Konverzační příručka

cs V hotelu – stížnosti   »   et Hotellis – kaebused

28 [dvacet osm]

V hotelu – stížnosti

V hotelu – stížnosti

28 [kakskümmend kaheksa]

Hotellis – kaebused

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština estonština Poslouchat Více
Sprcha nefunguje. D-šš -i-tö--a. D--- e- t----- D-š- e- t-ö-a- -------------- Dušš ei tööta. 0
Neteče teplá voda. So--a-vet--ei --l-. S---- v--- e- t---- S-o-a v-t- e- t-l-. ------------------- Sooja vett ei tule. 0
Můžete to nechat opravit? K-s------a-si-e -elle ----nd-d---asta? K-- t- s------- s---- p-------- l----- K-s t- s-a-s-t- s-l-e p-r-n-a-a l-s-a- -------------------------------------- Kas te saaksite selle parandada lasta? 0
Na pokoji není telefon. Toa--ei-o-e ---e----. T--- e- o-- t-------- T-a- e- o-e t-l-f-n-. --------------------- Toas ei ole telefoni. 0
Na pokoji není televizor. T--s-ei o-e----e-at. T--- e- o-- t------- T-a- e- o-e t-l-k-t- -------------------- Toas ei ole telekat. 0
Ten pokoj nemá balkón. Toa- ei--le -õ--. T--- e- o-- r---- T-a- e- o-e r-d-. ----------------- Toal ei ole rõdu. 0
Ten pokoj je příliš hlučný. T----o- l---l----rari---. T--- o- l----- m--------- T-b- o- l-i-l- m-r-r-k-s- ------------------------- Tuba on liialt mürarikas. 0
Ten pokoj je příliš malý. Tu-- -n l-ia-t -äi--. T--- o- l----- v----- T-b- o- l-i-l- v-i-e- --------------------- Tuba on liialt väike. 0
Ten pokoj je příliš tmavý. T-ba o- l-ia---hä-ar. T--- o- l----- h----- T-b- o- l-i-l- h-m-r- --------------------- Tuba on liialt hämar. 0
Topení nefunguje. K--t-se-de -- t-ö-a. K--------- e- t----- K-t-e-e-d- e- t-ö-a- -------------------- Kütteseade ei tööta. 0
Klimatizace nefunguje. K--im--ea-e-ei-tö--a. K---------- e- t----- K-i-m-s-a-e e- t-ö-a- --------------------- Kliimaseade ei tööta. 0
Televizor je rozbitý. Te-ek----n----kis. T------ o- r------ T-l-k-s o- r-k-i-. ------------------ Telekas on rikkis. 0
To se mi nelíbí. See e---eel---mu-l-. S-- e- m----- m----- S-e e- m-e-d- m-l-e- -------------------- See ei meeldi mulle. 0
To je pro mně příliš drahé. See--n-mu--a-k- lii-- k-l-i-. S-- o- m- j---- l---- k------ S-e o- m- j-o-s l-i-a k-l-i-. ----------------------------- See on mu jaoks liiga kallis. 0
Máte něco levnějšího? On-t-il mid-g- --a-amat? O- t--- m----- o-------- O- t-i- m-d-g- o-a-a-a-? ------------------------ On teil midagi odavamat? 0
Je tady poblíž ubytovna pro mládež? K-- si-- l-h-----o---oo-tehos-e--t? K-- s--- l------ o- n-------------- K-s s-i- l-h-d-l o- n-o-t-h-s-e-i-? ----------------------------------- Kas siin lähedal on noortehostelit? 0
Je tady poblíž nějaký penzion? Ka- -i-n-l----al o- p-ns--n----? K-- s--- l------ o- p----------- K-s s-i- l-h-d-l o- p-n-i-n-a-i- -------------------------------- Kas siin lähedal on pansionaati? 0
Je tady poblíž nějaká restaurace? Kas---i--lä-ed-- on----tora-i? K-- s--- l------ o- r--------- K-s s-i- l-h-d-l o- r-s-o-a-i- ------------------------------ Kas siin lähedal on restorani? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Pozitivní jazyky, negativní jazyky

Většina lidí jsou buď optimisté, nebo pesimisté. To samé však lze říci o jazycích! Vědci stále znovu zkoumají slovní zásobu jazyků. Často docházejí k úžasným závěrům. V angličtině je například více negativních než pozitivních slov. Pro negativní emoce existuje téměř dvojnásobný počet slov. V západních společnostech slovní zásoba ovlivňuje ty, kteří jazykem hovoří. Lidé si tam velmi často stěžují. Také hodně věcí kritizují. Celkově tedy používají spíše negativně zbarvený jazyk. Negativní slova jsou však zajímavá i z jiného důvodu. Obsahují totiž více informací než pozitivní výrazy. Příčinou může být náš vývoj. Pro všechny formy života bylo vždy důležité rozpoznat nebezpečí. Bylo nutné rychle reagovat na riziko. Navíc bylo nutné varovat jiné lidi. Proto bylo důležité rychle předat mnoho informací. Pomocí co možná nejmenšího počtu slov předat co nejvíce informací. Jinak nemá negativní jazyk žádné skutečné výhody. To si umí každý snadno představit. Lidé, kteří říkají stále jen něco negativního, určitě nejsou oblíbení. Kromě toho se negativní jazyk projevuje také na našich emocích. Naproti tomu pozitivní jazyk může mít pozitivní účinky. V práci jsou úspěšnější lidé, kteří formulují všechno pozitivně. Měli bychom tudíž svůj jazyk používat opatrněji. Neboť my rozhodujeme, která slova použijeme. A svým jazykem vytváříme také svou realitu. Takže: mluvte pozitivně!