Konverzační příručka

cs Na nádraží   »   no På togstasjonen

33 [třicet tři]

Na nádraží

Na nádraží

33 [trettitre]

På togstasjonen

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština norština Poslouchat Více
Kdy jede příští vlak do Berlína? N-- -å- -e--e -o- ti- B-rli-? N-- g-- n---- t-- t-- B------ N-r g-r n-s-e t-g t-l B-r-i-? ----------------------------- Når går neste tog til Berlin? 0
Kdy jede příští vlak do Paříže? N---gå--n-------g-ti- P-ri-? N-- g-- n---- t-- t-- P----- N-r g-r n-s-e t-g t-l P-r-s- ---------------------------- Når går neste tog til Paris? 0
Kdy jede příští vlak do Londýna? Når g-- -es-- t-g t-l ----on? N-- g-- n---- t-- t-- L------ N-r g-r n-s-e t-g t-l L-n-o-? ----------------------------- Når går neste tog til London? 0
V kolik hodin jede vlak do Varšavy? Når --ø-er -o--t ti- W-rsz---? N-- k----- t---- t-- W-------- N-r k-ø-e- t-g-t t-l W-r-z-w-? ------------------------------ Når kjører toget til Warszawa? 0
V kolik hodin jede vlak do Stockholmu? Når kjør-r---g-- -il Sto--hol-? N-- k----- t---- t-- S--------- N-r k-ø-e- t-g-t t-l S-o-k-o-m- ------------------------------- Når kjører toget til Stockholm? 0
V kolik hodin jede vlak do Budapešti? N-r-kjør------et -i- B--a---t? N-- k----- t---- t-- B-------- N-r k-ø-e- t-g-t t-l B-d-p-s-? ------------------------------ Når kjører toget til Budapest? 0
Chtěl / chtěla bych jízdenku do Madridu. E- b--le---t-- -a----. E- b------ t-- M------ E- b-l-e-t t-l M-d-i-. ---------------------- En billett til Madrid. 0
Chtěl / chtěla bych jízdenku do Prahy. E--bi--et--ti- Pra--. E- b------ t-- P----- E- b-l-e-t t-l P-a-a- --------------------- En billett til Praha. 0
Chtěl / chtěla bych jízdenku do Bernu. E--bi----t ti- B-r-. E- b------ t-- B---- E- b-l-e-t t-l B-r-. -------------------- En billett til Bern. 0
Kdy přijede vlak do Vídně? Når-ank-m-er-t-g-----Wi--? N-- a------- t---- i W---- N-r a-k-m-e- t-g-t i W-e-? -------------------------- Når ankommer toget i Wien? 0
Kdy přijede vlak do Moskvy? N-r--n-o--er--o--t i Mo-kv-? N-- a------- t---- i M------ N-r a-k-m-e- t-g-t i M-s-v-? ---------------------------- Når ankommer toget i Moskva? 0
Kdy přijede vlak do Amsterdamu? N---a-ko-mer-t-g-t - A-s--r-a-? N-- a------- t---- i A--------- N-r a-k-m-e- t-g-t i A-s-e-d-m- ------------------------------- Når ankommer toget i Amsterdam? 0
Budu muset přestupovat? Må -e- --t-e t--? M- j-- b---- t--- M- j-g b-t-e t-g- ----------------- Må jeg bytte tog? 0
Z kterého nástupiště jede ten vlak? H-------s-or -å- to--t-fra? H------ s--- g-- t---- f--- H-i-k-t s-o- g-r t-g-t f-a- --------------------------- Hvilket spor går toget fra? 0
Je v tom vlaku spací vůz? Finn-s d-t s-v-kupé----to--t? F----- d-- s------- p- t----- F-n-e- d-t s-v-k-p- p- t-g-t- ----------------------------- Finnes det sovekupé på toget? 0
Chtěl / chtěla bych jízdenku do Bruselu. Jeg--i-----p---u- t---Brü---l. J-- v-- k---- t-- t-- B------- J-g v-l k-ø-e t-r t-l B-ü-s-l- ------------------------------ Jeg vil kjøpe tur til Brüssel. 0
Chtěl / chtěla bych zpáteční jízdenku do Kodaně. J-g-vi---jø-- r--u- til--ø-enha-n. J-- v-- k---- r---- t-- K--------- J-g v-l k-ø-e r-t-r t-l K-b-n-a-n- ---------------------------------- Jeg vil kjøpe retur til København. 0
Kolik stojí lůžko ve spacím voze? H-- k----r--n-p-a-- - so-e--pée-? H-- k----- e- p---- i s---------- H-a k-s-e- e- p-a-s i s-v-k-p-e-? --------------------------------- Hva koster en plass i sovekupéen? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyková změna

Svět, ve kterém žijeme, se každý den mění. Stagnovat tedy nemůže ani náš jazyk. Vyvíjí se s námi, je dynamický. Tato změna se může týkat všech oblastí jazyka. To znamená, že se může vztahovat k různým aspektům. Fonologická změna se týká zvukového systému jazyka. Při sémantické změně se mění význam slov. Lexikální změna mění slovní zásobu. Gramatická změna mění gramatické struktury. Důvody jazykových změn jsou různé. Často jsou to ekonomické důvody. Mluvčí nebo pisatelé chtějí ušetřit čas a námahu. Svůj jazyk tedy zjednodušují. Jazykovou změnu mohou ovlivnit také inovace. K tomu například dochází, když vynalezneme nové věci. Ty potřebují jméno, vznikají tedy nová slova. Většinou není jazyková změna plánovaná. Jedná se o přirozený proces a dochází k ní automaticky. Mluvčí však mohou svůj jazyk měnit i vědomě. To dělají tehdy, když chtějí dosáhnout určitého účinku. Jazykovou změnu podporuje také vliv cizích jazyků. Je to zřejmé zejména v čase globalizace. Především angličtina ovlivňuje jiné jazyky. Téměř v každém jazyce dnes najdeme anglická slova. Nazýváme je anglicismy. Změna jazyků je podrobována kritice nebo obavám již od antiky. Přitom jde o pozitivní jev. Neboť dokazuje, že náš jazyk je živý stejně jako my!