Konverzační příručka

cs Prohlídka města   »   no Sightseeing i byen

42 [čtyřicet dva]

Prohlídka města

Prohlídka města

42 [førtito] og to og førti.

Sightseeing i byen

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština norština Poslouchat Více
Je tržnice otevřena v neděli? E--t-rg-t-å-ent -- -ø--a-er? E- t----- å---- p- s-------- E- t-r-e- å-e-t p- s-n-a-e-? ---------------------------- Er torget åpent på søndager? 0
Je výstaviště otevřeno v pondělí? Er-me--en åp-n-p----nda-e-? E- m----- å--- p- m-------- E- m-s-e- å-e- p- m-n-a-e-? --------------------------- Er messen åpen på mandager? 0
Je výstavní síň otevřena v úterý? Er -ts-il-in-e--åp-n----t-rs---er? E- u----------- å--- p- t--------- E- u-s-i-l-n-e- å-e- p- t-r-d-g-r- ---------------------------------- Er utstillingen åpen på tirsdager? 0
Má zoologická zahrada ve středu otevřeno? E- d---pa---- å--n på-o------r? E- d--------- å--- p- o-------- E- d-r-p-r-e- å-e- p- o-s-a-e-? ------------------------------- Er dyreparken åpen på onsdager? 0
Má muzeum ve čtvrtek otevřeno? Er-m-s-e-----n- på tors-a-e-? E- m----- å---- p- t--------- E- m-s-e- å-e-t p- t-r-d-g-r- ----------------------------- Er museet åpent på torsdager? 0
Má galerie v pátek otevřeno? Er -a---r-et ----t--å f-e-a--r? E- g-------- å---- p- f-------- E- g-l-e-i-t å-e-t p- f-e-a-e-? ------------------------------- Er galleriet åpent på fredager? 0
Může se tady fotografovat? E- d-t -ov å-t- --lde-? E- d-- l-- å t- b------ E- d-t l-v å t- b-l-e-? ----------------------- Er det lov å ta bilder? 0
Musí se platit vstup? M--man-b-tale -nngan--p-----? M- m-- b----- i-------------- M- m-n b-t-l- i-n-a-g-p-n-e-? ----------------------------- Må man betale inngangspenger? 0
Kolik stojí vstup? H-a ----er -----ng-n? H-- k----- i--------- H-a k-s-e- i-n-a-g-n- --------------------- Hva koster inngangen? 0
Poskytuje se skupinová sleva? Finnes-d-t gr-pp-r--at-? F----- d-- g------------ F-n-e- d-t g-u-p-r-b-t-? ------------------------ Finnes det grupperabatt? 0
Poskytuje se sleva pro děti? Er-d----abatt fo- b-r-? E- d-- r----- f-- b---- E- d-t r-b-t- f-r b-r-? ----------------------- Er det rabatt for barn? 0
Poskytuje se studentská sleva? E------st-------b--t? E- d-- s------------- E- d-t s-u-e-t-a-a-t- --------------------- Er det studentrabatt? 0
Co je to za budovu? H-- sla-s -y-g-er--et? H-- s---- b--- e- d--- H-a s-a-s b-g- e- d-t- ---------------------- Hva slags bygg er det? 0
Jak stará je ta budova? Hvo- gamme- -- --g----en? H--- g----- e- b--------- H-o- g-m-e- e- b-g-i-g-n- ------------------------- Hvor gammel er bygningen? 0
Kdo tu budovu postavil? H-em-har ---d-det? H--- h-- b--- d--- H-e- h-r b-g- d-t- ------------------ Hvem har bygd det? 0
Zajímám se o architekturu. J-g -- -ntere-se---i ------ktur. J-- e- i---------- i a---------- J-g e- i-t-r-s-e-t i a-k-t-k-u-. -------------------------------- Jeg er interessert i arkitektur. 0
Zajímám se o umění. Jeg er--n--re-s-rt i -unst. J-- e- i---------- i k----- J-g e- i-t-r-s-e-t i k-n-t- --------------------------- Jeg er interessert i kunst. 0
Zajímám se o malířství. J-- er---teres--rt i m-le-ier. J-- e- i---------- i m-------- J-g e- i-t-r-s-e-t i m-l-r-e-. ------------------------------ Jeg er interessert i malerier. 0

Rychlé a pomalé jazyky

Na světě je přes 6 000 jazyků. Všechny mají však stejnou funkci. Pomáhají nám vyměnit si informace. To probíhá v každém jazyce jinak. Neboť každý jazyk se řídí svými vlastními pravidly. Rychlost, kterou se hovoří, se také liší. To prokázali jazykovědci v četných studiích. Za tímto účelem byly krátké texty přeloženy do více jazyků. Rodilí mluvčí pak tyto texty nahlas přečetli. Výsledky byly jednoznačné. Japonština a španělština jsou nejrychlejšími jazyky. V těchto jazycích se vysloví téměř 8 slabik za vteřinu. Číňané mluví mnohem pomaleji. Vysloví v průměru pouze 5 slabik za minutu. Rychlost závisí na složitosti slabik. Pokud jsou slabiky složité, je mluvení delší. Například v němčině má slabika průměrně tři hlásky. Proto je němčina relativně pomalá. Mluvit rychle však neznamená, že si toho lidé více sdělí. Právě naopak! Ve slabikách, které jsou vyslovovány rychle, je obsaženo jen málo informací. Přestože tedy Japonci mluví rychle, předávají si málo informací. Naproti tomu „pomalí” Číňané vyjádří málo slovy hodně věcí. Anglické slabiky obsahují také mnoho informací. Zajímavé je, že všechny zkoumané jazyky jsou téměř stejně efektivní! To znamená, že kdo mluví pomaleji, řekne více. A kdo mluví rychleji, potřebuje více slov. V konečném důsledku tedy všichni dosáhnou cíle ve stejném čase...