Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 2   »   et Omastavad asesõnad 2

67 [šedesát sedm]

Přivlastňovací zájmena 2

Přivlastňovací zájmena 2

67 [kuuskümmend seitse]

Omastavad asesõnad 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština estonština Poslouchat Více
brýle pr----d prillid 0
Zapomněl své brýle. Ta u------ o-- p------. Ta unustas oma prillid. 0
Kdepak jsou jeho brýle? Ku-- t- s--- o-- p------ j-----? Kuhu ta siis oma prillid jättis? 0
hodinky / hodiny ke-l kell 0
Jeho hodinky jsou rozbité. Ta k--- o- k----. Ta kell on katki. 0
Hodiny visí na stěně. Ke-- r---- s-----. Kell ripub seinal. 0
pas pa-s pass 0
Ztratil svůj pas. Ta k----- e--- p----. Ta kaotas enda passi. 0
Kde je jeho pas? Ku-- t- s--- e--- p---- j-----? Kuhu ta siis enda passi jättis? 0
ona – její (svůj / svoje) na- – n---e nad – nende 0
Ty děti nemohou najít své rodiče. Ne-- l----- e- l--- e--- v-------. Need lapsed ei leia endi vanemaid. 0
Ale támhle přicházejí jejich rodiče! Ag- s---- n---- v------ t--------! Aga sealt nende vanemad tulevadki! 0
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) Te-- – t--e Teie – teie 0
Jaká byla Vaše cesta, pane Müllere? Ku---- t--- r--- o--- h---- M-----? Kuidas teie reis oli, härra Müller? 0
Kde je Vaše manželka, pane Müllere? Ku- o- t--- n----- h---- M-----? Kus on teie naine, härra Müller? 0
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) Te-- – t--e Teie – teie 0
Jaká byla Vaše cesta, paní Schmidt? Ku---- t--- r--- o--- p---- S------? Kuidas teie reis oli, proua Schmidt? 0
Kde je Váš manžel, paní Schmidt? Ku- o- t--- m---- p---- S------? Kus on teie mees, proua Schmidt? 0

Genetická mutace umožňuje mluvení

Člověk je jediným žijícím tvorem na Zemi, který umí mluvit. To jej odlišuje od zvířat a rostlin. Zvířata a rostliny spolu pochopitelně také komunikují. Nepoužívají však komplexní slabikový jazyk. Proč ale člověk mluví? K mluvení jsou třeba určité organické znaky. Tyto tělesné předpoklady má pouze člověk. To samozřejmě neznamená, že je vyvinul člověk. V dějinách evoluce se nic neděje bezdůvodně. Někdy v průběhu evoluce začal člověk mluvit. Zatím nevíme, kdy to přesně bylo. Muselo se ale stát něco, co dalo člověku řeč. Vědci si myslí, že za to může genetická mutace. Antropologové porovnávali genetický materiál různých žijících organismů. Je dobře známo, že řeč ovlivňuje určitý gen. Lidé, kteří mají tento gen poškozený, mají také problémy s řečí. Špatně se vyjadřují a také hůře rozumí. Tento gen byl zkoumán u lidí, opic a myší. U lidí a šimpanzů je velmi podobný. Lze najít pouze dva malé rozdíly. Mozek je ale rozpozná. Společně s jinými geny ovlivňují tyto rozdíly určité mozkové aktivity. Lidé mohou díky tomu mluvit, opice nikoliv. Avšak záhada lidské řeči tím ještě není vyřešena. Samotná genetická mutace nestačí k tomu, aby bylo možné mluvit. Vědci implantovali lidskou genetickou variantu myším. Mluvit se však nenaučily… Jejich pískání ale znělo jinak!