Konverzační příručka

cs Nakupování   »   et Sisseostud

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

54 [viiskümmend neli]

Sisseostud

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština estonština Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. Ma s------ k---- o---. Ma sooviks kinki osta. 0
Ale ne moc drahý. Ku-- m------ m-- p----- l----- k-----. Kuid midagi, mis poleks liialt kallis. 0
Možná nějakou kabelku? Võ------- k------? Võib-olla käekott? 0
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? Mi----- v---- t- s------? Millist värvi te soovite? 0
Černou, hnědou nebo bílou? Mu---- p----- v-- v-----? Musta, pruuni või valget? 0
Větší nebo menší? Su--- v-- v------? Suurt või väikest? 0
Můžu si prohlédnout tuto? To--- m- s--- k---- v------? Tohin ma seda korra vaadata? 0
Je z kůže? Ka- s-- o- n-----? Kas see on nahast? 0
Nebo z koženky? Võ- o- t- k---------------? Või on ta kunstmaterjalist? 0
Samozřejmě z kůže. Na---- l----------. Nahast loomulikult. 0
Je obzvlášť kvalitní. Se- o- ä-------- k----------. See on äärmiselt kvaliteetne. 0
A ta taška je skutečně velmi levná. Ja k------ o- t----- s--- h---- v----. Ja käekott on tõesti seda hinda väärt. 0
Tato se mi líbí. Se- m------ m----. See meeldib mulle. 0
Vezmu si tuto. Ma v---- s----. Ma võtan selle. 0
Mohu ji případně vyměnit? Ka- m- s--- s--- h----- ü---- v-------? Kas ma saan seda hiljem ümber vahetada? 0
Samozřejmě. Lo---------. Loomulikult. 0
Zabalíme ji jako dárek. Me p----- t- k------ ä--. Me pakime ta kingina ära. 0
Támhle je pokladna. Ka--- o- s-------. Kassa on sealpool. 0

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…