Konverzační příručka

cs Kladení otázek 1   »   et Küsimuste esitamine 1

62 [šedesát dva]

Kladení otázek 1

Kladení otázek 1

62 [kuuskümmend kaks]

Küsimuste esitamine 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština estonština Poslouchat Více
učit se õp-ima õ----- õ-p-m- ------ õppima 0
Učí se žáci hodně? Ka- õ-i-a------iv-d--al--? K-- õ------- õ----- p----- K-s õ-i-a-e- õ-i-a- p-l-u- -------------------------- Kas õpilased õpivad palju? 0
Ne, učí se málo. E-, --- õp-vad vähe. E-- n-- õ----- v---- E-, n-d õ-i-a- v-h-. -------------------- Ei, nad õpivad vähe. 0
ptát se k-sima k----- k-s-m- ------ küsima 0
Ptáte se často učitele? K-s-te -- t-h------ta----? K----- t- t---- õ--------- K-s-t- t- t-h-i õ-e-a-a-t- -------------------------- Küsite te tihti õpetajalt? 0
Ne, neptám se ho často. Ei,-m----------ta---ti-t-. E-- m- e- k--- t--- t----- E-, m- e- k-s- t-l- t-h-i- -------------------------- Ei, ma ei küsi talt tihti. 0
odpovídat v--t--a v------ v-s-a-a ------- vastama 0
Odpovězte, prosím. Va--ak-, p----. V------- p----- V-s-a-e- p-l-n- --------------- Vastake, palun. 0
Odpovídám. Ma-v--t--. M- v------ M- v-s-a-. ---------- Ma vastan. 0
pracovat töötama t------ t-ö-a-a ------- töötama 0
Pracuje právě? Töötab-t- p-ae--? T----- t- p------ T-ö-a- t- p-a-g-? ----------------- Töötab ta praegu? 0
Ano, právě pracuje. Ja-, -a töötab --aegu. J--- t- t----- p------ J-h- t- t-ö-a- p-a-g-. ---------------------- Jah, ta töötab praegu. 0
přijít tulema t----- t-l-m- ------ tulema 0
Přijdete? T-let----? T----- t-- T-l-t- t-? ---------- Tulete te? 0
Ano, přijdeme hned. Ja-,-----u-em- ---e. J--- m- t----- k---- J-h- m- t-l-m- k-h-. -------------------- Jah, me tuleme kohe. 0
bydlet e-a-a e---- e-a-a ----- elama 0
Bydlíte v Berlíně? Ela-e ---B-rl-in-s? E---- t- B--------- E-a-e t- B-r-i-n-s- ------------------- Elate te Berliinis? 0
Ano, bydlím v Berlíně. Jah--ma-el-n-B-rli--is. J--- m- e--- B--------- J-h- m- e-a- B-r-i-n-s- ----------------------- Jah, ma elan Berliinis. 0

Kdo chce mluvit, musí i psát!

Učení cizích jazyků není vždy lehké. Především začátky bývají pro studenty často obtížné. Mnozí si nevěří, když mají říci větu v cizím jazyce. Bojí se, že udělají chybu. Takovým studentům může pomoct psaní. Neboť kdo se chce naučit dobře mluvit, měl by co nejvíc psát! Psaní nám pomáhá si na nový jazyk zvyknout. To má mnoho důvodů. Psaní funguje jinak než mluvení. Je to mnohem komplexnější proces. Při psaní přemýšlíme déle, která slova použijeme. Náš mozek tak pracuje s novým jazykem mnohem intenzivněji. Při psaní jsme také mnohem uvolněnější. Nikdo na naši odpověď nečeká. Takže se pomalu zbavujeme strachu z cizího jazyka. Psaní navíc rozvíjí kreativitu. Cítíme se volněji a více si s novým jazykem hrajeme. Při psaní máme také více času než při mluvení. Rozvíjí také naši paměť! Největší výhodou psaní je však určitý odstup. Jinými slovy, své vyjádření si můžeme zkontrolovat. Vidíme vše jasně před sebou. Můžeme tak opravit své chyby, a tím se i učit. O čem v novém jazyce píšete, není až tak důležité. Důležité je jen pravidelně, písemně formulovat věty. Pokud se chcete procvičovat, najděte si kamaráda v cizině a dopisujte si. Potom byste se měli sejít i osobně. Uvidíte sami: Mluvení je pak mnohem snadnější!