Konverzační příručka

cs zdůvodnění 3   »   et midagi põhjendama 3

77 [sedmdesát sedm]

zdůvodnění 3

zdůvodnění 3

77 [seitsekümmend seitse]

midagi põhjendama 3

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština estonština Poslouchat Více
Proč nejíte ten dort? Mik--te tort- -i-s--? M--- t- t---- e- s--- M-k- t- t-r-i e- s-ö- --------------------- Miks te torti ei söö? 0
Musím zhubnout. M- pe-- ------õ--a. M- p--- a--- v----- M- p-a- a-l- v-t-a- ------------------- Ma pean alla võtma. 0
Nejím ten dort, protože musím zhubnout. M--ei---- s-d---s-s- -- -ea--a--a--õ-ma. M- e- s-- s---- s--- m- p--- a--- v----- M- e- s-ö s-d-, s-s- m- p-a- a-l- v-t-a- ---------------------------------------- Ma ei söö seda, sest ma pean alla võtma. 0
Proč nepijete to pivo? M--s-t--õl---e- --o? M--- t- õ--- e- j--- M-k- t- õ-u- e- j-o- -------------------- Miks te õlut ei joo? 0
Musím ještě řídit. Ma pean -----s--t--. M- p--- v--- s------ M- p-a- v-e- s-i-m-. -------------------- Ma pean veel sõitma. 0
Nepiju ho, protože musím ještě řídit. Ma -------se--, s-s---e---v-el--õit--. M- e- j-- s---- s--- p--- v--- s------ M- e- j-o s-d-, s-s- p-a- v-e- s-i-m-. -------------------------------------- Ma ei joo seda, sest pean veel sõitma. 0
Proč nepiješ tu kávu? M-k- -a--o-v---i j--? M--- s- k---- e- j--- M-k- s- k-h-i e- j-o- --------------------- Miks sa kohvi ei joo? 0
Je studená. Se- o--külm. S-- o- k---- S-e o- k-l-. ------------ See on külm. 0
Nebudu ji pít, protože je studená. M--e- -oo--e-a--se-- se- o---ül-. M- e- j-- s---- s--- s-- o- k---- M- e- j-o s-d-, s-s- s-e o- k-l-. --------------------------------- Ma ei joo seda, sest see on külm. 0
Proč nepiješ ten čaj? Mi-s-sa t-ed -- --o? M--- s- t--- e- j--- M-k- s- t-e- e- j-o- -------------------- Miks sa teed ei joo? 0
Nemám cukr. M-l-ei-o---s-hk---. M-- e- o-- s------- M-l e- o-e s-h-r-t- ------------------- Mul ei ole suhkrut. 0
Nepiju ten čaj, protože nemám cukr. Ma--i -oo -eda- -es- -u- e----e--uhk---. M- e- j-- s---- s--- m-- e- o-- s------- M- e- j-o s-d-, s-s- m-l e- o-e s-h-r-t- ---------------------------------------- Ma ei joo seda, sest mul ei ole suhkrut. 0
Proč nejíte tu polévku? M--s -e -uppi--i--öö? M--- t- s---- e- s--- M-k- t- s-p-i e- s-ö- --------------------- Miks te suppi ei söö? 0
Neobjednal jsem si ji. M--ei t-l--nu- -e-a. M- e- t------- s---- M- e- t-l-i-u- s-d-. -------------------- Ma ei tellinud seda. 0
Nebudu ji jíst, protože jsem si ji neobjednal. M-----s-----d-,--es- m------l- sed---ell----. M- e- s-- s---- s--- m- e- o-- s--- t-------- M- e- s-ö s-d-, s-s- m- e- o-e s-d- t-l-i-u-. --------------------------------------------- Ma ei söö seda, sest ma ei ole seda tellinud. 0
Proč nejíte to maso? Mi-- -e -ih---i --ö? M--- t- l--- e- s--- M-k- t- l-h- e- s-ö- -------------------- Miks te liha ei söö? 0
Jsem vegetarián. M---le- -ai-et-i--ane. M- o--- t------------- M- o-e- t-i-e-o-t-a-e- ---------------------- Ma olen taimetoitlane. 0
Nejím to, protože jsem vegetarián. Ma-e- s-- -eda- sest-m--o-----a--e-o-t--ne. M- e- s-- s---- s--- m- o--- t------------- M- e- s-ö s-d-, s-s- m- o-e- t-i-e-o-t-a-e- ------------------------------------------- Ma ei söö seda, sest ma olen taimetoitlane. 0

Gesta pomáhají při učení nových slov

Když se učíme slovíčka, má náš mozek spoustu práce. Musí uložit každé nové slovo. Můžete však svému mozku v učení pomoct. A to pomocí gest. Gesta pomáhají naší paměti. Lépe si zapamatuje slova, když zároveň zpracovává i gesta. Jasně to prokázala jedna studie. Vědci nechali studenty učit se slovíčka. Tato slova však ve skutečnosti neexistovala. Byla součástí umělého jazyka. Několik slov se studenti učili pomocí gest. To znamená, že studenti tato slova nejen slyšeli či četli. Pomocí gest také napodobovali význam těchto slov. Při učení byla monitorována činnost jejich mozku. Během pokusu došli vědci k zajímavému závěru. Při učení slovíček pomocí gest bylo aktivnějších více oblastí mozku. Kromě centra řeči projevovaly aktivitu také senzomotorické oblasti. Tato přebytečná mozková aktivita ovlivňuje naši paměť. Při učení pomocí gest se vytvoří komplexní síť. Tyto sítě uchovají nová slova na více místech v mozku. Slovní zásoba je tak zpracovávána efektivněji. Když potom chceme použít určitá slova, náš mozek je rychleji najde. Jsou také lépe uložena. Je ale důležité, aby mělo gesto s takovým slovem spojitost. Náš mozek rozezná, když slovo a gesto k sobě nepatří. Nové objevy mohou vést k novým vyučovacím metodám. Jedinci, kteří toho o jazycích vědí málo, se často učí pomalu. Možná by se jim učilo lépe, kdyby slova fyzicky napodobovali…