Konverzační příručka

cs Minulý čas způsobových sloves 2   »   et Rõhumäärsõnade minevik 2

88 [osmdesát osm]

Minulý čas způsobových sloves 2

Minulý čas způsobových sloves 2

88 [kaheksakümmend kaheksa]

Rõhumäärsõnade minevik 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština estonština Poslouchat Více
Můj syn si nechtěl hrát s panenkou. M- --eg -i taht--d -ukk----a-mä-gi-a. M- p--- e- t------ n-------- m------- M- p-e- e- t-h-n-d n-k-u-e-a m-n-i-a- ------------------------------------- Mu poeg ei tahtnud nukkudega mängida. 0
Moje dcera nechtěla hrát fotbal. M--tütar--i-t-htnu----------i ---g--a. M- t---- e- t------ j-------- m------- M- t-t-r e- t-h-n-d j-l-p-l-i m-n-i-a- -------------------------------------- Mu tütar ei tahtnud jalgpalli mängida. 0
Moje žena se mnou nechtěla hrát šachy. Mu -a-ne -i-ta---ud --n-ga-ma-et-m-n----. M- n---- e- t------ m----- m---- m------- M- n-i-e e- t-h-n-d m-n-g- m-l-t m-n-i-a- ----------------------------------------- Mu naine ei tahtnud minuga malet mängida. 0
Moje děti nechtěly jít na procházku. M-----s-d-e- --h-n-- -al-tus-äigul- minna. M- l----- e- t------ j------------- m----- M- l-p-e- e- t-h-n-d j-l-t-s-ä-g-l- m-n-a- ------------------------------------------ Mu lapsed ei tahtnud jalutuskäigule minna. 0
Nechtěly uklidit pokoj. Nad -i-------d--ub--k-r--t-d-. N-- e- t------ t--- k--------- N-d e- t-h-n-d t-b- k-r-s-a-a- ------------------------------ Nad ei tahtnud tuba koristada. 0
Nechtěly jít do postele / spát. N-- -i-----n---v-odi-s-----na. N-- e- t------ v------- m----- N-d e- t-h-n-d v-o-i-s- m-n-a- ------------------------------ Nad ei tahtnud voodisse minna. 0
Nesměl jíst zmrzlinu. T--ei toht-n-d-j----st --ü-. T- e- t------- j------ s---- T- e- t-h-i-u- j-ä-i-t s-ü-. ---------------------------- Ta ei tohtinud jäätist süüa. 0
Nesměl jíst čokoládu. T---i--o-----d---ko---di-sü--. T- e- t------- š-------- s---- T- e- t-h-i-u- š-k-l-a-i s-ü-. ------------------------------ Ta ei tohtinud šokolaadi süüa. 0
Nesměl jíst bonbóny. T- e--toh-tnu- k-mm--süü-. T- e- t------- k---- s---- T- e- t-h-t-u- k-m-i s-ü-. -------------------------- Ta ei tohitnud kommi süüa. 0
Směl / směla jsem si něco přát. M----isin -------so-vi-a. M- v----- m----- s------- M- v-i-i- m-d-g- s-o-i-a- ------------------------- Ma võisin midagi soovida. 0
Směl / směla jsem si koupit šaty. M-----si--endal- ----------a. M- v----- e----- k----- o---- M- v-i-i- e-d-l- k-e-d- o-t-. ----------------------------- Ma võisin endale kleidi osta. 0
Směl / směla jsem si vzít pralinku. M- --i-i---he p---ine- ----a. M- v----- ü-- p------- v----- M- v-i-i- ü-e p-a-i-e- v-t-a- ----------------------------- Ma võisin ühe pralinee võtta. 0
Směl / směla jsi kouřit v letadle? Toh-i-i- s- le-n-ki- s---s-t-da? T------- s- l------- s---------- T-h-i-i- s- l-n-u-i- s-i-s-t-d-? -------------------------------- Tohtisid sa lennukis suitsetada? 0
Směl / směla jsi pít v nemocnici pivo? To-tisid--a-ha---a- õ------ua? T------- s- h------ õ--- j---- T-h-i-i- s- h-i-l-s õ-u- j-u-? ------------------------------ Tohtisid sa haiglas õlut juua? 0
Směl / směla jsi vzít psa s sebou do hotelu? T------d ---k-era---t-l-i k-a-a -----? T------- s- k---- h------ k---- v----- T-h-i-i- s- k-e-a h-t-l-i k-a-a v-t-a- -------------------------------------- Tohtisid sa koera hotelli kaasa võtta? 0
O prázdninách směly děti zůstat dlouho venku. Va-e-j-l-t-hi--d-lapse----u-m vä-ja---l--. V------- t------ l----- k---- v----- o---- V-h-a-a- t-h-v-d l-p-e- k-u-m v-l-a- o-l-. ------------------------------------------ Vaheajal tohivad lapsed kauem väljas olla. 0
Mohly si hrát dlouho na dvoře. Na- tohiv-d--a-e- -o---s -----da. N-- t------ k---- h----- m------- N-d t-h-v-d k-u-m h-o-i- m-n-i-a- --------------------------------- Nad tohivad kauem hoovis mängida. 0
Směly zůstat dlouho vzhůru. Nad -o-i-a- ka-e- ----al-o-l-. N-- t------ k---- ü----- o---- N-d t-h-v-d k-u-m ü-e-a- o-l-. ------------------------------ Nad tohivad kauem üleval olla. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jak na zapomínání?

Učení není vždy snadné. I když je zábavné, může být náročné. Když se však něco naučíme, máme z toho radost. Jsme pyšní na sebe a na pokrok, který jsme dosáhli. To, co jsme se naučili, můžeme bohužel zase zapomenout. To je častý problém zvlášť v případě jazyků. Většina z nás se učí jeden nebo více jazyků ve škole. Po skončení školy tyto znalosti často mizí. Cizí jazyk už téměř neumíme. V běžném životě používáme většinou svůj mateřský jazyk. Mnoho cizích jazyků používáme pouze na dovolené. Pokud však vědomosti pravidelně neaktivujeme, ztrácíme je. Náš mozek potřebuje trénink. Dá se říct, že funguje jako sval. Takový sval se musí procvičovat, jinak oslabí. Existují ale způsoby jak zapomínání zabránit. Nejdůležitější je opakovaně využívat to, co jste se naučili. Přitom mohou být užitečné pevné rituály. Na každý den v týdnu si můžete naplánovat nějaký úkol. Například v pondělí si můžete přečíst knihu v cizím jazyce. Ve středu poslouchat cizí rozhlas. V pátek si v cizím jazyce napsat deník. Střídáte tak čtení, poslouchání a psaní. Tím se vaše znalosti procvičují různými způsoby. Všechny tyto úkony nemusejí trvat dlouho; stačí půlhodina. Je ale důležité, abyste trénovali pravidelně! Studie ukazují, že to, co jste se naučili, zůstává v mozku celá desetiletí. Musíte to však znovu vytáhnout ze šuplíku…