Konverzační příručka

cs Na nádraží   »   et Rongijaamas

33 [třicet tři]

Na nádraží

Na nádraží

33 [kolmkümmend kolm]

Rongijaamas

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština estonština Poslouchat Více
Kdy jede příští vlak do Berlína? Mil-al -õi-a- -ä-g-i-e --n- ---l-i--? M----- s----- j------- r--- B-------- M-l-a- s-i-a- j-r-m-n- r-n- B-r-i-n-? ------------------------------------- Millal sõidab järgmine rong Berliini? 0
Kdy jede příští vlak do Paříže? Mi-l-- --idab -----i-e -ong P-r-is-? M----- s----- j------- r--- P------- M-l-a- s-i-a- j-r-m-n- r-n- P-r-i-i- ------------------------------------ Millal sõidab järgmine rong Pariisi? 0
Kdy jede příští vlak do Londýna? Mi---l-sõida- -ä---in---ong Lond--is--? M----- s----- j------- r--- L---------- M-l-a- s-i-a- j-r-m-n- r-n- L-n-o-i-s-? --------------------------------------- Millal sõidab järgmine rong Londonisse? 0
V kolik hodin jede vlak do Varšavy? Mi- kell--õ-d---ro-g --r----is-e? M-- k--- s----- r--- V----------- M-s k-l- s-i-a- r-n- V-r-s-v-s-e- --------------------------------- Mis kell sõidab rong Varssavisse? 0
V kolik hodin jede vlak do Stockholmu? Mis-k-ll ----ab r----St-ck--lm-? M-- k--- s----- r--- S---------- M-s k-l- s-i-a- r-n- S-o-k-o-m-? -------------------------------- Mis kell sõidab rong Stockholmi? 0
V kolik hodin jede vlak do Budapešti? M-- kell sõ--ab -o----u-apesti? M-- k--- s----- r--- B--------- M-s k-l- s-i-a- r-n- B-d-p-s-i- ------------------------------- Mis kell sõidab rong Budapesti? 0
Chtěl / chtěla bych jízdenku do Madridu. M---o--iks-n --let--------di. M- s-------- p------ M------- M- s-o-i-s-n p-l-t-t M-d-i-i- ----------------------------- Ma sooviksin piletit Madridi. 0
Chtěl / chtěla bych jízdenku do Prahy. M--s--v---in--ile-it -r-h--s-. M- s-------- p------ P-------- M- s-o-i-s-n p-l-t-t P-a-a-s-. ------------------------------ Ma sooviksin piletit Prahasse. 0
Chtěl / chtěla bych jízdenku do Bernu. M-----vi-sin-p---tit-Ber-i. M- s-------- p------ B----- M- s-o-i-s-n p-l-t-t B-r-i- --------------------------- Ma sooviksin piletit Berni. 0
Kdy přijede vlak do Vídně? M----l---u-b-rong Viini? M----- j---- r--- V----- M-l-a- j-u-b r-n- V-i-i- ------------------------ Millal jõuab rong Viini? 0
Kdy přijede vlak do Moskvy? M-l-al -õ--b------M--kv-sse? M----- j---- r--- M--------- M-l-a- j-u-b r-n- M-s-v-s-e- ---------------------------- Millal jõuab rong Moskvasse? 0
Kdy přijede vlak do Amsterdamu? M---al-jõuab-r--- Am---rd-mi? M----- j---- r--- A---------- M-l-a- j-u-b r-n- A-s-e-d-m-? ----------------------------- Millal jõuab rong Amsterdami? 0
Budu muset přestupovat? K-- ma -ea-----er---tuma? K-- m- p--- ü---- i------ K-s m- p-a- ü-b-r i-t-m-? ------------------------- Kas ma pean ümber istuma? 0
Z kterého nástupiště jede ten vlak? M-llis-----l--------t-r--g vä-j--? M-------- p---------- r--- v------ M-l-i-e-t p-a-v-r-i-t r-n- v-l-u-? ---------------------------------- Milliselt platvormilt rong väljub? 0
Je v tom vlaku spací vůz? K----o-g-s--- ---amisvagun? K-- r----- o- m------------ K-s r-n-i- o- m-g-m-s-a-u-? --------------------------- Kas rongis on magamisvagun? 0
Chtěl / chtěla bych jízdenku do Bruselu. Ma s-o-i------he-tsa-i--t---B--s--l-sse. M- s-------- ü------------- B----------- M- s-o-i-s-n ü-e-t-a-i-e-i- B-ü-s-l-s-e- ---------------------------------------- Ma sooviksin üheotsapiletit Brüsselisse. 0
Chtěl / chtěla bych zpáteční jízdenku do Kodaně. Ma s-----s---as---a-----pil-ti---o-e-ha-g-ni--e. M- s------ e----------- p------ K--------------- M- s-o-i-s e-a-i-t-g-s- p-l-t-t K-p-n-a-g-n-s-e- ------------------------------------------------ Ma sooviks edasi-tagasi piletit Kopenhaagenisse. 0
Kolik stojí lůžko ve spacím voze? Mi--m-k--- ko-t -a---i----uni-? M-- m----- k--- m-------------- M-s m-k-a- k-h- m-g-m-s-a-u-i-? ------------------------------- Mis maksab koht magamisvagunis? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyková změna

Svět, ve kterém žijeme, se každý den mění. Stagnovat tedy nemůže ani náš jazyk. Vyvíjí se s námi, je dynamický. Tato změna se může týkat všech oblastí jazyka. To znamená, že se může vztahovat k různým aspektům. Fonologická změna se týká zvukového systému jazyka. Při sémantické změně se mění význam slov. Lexikální změna mění slovní zásobu. Gramatická změna mění gramatické struktury. Důvody jazykových změn jsou různé. Často jsou to ekonomické důvody. Mluvčí nebo pisatelé chtějí ušetřit čas a námahu. Svůj jazyk tedy zjednodušují. Jazykovou změnu mohou ovlivnit také inovace. K tomu například dochází, když vynalezneme nové věci. Ty potřebují jméno, vznikají tedy nová slova. Většinou není jazyková změna plánovaná. Jedná se o přirozený proces a dochází k ní automaticky. Mluvčí však mohou svůj jazyk měnit i vědomě. To dělají tehdy, když chtějí dosáhnout určitého účinku. Jazykovou změnu podporuje také vliv cizích jazyků. Je to zřejmé zejména v čase globalizace. Především angličtina ovlivňuje jiné jazyky. Téměř v každém jazyce dnes najdeme anglická slova. Nazýváme je anglicismy. Změna jazyků je podrobována kritice nebo obavám již od antiky. Přitom jde o pozitivní jev. Neboť dokazuje, že náš jazyk je živý stejně jako my!