Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   af Vrae – Verlede tyd 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [ses en tagtig]

Vrae – Verlede tyd 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština afrikánština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? Wa---- d-- h-- j- g----? Watter das het jy gedra? 0
Jaké auto sis koupil / koupila? Wa---- k-- / m---- h-- j- g-----? Watter kar / motor het jy gekoop? 0
Které noviny sis předplatil / předplatila? Op w----- k------ h-- j- i--------? Op watter koerant het jy ingeteken? 0
Koho jste viděl / viděla? Wi- h-- u g-----? Wie het u gesien? 0
Koho jste potkal / potkala? Wi- h-- u o------? Wie het u ontmoet? 0
Koho jste poznal / poznala? Wi- h-- u h-----? Wie het u herken? 0
Kdy jste vstával / vstávala? Wa----- h-- u o--------? Wanneer het u opgestaan? 0
Kdy jste začal / začala? Wa----- h-- u b----? Wanneer het u begin? 0
Kdy jste skončil / skončila? Wa----- h-- u o------? Wanneer het u opgehou? 0
Proč jste se vzbudil / vzbudila? Wa---- h-- u w----- g-----? Waarom het u wakker geword? 0
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? Wa---- h-- u ’- o--------- g-----? Waarom het u ’n onderwyser geword? 0
Proč jste si vzal / vzala taxi? Wa---- h-- u ’- t--- g-----? Waarom het u ’n taxi geneem? 0
Odkud jste přišel / přišla? Wa--------- h-- u g----? Waarvandaan het u gekom? 0
Kam jste šel / šla? Wa------ h-- u g-----? Waarheen het u gegaan? 0
Kde jste byl / byla? Wa-- w-- u g-----? Waar was u gewees? 0
Komu jsi pomohl / pomohla? Wi- h-- j- g-----? Wie het jy gehelp? 0
Komu jsi napsal / napsala? (V--) w-- h-- j- g------? (Vir) wie het jy geskryf? 0
Komu jsi odpověděl / odpověděla? Wi- h-- j- g---------? Wie het jy geantwoord? 0

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…