Konverzační příručka

cs Pocity   »   fr Les sentiments

56 [padesát šest]

Pocity

Pocity

56 [cinquante-six]

Les sentiments

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština francouzština Poslouchat Více
mít chuť av--r ---ie a____ e____ a-o-r e-v-e ----------- avoir envie 0
Máme chuť. No---avon---n-ie. N___ a____ e_____ N-u- a-o-s e-v-e- ----------------- Nous avons envie. 0
Nemáme žádnou chuť. N--s-n--v--s-pas --v-e. N___ n______ p__ e_____ N-u- n-a-o-s p-s e-v-e- ----------------------- Nous n’avons pas envie. 0
mít strach av-i--peur a____ p___ a-o-r p-u- ---------- avoir peur 0
Mám strach. J’a- peu-. J___ p____ J-a- p-u-. ---------- J’ai peur. 0
Nemám žádný strach. Je-n-ai---s p-u-. J_ n___ p__ p____ J- n-a- p-s p-u-. ----------------- Je n’ai pas peur. 0
mít čas av-ir -e t-mps a____ l_ t____ a-o-r l- t-m-s -------------- avoir le temps 0
Má čas. Il - -e-tem-s. I_ a l_ t_____ I- a l- t-m-s- -------------- Il a le temps. 0
Nemá čas. I- --a -a- -- --mps. I_ n__ p__ l_ t_____ I- n-a p-s l- t-m-s- -------------------- Il n’a pas le temps. 0
nudit se s’-----er s________ s-e-n-y-r --------- s’ennuyer 0
Nudí se. El-- -----ui-. E___ s________ E-l- s-e-n-i-. -------------- Elle s’ennuie. 0
Nenudí se. Ell- -- -’en---e pas. E___ n_ s_______ p___ E-l- n- s-e-n-i- p-s- --------------------- Elle ne s’ennuie pas. 0
mít hlad a-oir -aim a____ f___ a-o-r f-i- ---------- avoir faim 0
Máte hlad? Av------- f-im ? A________ f___ ? A-e---o-s f-i- ? ---------------- Avez-vous faim ? 0
Vy nemáte vůbec hlad? N-av-z-vous-p-- f-i- ? N__________ p__ f___ ? N-a-e---o-s p-s f-i- ? ---------------------- N’avez-vous pas faim ? 0
Mít žízeň a---- so-f a____ s___ a-o-r s-i- ---------- avoir soif 0
Mají žízeň. I-s-----soif. I__ o__ s____ I-s o-t s-i-. ------------- Ils ont soif. 0
Nemají vůbec žízeň. Ils ---nt pa- -oi-. I__ n____ p__ s____ I-s n-o-t p-s s-i-. ------------------- Ils n’ont pas soif. 0

Tajné jazyky

Pomocí jazyka chceme vyjádřit, co si myslíme a cítíme. Porozumění je tedy nejdůležitějším úkolem jazyka. Někdy si však lidé nepřejí, aby jim všichni rozuměli. V takových případech si vymyslí tajné jazyky. Tajné jazyky fascinovaly lidi celá tisíciletí. Například Julius Caesar měl svůj vlastní tajný jazyk. Posílal kódované zprávy do všech částí své říše. Jeho nepřátelé tyto šifry nedokázali přečíst. Tajné jazyky jsou chráněnou komunikací. Pomocí tajných jazyků se odlišujeme od ostatních. Ukazujeme, že patříme do výjimečné skupiny. Tajné jazyky užíváme pro různé účely. Milenci si psali a píší šifrované dopisy v každé době. Jisté profesionální skupiny mají také své jazyky. Existují jazyky pro kouzelníky, zloděje nebo byznysmeny. Tajné jazyky se ale nejvíce používají pro politické účely. Tajné jazyky se používaly téměř ve všech válkách. Armáda a kontrarozvědka mají na tajné jazyky své experty. Kryptologie je věda o šifrování. Moderní šifry jsou založené na složitých matematických funkcích. Dají se jen velmi těžko rozluštit. Bez kódovaných jazyků by byl náš život nemyslitelný. Zašifrovaná data se dnes používají všude. Kreditní karty a e-maily -- to vše pracuje s kódy. Dětem připadají tajné jazyky obzvlášť zajímavé. Rády si vyměňují tajné zprávy se svými kamarády. Tajné jazyky jsou dokonce pro vývoj dítěte užitečné… Podporují kreativitu a cit pro jazyk!