Konverzační příručka

cs V restauraci 4   »   et Restoranis 4

32 [třicet dva]

V restauraci 4

V restauraci 4

32 [kolmkümmend kaks]

Restoranis 4

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština estonština Poslouchat Více
Jednou hranolky s kečupem. Ü----f---kartulid-k--š---g-. Ü--- f----------- k--------- Ü-e- f-i-k-r-u-i- k-t-u-i-a- ---------------------------- Ühed friikartulid ketšupiga. 0
A dvakrát s majonézou. Ja ---s-p-r-s-on-- ---onee--g-. J- k--- p--------- m----------- J- k-k- p-r-s-o-i- m-j-n-e-i-a- ------------------------------- Ja kaks portsjonit majoneesiga. 0
A třikrát párek s hořčicí. J- -olm po-t---n-t--ra---rs-e ------ga. J- k--- p--------- p--------- s-------- J- k-l- p-r-s-o-i- p-a-v-r-t- s-n-p-g-. --------------------------------------- Ja kolm portsjonit praevorste sinepiga. 0
Jakou máte zeleninu? M-----e---k---ivi----te-----? M-------- k--------- t--- o-- M-l-i-e-d k-ö-i-i-j- t-i- o-? ----------------------------- Milliseid köögivilju teil on? 0
Máte fazole? K-s t----on u-e? K-- t--- o- u--- K-s t-i- o- u-e- ---------------- Kas teil on ube? 0
Máte květák? Kas-te-l o-------a---st? K-- t--- o- l----------- K-s t-i- o- l-l-k-p-a-t- ------------------------ Kas teil on lillkapsast? 0
Mám rád / ráda kukuřici. Ma -öö----- meeleg- maisi. M- s--- h-- m------ m----- M- s-ö- h-a m-e-e-a m-i-i- -------------------------- Ma söön hea meelega maisi. 0
Mám rád / ráda okurky. M- ---- -ea-m-e-e-- k----. M- s--- h-- m------ k----- M- s-ö- h-a m-e-e-a k-r-i- -------------------------- Ma söön hea meelega kurki. 0
Mám rád / ráda rajčata. Ma-söön--e- m-el--a----a--id. M- s--- h-- m------ t-------- M- s-ö- h-a m-e-e-a t-m-t-i-. ----------------------------- Ma söön hea meelega tomateid. 0
Máte také rád / ráda pórek? Sö--e te--e-l---ti k--si-u--t? S---- t- m-------- k- s------- S-ö-e t- m-e-s-s-i k- s-b-l-t- ------------------------------ Sööte te meelsasti ka sibulat? 0
Máte také rád / ráda kyselé zelí? S-----te---------- ----a-u----as-? S---- t- m-------- k- h----------- S-ö-e t- m-e-s-s-i k- h-p-k-p-a-t- ---------------------------------- Sööte te meelsasti ka hapukapsast? 0
Máte také rád / ráda čočku? Sööte-te-mee--a-t--k---äät--? S---- t- m-------- k- l------ S-ö-e t- m-e-s-s-i k- l-ä-s-? ----------------------------- Sööte te meelsasti ka läätsi? 0
Máš také rád / ráda mrkev? S--- -a--ee---st- ka--or----e--? S--- s- m-------- k- p---------- S-ö- s- m-e-s-s-i k- p-r-a-d-i-? -------------------------------- Sööd sa meelsasti ka porgandeid? 0
Máš také rád / ráda brokolici? Sö-d ----e---ast---- b-o-olit? S--- s- m-------- k- b-------- S-ö- s- m-e-s-s-i k- b-o-o-i-? ------------------------------ Sööd sa meelsasti ka brokolit? 0
Máš také rád / ráda papriku? S-öd-sa m--ls--t--ka -a----at? S--- s- m-------- k- p-------- S-ö- s- m-e-s-s-i k- p-p-i-a-? ------------------------------ Sööd sa meelsasti ka paprikat? 0
Nemám rád cibuli. M--le-ei-meel-i -----. M---- e- m----- s----- M-l-e e- m-e-d- s-b-l- ---------------------- Mulle ei meeldi sibul. 0
Nemám rád olivy. Mul-- ei m--l-i ---ivi-. M---- e- m----- o------- M-l-e e- m-e-d- o-i-v-d- ------------------------ Mulle ei meeldi oliivid. 0
Nemám rád houby. M--l------eeldi ---n--. M---- e- m----- s------ M-l-e e- m-e-d- s-e-e-. ----------------------- Mulle ei meeldi seened. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Tónové jazyky

Většina jazyků, kterými se na světě mluví, jsou tónové. U tónových jazyků je rozhodující výška tónů. Ta určuje, jaký význam slova nebo slabiky mají. Tón je tedy pevně spojen se slovem. Většina jazyků, kterými se hovoří v Asii, jsou tónové. Patří k nim například čínština, thajština a vietnamština. Také v Africe je mnoho tónových jazyků. Mnohé domorodé jazyky Ameriky patří rovněž k tónovým jazykům. Indoevropské jazyky obsahují většinou jen tonální prvky. To se týká například i švédštiny nebo srbštiny. Počet tónových výšek se v jednotlivých jazycích liší. V čínštině existují čtyři různé tóny. Slabika ma může tak mít čtyři významy. Znamená matka, konopí, kůň a nadávat . Zajímavé je, že tónové jazyky mají vliv i na náš sluch. Ukázaly to studie týkající se absolutního sluchu. Absolutní sluch je schopnost přesně určit výšku tónu. V Evropě a Severní Americe se absolutní sluch vyskytuje jen zřídka. Má jej méně než 1 člověk z 10 000. U rodilých mluvčích čínštiny je tomu jinak. Zde má tuto zvláštní schopnost 9krát více lidí. Jako malé děti jsme měli absolutní sluch všichni. Potřebujeme jej totiž, abychom se naučili správně mluvit. Bohužel však jej většina lidí zase ztratí. Výška tónů je samozřejmě důležitá také v hudbě. To platí zejména pro kultury, které mluví tónovými jazyky. Ty musí melodii velmi přesně dodržovat. Jinak může být z krásné milostné písně nesmyslný zpěv!