Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   et Küsimused – minevik 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [kaheksakümmend kuus]

Küsimused – minevik 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština estonština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? Millis- -ips- ------dsid? M------ l---- s- k------- M-l-i-t l-p-u s- k-n-s-d- ------------------------- Millist lipsu sa kandsid? 0
Jaké auto sis koupil / koupila? M--lise -u-o sa o-tsi-? M------ a--- s- o------ M-l-i-e a-t- s- o-t-i-? ----------------------- Millise auto sa ostsid? 0
Které noviny sis předplatil / předplatila? M--lis---ja-e----a te-l--id? M------ a------ s- t-------- M-l-i-e a-a-e-e s- t-l-i-i-? ---------------------------- Millise ajalehe sa tellisid? 0
Koho jste viděl / viděla? K-da--- -ä-it-? K--- t- n------ K-d- t- n-g-t-? --------------- Keda te nägite? 0
Koho jste potkal / potkala? Kell-g--t--k--tus---? K------ t- k--------- K-l-e-a t- k-h-u-i-e- --------------------- Kellega te kohtusite? 0
Koho jste poznal / poznala? K--l- -e------u---i-e? K---- t- ä-- t-------- K-l-e t- ä-a t-n-s-t-? ---------------------- Kelle te ära tundsite? 0
Kdy jste vstával / vstávala? Mi---- t- -rkasi--? M----- t- ä-------- M-l-a- t- ä-k-s-t-? ------------------- Millal te ärkasite? 0
Kdy jste začal / začala? M---al-te-a---t-si--? M----- t- a---------- M-l-a- t- a-u-t-s-t-? --------------------- Millal te alustasite? 0
Kdy jste skončil / skončila? Mi-lal-t- -õpe--si--? M----- t- l---------- M-l-a- t- l-p-t-s-t-? --------------------- Millal te lõpetasite? 0
Proč jste se vzbudil / vzbudila? Mik-----ä--a--te? M--- t- ä-------- M-k- t- ä-k-s-t-? ----------------- Miks te ärkasite? 0
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? M-k- t----e-aj------kk--it-? M--- t- õ-------- h--------- M-k- t- õ-e-a-a-s h-k-a-i-e- ---------------------------- Miks te õpetajaks hakkasite? 0
Proč jste si vzal / vzala taxi? Mi----e--a-so-võ---te? M--- t- t---- v------- M-k- t- t-k-o v-t-i-e- ---------------------- Miks te takso võtsite? 0
Odkud jste přišel / přišla? Ku-- ----u----? K--- t- t------ K-s- t- t-l-t-? --------------- Kust te tulite? 0
Kam jste šel / šla? Ku-- t- läks---? K--- t- l------- K-h- t- l-k-i-e- ---------------- Kuhu te läksite? 0
Kde jste byl / byla? Ku---e o-ite? K-- t- o----- K-s t- o-i-e- ------------- Kus te olite? 0
Komu jsi pomohl / pomohla? Keda-sa -i-as-d? K--- s- a------- K-d- s- a-t-s-d- ---------------- Keda sa aitasid? 0
Komu jsi napsal / napsala? K--le-e-------ju-asi-? K------ s- k---------- K-l-e-e s- k-r-u-a-i-? ---------------------- Kellele sa kirjutasid? 0
Komu jsi odpověděl / odpověděla? Ke-lele -- v-s-a--d? K------ s- v-------- K-l-e-e s- v-s-a-i-? -------------------- Kellele sa vastasid? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…