Konverzační příručka

cs žádat o něco   »   no be om noe

74 [sedmdesát čtyři]

žádat o něco

žádat o něco

74 [syttifire]

be om noe

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština norština Poslouchat Více
Můžete mi ostříhat vlasy? K-n-d--k-i-pe ------m--t? K-- d- k----- h---- m---- K-n d- k-i-p- h-r-t m-t-? ------------------------- Kan du klippe håret mitt? 0
Ne moc nakrátko, prosím. V---li--- ikke ----k--t. V-------- i--- f-- k---- V-n-l-g-t i-k- f-r k-r-. ------------------------ Vennligst ikke for kort. 0
O něco kratší, prosím. Li-t--orte----t---. L--- k------- t---- L-t- k-r-e-e- t-k-. ------------------- Litt kortere, takk. 0
Můžete mi vyvolat fotky? Kan du-----k-lle diss- ---den-? K-- d- f-------- d---- b------- K-n d- f-e-k-l-e d-s-e b-l-e-e- ------------------------------- Kan du fremkalle disse bildene? 0
Fotky jsou na cédéčku. B-l-ene -r-på CD--. B------ e- p- C---- B-l-e-e e- p- C-e-. ------------------- Bildene er på CDen. 0
Fotky jsou ve foťáku. B-l-en---r------e-a-t. B------ e- i k-------- B-l-e-e e- i k-m-r-e-. ---------------------- Bildene er i kameraet. 0
Můžete opravit ty hodinky? Kan-du -ep---re --n-- ---k--? K-- d- r------- d---- k------ K-n d- r-p-r-r- d-n-e k-o-k-? ----------------------------- Kan du reparere denne klokka? 0
Sklíčko je rozbité. G-a---- e---nus-. G------ e- k----- G-a-s-t e- k-u-t- ----------------- Glasset er knust. 0
Baterie je prázdná. Ba-----et -- tom-. B-------- e- t---- B-t-e-i-t e- t-m-. ------------------ Batteriet er tomt. 0
Můžete vyžehlit tu košili? K-- du s----e---j-rta? K-- d- s----- s------- K-n d- s-r-k- s-j-r-a- ---------------------- Kan du stryke skjorta? 0
Můžete vyčistit ty kalhoty? Kan--- --n---b-ksa? K-- d- r---- b----- K-n d- r-n-e b-k-a- ------------------- Kan du rense buksa? 0
Můžete opravit ty boty? K-- -u-----re-e-s-----? K-- d- r------- s------ K-n d- r-p-r-r- s-o-n-? ----------------------- Kan du reparere skoene? 0
Můžete mi připálit? Ka- du-gi-meg--y-? K-- d- g- m-- f--- K-n d- g- m-g f-r- ------------------ Kan du gi meg fyr? 0
Máte zápalky nebo zapalovač? Ha- d- --rs-ik-er-----r--n --gh-er? H-- d- f--------- e---- e- l------- H-r d- f-r-t-k-e- e-l-r e- l-g-t-r- ----------------------------------- Har du fyrstikker eller en lighter? 0
Můžete mi přinést popelník? Ha---u-et----ebe---? H-- d- e- a--------- H-r d- e- a-k-b-g-r- -------------------- Har du et askebeger? 0
Kouříte doutníky? Røyke- d--sig-re-? R----- d- s------- R-y-e- d- s-g-r-r- ------------------ Røyker du sigarer? 0
Kouříte cigarety? Rø--er-du-s--a-et-e-? R----- d- s---------- R-y-e- d- s-g-r-t-e-? --------------------- Røyker du sigaretter? 0
Kouříte dýmku? R-yker d--pip-? R----- d- p---- R-y-e- d- p-p-? --------------- Røyker du pipe? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Učení a čtení

Učení a čtení patří k sobě. To platí samozřejmě dvojnásob při učení cizích jazyků. Kdo se chce naučit nový jazyk, musí přečíst mnoho textů. Když čteme literaturu v cizím jazyce, zpracováváme celé věty. Náš mozek se tak učí slovní zásobu a gramatiku v kontextu. To mu pomáhá ukládat nové informace. Naše paměť si hůře pamatuje samostatná slova. Při čtení se také učíme, jaký význam mohou slova mít. A vyvineme si tak cit pro nový jazyk. Cizojazyčná literatura nesmí být samozřejmě příliš obtížná. Moderní povídky nebo detektivky bývají často záživné. Denní tisk má tu výhodu, že je vždy aktuální. Knihy pro děti nebo komiksy jsou také vhodné pro učení. Obrázky pomáhají lépe pochopit nová slova. Nehledě na to, jakou literaturu zvolíte -- měla by být záživná! To znamená, že by měla mít živý děj, aby byl jazyk dostatečně různorodý. Pokud nic takového nenajdete, lze použít i speciální učebnice. Existuje mnoho knih s jednoduchými texty pro začátečníky. Při čtení je vždy důležité používat slovník. Jakmile některému slovu nerozumíte, měli byste si jej najít. Náš mozek se při čtení aktivuje a učí se nové věci rychleji. Vytvořte si soubor pro všechna slova, kterým nerozumíte. Tato slova si potom můžete často prohlížet. Také je dobré si neznámá slova v textu zvýrazňovat. Příště je tak okamžitě poznáte. Kdo čte často v cizím jazyce, dělá větší pokroky. Náš mozek se totiž rychle naučí cizí řeč napodobovat. Může se stát, že jednou budete v cizím jazyce i myslet…