderní šifry jsou založené na složitých matematických funkcích. Dají se jen velmi těžko rozluštit. Bez kódovaných jazyků by byl náš život nemyslitelný. Zašifrovaná data se dnes používají všude. Kreditní karty a e-maily -- to vše pracuje s kódy. Dětem připadají tajné jazyky obzvlášť zajímavé. Rády si vyměňují tajné zprávy se svými kamarády. Tajné jazyky jsou dokonce pro vývoj dítěte užitečné… Podporují kreativitu a cit pro jazyk!