Konverzační příručka

cs Řadové číslovky   »   et Järgarvud

61 [šedesát jedna]

Řadové číslovky

Řadové číslovky

61 [kuuskümmend üks]

Järgarvud

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština estonština Poslouchat Více
První měsíc je leden. E-------ku- -n -aanu--. E------ k-- o- j------- E-i-e-e k-u o- j-a-u-r- ----------------------- Esimene kuu on jaanuar. 0
Druhý měsíc je únor. T--n- -u--o--v--b-ua-. T---- k-- o- v-------- T-i-e k-u o- v-e-r-a-. ---------------------- Teine kuu on veebruar. 0
Třetí měsíc je březen. K--m----uu -- m-r--. K----- k-- o- m----- K-l-a- k-u o- m-r-s- -------------------- Kolmas kuu on märts. 0
Čtvrtý měsíc je duben. Ne---s --- on --r---. N----- k-- o- a------ N-l-a- k-u o- a-r-l-. --------------------- Neljas kuu on aprill. 0
Pátý měsíc je květen. Vi-es ku---n--a-. V---- k-- o- m--- V-i-s k-u o- m-i- ----------------- Viies kuu on mai. 0
Šestý měsíc je červen. K-u-------on -u-ni. K---- k-- o- j----- K-u-s k-u o- j-u-i- ------------------- Kuues kuu on juuni. 0
Šest měsíců je půl roku. K-u---u-- on-po-l ---t--. K--- k--- o- p--- a------ K-u- k-u- o- p-o- a-s-a-. ------------------------- Kuus kuud on pool aastat. 0
Leden, únor, březen, Jaa-u-r, -ee-r--r------s, J------- v-------- m----- J-a-u-r- v-e-r-a-, m-r-s- ------------------------- Jaanuar, veebruar, märts, 0
duben, květen a červen. apri-l, mai--- ju-ni. a------ m-- j- j----- a-r-l-, m-i j- j-u-i- --------------------- aprill, mai ja juuni. 0
Sedmý měsíc je červenec. Se--smes-ku- -n juu--. S------- k-- o- j----- S-i-s-e- k-u o- j-u-i- ---------------------- Seitsmes kuu on juuli. 0
Osmý měsíc je srpen. K----sa- -uu -- augu-t. K------- k-- o- a------ K-h-k-a- k-u o- a-g-s-. ----------------------- Kaheksas kuu on august. 0
Devátý měsíc je září. Ü--ks-----u----s--t-mbe-. Ü------ k-- o- s--------- Ü-e-s-s k-u o- s-p-e-b-r- ------------------------- Üheksas kuu on september. 0
Desátý měsíc je říjen. Kü--es k-u ---okt---er. K----- k-- o- o-------- K-m-e- k-u o- o-t-o-e-. ----------------------- Kümnes kuu on oktoober. 0
Jedenáctý měsíc je listopad. Ü--t-i---ümnes --u--n nov-m---. Ü------------- k-- o- n-------- Ü-e-e-s-k-m-e- k-u o- n-v-m-e-. ------------------------------- Üheteistkümnes kuu on november. 0
Dvanáctý měsíc je prosinec. Ka-et-i--kü---s--u- o- d-----b--. K-------------- k-- o- d--------- K-h-t-i-t-ü-n-s k-u o- d-t-e-b-r- --------------------------------- Kaheteistkümnes kuu on detsember. 0
Dvanáct měsíců je jeden rok. Kakst-is--k-----n --s--. K-------- k--- o- a----- K-k-t-i-t k-u- o- a-s-a- ------------------------ Kaksteist kuud on aasta. 0
Červenec, srpen, září, Ju-li,-aug---- ------be-, J----- a------ s--------- J-u-i- a-g-s-, s-p-e-b-r- ------------------------- Juuli, august, september, 0
říjen, listopad a prosinec. oktoobe-, novem-er--a ----e-b--. o-------- n------- j- d--------- o-t-o-e-, n-v-m-e- j- d-t-e-b-r- -------------------------------- oktoober, november ja detsember. 0

Mateřský jazyk je vždy ten nejdůležitější

Mateřský jazyk je tím prvním, který se naučíme. To se děje automaticky, aniž bychom si to uvědomovali. Většina lidí má pouze jeden mateřský jazyk. Ostatní jazyky se učí jako cizí jazyky. Samozřejmě existují i lidé, kteří vyrůstají s více jazyky. Většinou však mluví těmito jazyky na různé úrovni. Často je také používají jinak. Například jeden z nich používají v práci. A ten druhý doma. To, jak dobře jazyk ovládáme, závisí na mnoha faktorech. Když se ho učíme jako malé děti, obyčejně jej zvládáme dobře. Centrum řeči v mozku nám v prvních letech života funguje nejefektivněji. Také je důležité, jak často jazyk používáme. Čím více mluvíme, tím jsme v něm lepší. Vědci si ale myslí, že člověk nikdy nemůže mluvit dvěma jazyky stejně dobře. Jeden jazyk je vždy důležitější. Tuto domněnku potvrzují zřejmě i experimenty. V jedné studii byli testovaní různí lidé. Polovina z nich mluvila plynně dvěma jazyky. Mateřským jazykem byla čínština, druhým jazykem pak angličtina. Druhá polovina lidí mluvila pouze anglicky, byl to jejich mateřský jazyk. Tyto osoby měly vyřešit jednoduché úkoly v angličtině. Přitom jim byla měřena mozková aktivita. Mozkové aktivity těchto subjektů vykazovaly značné odlišnosti! Jedna část mozku byla obzvlášť aktivní u lidí mluvících dvěma jazyky. Naproti tomu lidé s jedním jazykem nevykazovali v této oblasti žádnou aktivitu. Obě skupiny vyřešily tyto úkoly stejně rychle a stejně dobře. Přesto si Číňané vše ještě překládali do svého mateřského jazyka…