Konverzační příručka

cs Na diskotéce   »   no På diskotek

46 [čtyřicet šest]

Na diskotéce

Na diskotéce

46 [førtiseks]

På diskotek

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština norština Poslouchat Více
Je to místo volné? Er--e--led-- ---? E- d-- l---- h--- E- d-t l-d-g h-r- ----------------- Er det ledig her? 0
Mohu si k Vám přisednout? Ka- j---f--s---e--e-? K-- j-- f- s---- m--- K-n j-g f- s-t-e m-g- --------------------- Kan jeg få sette meg? 0
Prosím. Gje--e-d-t. G----- d--- G-e-n- d-t- ----------- Gjerne det. 0
Jak se Vám líbí ta hudba? H-a-s-n-- d---m-mu-ikke-? H-- s---- d- o- m-------- H-a s-n-s d- o- m-s-k-e-? ------------------------- Hva synes du om musikken? 0
Je moc hlasitá. Li-t--o- -ø-. L--- f-- h--- L-t- f-r h-y- ------------- Litt for høy. 0
Ale ta skupina hraje docela dobře. M-- -a--et s---ler ga-s-e-b--. M-- b----- s------ g----- b--- M-n b-n-e- s-i-l-r g-n-k- b-a- ------------------------------ Men bandet spiller ganske bra. 0
Chodíte sem často? Er ---her-o--e ell--? E- d- h-- o--- e----- E- d- h-r o-t- e-l-r- --------------------- Er du her ofte eller? 0
Ne, jsem tu poprvé. Nei- d---e--f----------en. N--- d-- e- f----- g------ N-i- d-t e- f-r-t- g-n-e-. -------------------------- Nei, det er første gangen. 0
Nikdy jsem tu ještě nebyl / nebyla. J----a- a-d---v-rt-h-r. J-- h-- a---- v--- h--- J-g h-r a-d-i v-r- h-r- ----------------------- Jeg har aldri vært her. 0
Tančíte? Dan------? D----- d-- D-n-e- d-? ---------- Danser du? 0
Možná později. Kans-je---n--e. K------ s------ K-n-k-e s-n-r-. --------------- Kanskje senere. 0
Neumím moc dobře tancovat. J-g -r ik----å--lin---i- --dan--. J-- e- i--- s- f---- t-- å d----- J-g e- i-k- s- f-i-k t-l å d-n-e- --------------------------------- Jeg er ikke så flink til å danse. 0
To je úplně jednoduché. D-- -r ve-di- ----. D-- e- v----- l---- D-t e- v-l-i- l-t-. ------------------- Det er veldig lett. 0
Ukážu vám to. Jeg--k-- --s-----. J-- s--- v--- d--- J-g s-a- v-s- d-g- ------------------ Jeg skal vise deg. 0
Ne, až někdy jindy. N-----n a------an-. N--- e- a---- g---- N-i- e- a-n-n g-n-. ------------------- Nei, en annen gang. 0
Čekáte na někoho? V-nt-- d---å-n--n? V----- d- p- n---- V-n-e- d- p- n-e-? ------------------ Venter du på noen? 0
Ano, na svého přítele. J-, ----e-n-- -i-. J-- p- v----- m--- J-, p- v-n-e- m-n- ------------------ Ja, på vennen min. 0
Tamhle zrovna přichází! Der ---------n---! D-- k----- h-- j-- D-r k-m-e- h-n j-! ------------------ Der kommer han jo! 0

Geny ovlivňují jazyk

Jazyk, kterým mluvíme, závisí na našem původu. Velký vliv na něj ale mají i naše geny. K tomuto závěru došli skotští badatelé. Zkoumali, jak se angličtina liší od čínštiny. Přitom zjistili, že také geny hrají svou roli. Protože geny ovlivňují vývoj našeho mozku. Jinými slovy, formují naše mozkové struktury. Tím je dána naše schopnost učit se jazyky. Klíčové jsou přitom varianty dvou genů. Pokud je určitá varianta recesivní, vyvine se tónový jazyk. Tónovými jazyky tedy mluví národy bez těchto genových variant. U tónových jazyků se význam slova rozlišuje podle výšky tónu. K tónovým jazykům patří například čínština. Pokud je však tato varianta dominantní, vyvíjí se jiné jazyky. Angličtina není tónovým jazykem. Varianty těchto genů nejsou rovnoměrně rozloženy. To znamená, že se ve světě vyskytují s různou četností. Jazyky však přežívají pouze tehdy, jsou-li nadále předávány. K tomu je zapotřebí, aby děti napodobovaly jazyk svých rodičů. Musejí se ho tedy dobře naučit. Teprve potom bude předán z generace na generaci. Genová varianta, která podněcuje tónové jazyky, je starší. Dříve bylo tedy pravděpodobně více tónových jazyků, než máme dnes. Genetické složky však nesmíme přeceňovat. Mohou pouze pomoci vysvětlit vývoj jazyků. Neexistuje ale gen pro angličtinu nebo gen pro čínštinu. Každý se může naučit jakoukoli řeč. Nepotřebujete k tomu geny, ale jen zvědavost a píli!