Konverzační příručka

cs Příprava na cestu   »   et Ettevalmistused reisiks

47 [čtyřicet sedm]

Příprava na cestu

Příprava na cestu

47 [nelikümmend seitse]

Ettevalmistused reisiks

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština estonština Poslouchat Více
Musíš nám sbalit kufr! S---ea---eie-koh--- p-k----! S- p--- m--- k----- p------- S- p-a- m-i- k-h-r- p-k-i-a- ---------------------------- Sa pead meie kohvri pakkima! 0
Nesmíš na nic zapomenout! S--ei t-h----dag---nu-t-da! S- e- t--- m----- u-------- S- e- t-h- m-d-g- u-u-t-d-! --------------------------- Sa ei tohi midagi unustada! 0
Potřebuješ velký kufr! S---o--s---- k----i- v-j-! S-- o- s---- k------ v---- S-l o- s-u-t k-h-r-t v-j-! -------------------------- Sul on suurt kohvrit vaja! 0
Nezapomeň si pas! Ära passi u-us--! Ä-- p---- u------ Ä-a p-s-i u-u-t-! ----------------- Ära passi unusta! 0
Nezapomeň si letenku! Ä-a---nnu----ti- -n-s-a! Ä-- l----------- u------ Ä-a l-n-u-i-e-i- u-u-t-! ------------------------ Ära lennupiletit unusta! 0
Nezapomeň si cestovní šeky! Ära-r-isi----ke u--st-! Ä-- r---------- u------ Ä-a r-i-i-š-k-e u-u-t-! ----------------------- Ära reisitšekke unusta! 0
Vezmi si krém na opalování. Võ-a----------e-m----s-. V--- p----------- k----- V-t- p-i-e-e-r-e- k-a-a- ------------------------ Võta päikesekreem kaasa. 0
Vezmi si sluneční brýle. Võta p-ik-sep--lli----asa. V--- p------------- k----- V-t- p-i-e-e-r-l-i- k-a-a- -------------------------- Võta päikeseprillid kaasa. 0
Vezmi si slamák. Võta --i-e--müts kaa-a. V--- p---------- k----- V-t- p-i-e-e-ü-s k-a-a- ----------------------- Võta päikesemüts kaasa. 0
Chceš si vzít mapu? Võ-----a ---a---aar-i---a--? V---- s- t----------- k----- V-t-d s- t-n-v-k-a-d- k-a-a- ---------------------------- Võtad sa tänavakaardi kaasa? 0
Chceš si vzít průvodce? V-ta- -a-re-s-ju-i k--s-? V---- s- r-------- k----- V-t-d s- r-i-i-u-i k-a-a- ------------------------- Võtad sa reisijuhi kaasa? 0
Chceš si vzít deštník? V-ta- s- --h-a--r-u-kaa--? V---- s- v--------- k----- V-t-d s- v-h-a-a-j- k-a-a- -------------------------- Võtad sa vihmavarju kaasa? 0
Nezapomeň na kalhoty, košile, ponožky. Mõ----pü--te-e,-sä-k-d--e, sokk---le. M---- p-------- s--------- s--------- M-t-e p-k-t-l-, s-r-i-e-e- s-k-i-e-e- ------------------------------------- Mõtle pükstele, särkidele, sokkidele. 0
Nezapomeň na kravaty, pásky, saka. Mõ-le-l-psu--le--v--d-le, ja-k----e. M---- l--------- v------- j--------- M-t-e l-p-u-e-e- v-ö-e-e- j-k-i-e-e- ------------------------------------ Mõtle lipsudele, vöödele, jakkidele. 0
Nezapomeň na pyžama, noční košile a trička. Mõtle-p--ž--mad-le,---sä--id--e -a-T--är----le. M---- p------------ ö---------- j- T----------- M-t-e p-d-a-m-d-l-, ö-s-r-i-e-e j- T-s-r-i-e-e- ----------------------------------------------- Mõtle pidžaamadele, öösärkidele ja T-särkidele. 0
Potřebuješ boty, sandály a holínky. S-l--n---j- --n-----an--a---j- -aap--d. S-- o- v--- k----- s------- j- s------- S-l o- v-j- k-n-i- s-n-a-l- j- s-a-a-d- --------------------------------------- Sul on vaja kingi, sandaale ja saapaid. 0
Potřebuješ kapesníky, mýdlo a nůžky na nehty. S-l--n----a -ask------,-s-----j- ---n--ä-re. S-- o- v--- t---------- s---- j- k---------- S-l o- v-j- t-s-u-ä-t-, s-e-i j- k-ü-e-ä-r-. -------------------------------------------- Sul on vaja taskurätte, seepi ja küünekääre. 0
Potřebuješ hřeben, zubní kartáček a pastu. S-l on-va-- --m--- --mbaharj- ja hamb------t. S-- o- v--- k----- h--------- j- h----------- S-l o- v-j- k-m-i- h-m-a-a-j- j- h-m-a-a-t-t- --------------------------------------------- Sul on vaja kammi, hambaharja ja hambapastat. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Budoucnost jazyků

Více než 1,3 miliardy lidí mluví čínsky. Čínština je tak nejpoužívanějším jazykem na světě. Tak to zůstane i v dalších letech. Budoucnost mnoha jiných jazyků nevypadá tak růžově. Protože mnoho lokálních jazyků vymře. V současnosti se hovoří zhruba 6 000 jazyky. Experti však odhadují, že většina z nich je ohrožena. To znamená, že asi 90% jazyků zcela vymizí. Většina z nich vymře již v tomto století. To znamená, že každý den se ztratí jeden jazyk. Význam jednotlivých jazyků se v budoucnu také změní. Angličtina je stále na druhém místě. Počet rodilých mluvčích jednotlivých jazyků ale nezůstává stejný. Za to může demografický vývoj. Během několika desetiletí se dominantními stanou jiné jazyky. Na druhé a třetí místo se brzy dostanou hindština/urdština a arabština. Angličtina se posune na čtvrté místo. Němčina z první desítky zcela zmizí. Naopak mezi nejdůležitější jazyky se zařadí malajština. Zatímco některé jazyky vymřou, jiné vzniknou. Budou to hybridní jazyky. Těmito jazykovými hybridy se mluví především ve městech. Vyvinou se také zcela nové varianty jazyků. V budoucnu budeme tedy mít různé formy angličtiny. Významně také vzroste počet lidí mluvících dvěma jazyky. Jak budeme v budoucnu mluvit, zůstává nejisté. Ale i za 100 let budeme stále mít různé jazyky. Takže učení jen tak neskončí…