Konverzační příručka

cs velký – malý   »   no stor – liten

68 [šedesát osm]

velký – malý

velký – malý

68 [sekstiåtte]

stor – liten

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština norština Poslouchat Více
velký a malý st-- -g--iten s--- o- l---- s-o- o- l-t-n ------------- stor og liten 0
Slon je velký. El--an-en er -to-. E-------- e- s---- E-e-a-t-n e- s-o-. ------------------ Elefanten er stor. 0
Myš je malá. M-sa--r-li-e-. M--- e- l----- M-s- e- l-t-n- -------------- Musa er liten. 0
tmavý a světlý m-r- o- --s m--- o- l-- m-r- o- l-s ----------- mørk og lys 0
Noc je tmavá. N--t-n er--ør-. N----- e- m---- N-t-e- e- m-r-. --------------- Natten er mørk. 0
Den je světlý. D--e---r lys. D---- e- l--- D-g-n e- l-s- ------------- Dagen er lys. 0
starý a mladý g-mm---og---g g----- o- u-- g-m-e- o- u-g ------------- gammel og ung 0
Náš děda je velmi starý. Best-faren -år-e- veld-------el. B--------- v-- e- v----- g------ B-s-e-a-e- v-r e- v-l-i- g-m-e-. -------------------------------- Bestefaren vår er veldig gammel. 0
Před 70 lety byl ještě mladý. Fo------i--- ----n -ar--an--ng. F-- s---- å- s---- v-- h-- u--- F-r s-t-i å- s-d-n v-r h-n u-g- ------------------------------- For sytti år siden var han ung. 0
hezký a ošklivý pe---g-s-ygg p-- o- s---- p-n o- s-y-g ------------ pen og stygg 0
Motýl je hezký. S-mmer---le- -r---n. S----------- e- p--- S-m-e-f-g-e- e- p-n- -------------------- Sommerfuglen er pen. 0
Pavouk je ošklivý. E--e-----e- er styg-. E---------- e- s----- E-d-r-o-p-n e- s-y-g- --------------------- Edderkoppen er stygg. 0
tlustý a hubený tyk- o- ---n t--- o- t--- t-k- o- t-n- ------------ tykk og tynn 0
Stokilová žena je tlustá. E--k-i--- p- hun--e kilo ---tyk-. E- k----- p- h----- k--- e- t---- E- k-i-n- p- h-n-r- k-l- e- t-k-. --------------------------------- En kvinne på hundre kilo er tykk. 0
Padesátikilový muž je hubený. En-m--- -------- ki---e--tyn-. E- m--- p- f---- k--- e- t---- E- m-n- p- f-m-i k-l- e- t-n-. ------------------------------ En mann på femti kilo er tynn. 0
drahý a levný dyr--g b-ll-g d-- o- b----- d-r o- b-l-i- ------------- dyr og billig 0
Auto je drahé. Bilen----dy-. B---- e- d--- B-l-n e- d-r- ------------- Bilen er dyr. 0
Noviny jsou levné. Av--en-er--i-li-. A----- e- b------ A-i-e- e- b-l-i-. ----------------- Avisen er billig. 0

Střídání kódů

Stále více lidí vyrůstá ve vícejazyčném prostředí. Umějí pak mluvit více než jedním jazykem. Mnozí z nich často jednotlivé jazyky střídají. Na základě situace se rozhodnou, který jazyk použijí. Mluví například jiným jazykem v práci a jiným doma. Přizpůsobují se tak svému prostředí. Může se ale také stát, že se jazyky mění spontánně. Tento fenomén se nazývá střídání kódů . Při střídání kódů mluvčí přepne na jiný jazyk uprostřed řeči. Může pro to mít mnoho důvodů. Často nemůže v jednom jazyce najít vhodné slovo. Vyjádří se potom lépe v jiném jazyce. Nebo se člověk cítí jistější v jednom z jazyků. Používají pak tento jazyk pro osobní účely. Někdy určité slovo v daném jazyce neexistuje. Člověk musí tedy použít jazyk jiný. Nebo lidé změní jazyk proto, aby jim nebylo rozumět. Střídání kódů tedy funguje jako tajný jazyk. Dříve se střídání jazyků kritizovalo. Mělo se za to, že takový člověk neumí žádný jazyk pořádně. Dnes se na to nahlíží jinak. Střídání kódů se považuje za speciální jazykovou schopnost. Může být zajímavé pozorovat lidi při střídání kódů. Často nestřídají pouze jazyk, kterým mluví. Mění se i jiné prvky komunikace. Mnozí mluví tím druhým jazykem rychleji, hlasitěji nebo důrazněji. Nebo začnou najednou používat více gest a mimiky. Střídání kódů se tak stává trochu i střídáním kultur…